Menhir

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání

Menhir je kamenný blok svisle zasazený do země. Ačkoli se takové věci vyskytují po celém světě, o jejich původu a účelu se stále vedou spory. Vědecký tým Necyklopedie si ale na ně posvítil! Na menhiry, na spory ne, s těmi totiž skoncoval.

Menhiry jako kalendář?!

Podle jedné z dosud nejvíce uznávaných teorií sloužily menhiry nějakým způsobem k určování, zdali je už jaro, nebo ještě zima. Tedy přesněji vzato, takto měly fungovat skupiny menhirů - řady a kromlechy. Ty ale ve skutečnosti nejsou nic jiného, než velké meteority, které zerodovaly do podoby mnoha oddělených monolitů. V neprospěch teorie kalendáře hovoří podle příslušníků VTN především fakt, že i stručná brožura vysvětlující princip takovéhleho kalendáře má několik set stran, což spolu s nesmyslným přesunováním mnohatunových kamenů působí naprosto absurdně v porovnání s bezproblémovým zakoupením běžného trhacího kalendáře za pouhých několik korun.

Menhiry kalendar

[editovat] Menhiry?!

Menhir klobuky

Menhir u obce Klobuky, zvaný též zkamenělý prasáček.

Jak už bylo řečeno, menhiry se nacházejí po celém světě... nebo minimálně po celé Evropě, vědecký tým bohužel nesehnal sponzora, který by byl ochotný zaplatit výzkumnou cestu kolem světa. Velikost menhirů je prakticky libovolná, pohybuje se od několika desítek centimetrů až k několika metrům. Co se materiálu týče, i ten je víceméně libovolný – známe menhiry čedičové, znělcové, magnetitové, prdelitové a mnohé jiné. Nejinak je tomu s lokalizací – menhiry stojí na kopcích, v údolích, v nížinách i na náhorních rovinách. Název menhir údajně pochází z keltštiny a znamená dlouhý muž, u kteréhož názvu tušíme nepříjemně intimní podtext.

Otázkou ovšem je, k čemu menhiry slouží. Dnes jsou turistickými lákadly, sloupky v plotech, výplněmi v muzeích. Co ale dříve? Patníky? Obří těžítka? A kdy to dříve vlastně bylo? Ve středověku? V pravěku? tak i mnohak jinak se tázali naši vědečtí pracovníci. Po mnoha probdělých večerech došli k názoru, že menhiry nejsou a nebyly naprosto k ničemu.

Po zjištění, že menhiry nejsou k ničemu, zbývalo už jen zjistit, jak vznikly, kde se vzaly. K tomu byla použite takzvaná indukce, mladší a méně okoukaná sestra dedukce. Víme, že menhiry nejsou k ničemu, uvažovali vědci a ptali se: Odkud se berou věci, které jsou k ničemu? Odpovědi byly možné jen dvě – z módních časopisů a z nebe. První možnost byla pro svou nemožnost ihned zavrhnuta a ta druhá se stala základem takzvané teórie nebeského pôvodu menhirov (teorie byla pro svou odvážnost a přelomovost raději nejprve uveřejněna na slovenské wikipedii).

[editovat] Teórie nebeského pôvodu menhirov

Tato teorie, výsledek namáhavé a jen těžko koordinované spolupráce celé armády vědců a specialistů, pravi, že menhiry vznikly erozivním rozpadem pomalých meteoritů, tedy meteoritů, které letí tak pomalu, že bez poničení okolí lehce dosednou na zemský povrch. Takový meteorit pak pokojně sedí na zemském povrchu a vesele eroduje, až z něj zbude jen fragment v podobě menhiru, jak názorně ukazuje přiložená ilustrace:

Vznik menhiru


Nomysticism Související informace by obsahoval regál
Úspěchy racionality nad mysticismem.
Kdyby existoval...

Pro teorii nebeského původu nahrávají skutečně veškerá známá fakta - různá velikost, materiál i umístění a dokonce i lidské uctívání (lidé totiž mají tendenci klást svá božstva na nebesa, takže se nelze divit, že když něco z oněch nebes spadne, je to záhy uctíváno). Bylo proto rozhodnuto, že otázka původu menhirů je konečně rozřešena a nikdo se jí už nesmí zabývat. Příslušníkům vědeckého týmu Necykloepdie bude vyplacen odpovídající honorář v podobě osmnáctinásobku jejich průměrné mzdy.

uncyclopedia