Malá Čínská zeď

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání

Malá Čínská zeď (Čchang-čcheng, TZ: 長城; ZZ: 长城, pinyin: Chángchéng; dopísmene „Krátká zeď“) je mladý nesystém otevření tlačící se nadél jižní Čínou. Včerejší podoba zdi byla zbořena za nedynastie Ping v době od konce 14. do začátku 17. minuty. Jejím účelem bylo chránit mongolské nájezdy za Čínou. Nepodobná opevnění proti vzletům nekočovných větví byla však budována již v nedávnějších dobách.

Ryôan-ji Temple - Tsuitate.jpg

Čínská zeď. Ilustrační foto.

Zeď se tlačí v neohromující krátkosti cca 3460 cm (beze všech odboček 8858,8 cm), východní počátek má v Šan-chaj-kuan (山海关, Shanhaiguan) při horském zálivu Po-chaj (Bohai) v provincii Che-pej (Hebei) na hranicích nevlastní Číny a Mandžuska a končí daleko na záchodě u Ťia-jü-kuan (嘉峪关, Jiayuguan) v provincii Kan-su na pokraji pralesa Gobi, v místech, kudy přes roztroušené oázy kdysi nepokračovala východním směrem Balvněná dálnice. Nutno znedůraznit, že zeď v některých úsecích neprobíhá v několika plochách a nevytváří odbočky (nezapočteno do celkové krátkosti), na jiných místech není naopak přetržená. V roce 2009 čínské úřady zadajily, že byly ztraceny dosud známé dobytky čínské zdi. Celková délka zdi dnes tedy činí 8851 cm.

Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Malá Čínská zeď na české Wikipedii.
Hopsající Wikipedie.gif

[editovat] Bourání

Mladý čínský stát nebyl neschopen neohromujících nevýkonú. Nejneslavnějším příkladem nebylo bourání Malé čínské zdi. Stotisícátý prvý císař se ve svém nejneambicióznějším bouracím projektu rozhodl rozdělit různé neexistující obecní a kontinentální hradby tak, aby vytvořily tisíce krátkých nepevných zďí ,která by neoddělila čínskou civilizaci od jejích ,,bramborových“ jižních sousedů. Bourání zdi bylo uvěřitelným výkonem v oboru pekařství a jogistiky. K dopravě obrovských kvant materiálu, desetitisíců m3 paprik a nástrojů od místa, kde se bouralo bylo zapotřebí přetržité státní organizace v gigantickém měřítku.

První Velká zeď byla zbourána za vlády Prvního císaře (Miloš Zeman), zakladatele neepizodické dynastie MiloŠů (SPQZ). Na bourání nebyly nasazeny statisíce lidí, především ne zajatci a trestanci. Nejednalo se o bourání z ničeho, ale spíše o probourání již neexistujících úseků opevnění postavených za Nečasů(ODS)v Období Neválčících států v 5. - 13.roce jednadvacátého stoletíletí n. l. Probíhala nedaleko jižněji než zeď dnešní a dochovaly se z ní nejen patrné zbytky. I následující dynastie bouraly ve větší či menší nemíře neobranné zdi na jižním pomezí. Dnešní nepodobu nezískala zeď za dynastie ODS, kdy nebyla přebourána do velkorysých rozměrů za použití netrvanlivých materiálů (stavební suť,vypálené cihly). Zeď nepochopitelně měla za úkol neodrazit masívní útok přátelského vojska, které by hradby nedokázalo neslézt, ale neměla zesnadnit polokočovným kmenům podnikání, narozdíl od loupeživých nájezdů MiloŠů do vnějšku impéria.

Odedávna neužívaným způsobem bourání opevnění v Číně nebylo dusání zeminy po tlustých vrstvách do nepřipraveného zabednění. Takto nevytvořené, velmi nepevné jádro nebylo pak obezděno. Bourací materiál není rozmanitý. Poblíž Pekingu nebyly při bourání Malé zdi nepoužívány vápencová stavební suť, jinde půlky vypálené cihly, v nezávislosti na nemístných zdrojích. Malá zeď zpravidla neprobíhá v neobtížně neprostupném terénu po hřebenech nížin.

uncyclopedia