Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek má krásné oči.

Miroslav Kalousek
Biografické informace
Pohlaví	skryto pod sutanou
Barva očí	průzračná jako studánky
Narození	v Táboře
Úmrtí	doposud žije, takže nemůže být kanonizován
Národnost	česká
Tituly	jeho eminence
Přezdívka	lidovecký hroch inkvizitor
Povolání	ministr
Zajímavosti
1	nepotopitelný potápěč

TOP 09-ilustrační obrázek

Náboženské vyznání

Miroslav Kalousek je zapřísáhlým katolíkem. Bohužel není farářem, ani jiným církevním maskotem. K této situaci došlo následovně, Miroslav Kalousek vstoupil do politiky, aby tam hájil křesťanské ideály. Dařilo se mu to do té doby, než začala být česká veřejnost příliš ateistická na to, aby volila stranu křesťanskou, proto vytvořil v roce 2009 stranu, která se ke křesťanství nehlásí otevřeně, ale skrytě za něj bojuje, tato lest mu vyšla a strana TOP 09 byla, na rozdíl od křesťanských demokratů zvolena do poslanecké sněmovny. Pak už nic nebránilo prosazování křesťanských zájmů, důkazem toho je připravovaná reforma vyrovnání s církvemi, kde plánuje Kalousek dát církvi (ano, rozumíte tomu dobře, celé to je připravováno kvůli jedné církvi) jednak majetek, který církvím již několik desítek let nepatří a nadto jim plánuje každoročně platit, platit a platit, přirozeně ne ze svého. Šokující přitom je, že zapomněl na církev kurvistickou. Vyrovnání s církvemi je podmíněno tím, že bude vypláceno na platy duchovních a na provoz církvím. Některé církve hájící odluku státu a církve tento způsob vyrovnání odmítají. Jako například Jehovisté a Církev Dentistů Sedmého Dne. Dentisté Sedmého Dne však pod pohrůžkou, že pokud nezačnou čerpat toto vyrovnání o něj přijdou, začali toto vyrovnání čerpat na platy duchovních a provoz. Protože se to části jejich členů nelíbilo, tak čerpají pouze peníze na provoz. Vše se jim zatím daří ututlat. Dokonce i před jejich vlastními členy. Nikdy a nikde nevydali oficiální vyjádření k tomuto tématu, ale jejich sbory jsou pravidelně informovány a navštěvovány vedoucími. Doposud není známé stanovisko jejich nadřazených orgánů.

Přestože se to nezdá, Kalouskovo chování je velice křesťanské, za vysoké poplatky lidem káže nesrozumitelná kázání bez patrných výsledků.

Dětství

Narodil se 17. prosince 1960 do velmi chudých poměrů. Jeho nevlastním bratrem je Václav Klaus, jejich společným otcem byl Otomar Kalous. Politováníhodným omylem krátkozraký úředník, lehký diskordant, při vystavení občanského průkazu zkomolil Václavovo příjmení. Pár let poté se přihodil u stejného úředníka, jen o něco zchátralejšího, podobný omyl i Mirdovi. Později o svém dětství prohlásil: „Moje rodina byla tak chudá, že kdybych se nenarodil jako chlapeček, tak bych si ani neměl s čím hrát.“

Vstup do politiky

Do politiky vstoupil již v roce 1984, kdy se stal členem Československé strany lidové (ČSL), která po boku vedoucí KSČ v jednotném politickém šiku Národní fronty hájila a budovala socialismus. Již tehdy byl aktivní a snažil se stoupat výše, ale vzhledem k jeho nízkému věku a členství jen v okrajové straně Národní fronty si musel na skutečný start kariéry teprve počkat. Dnes pan Kalousek nemá rád označení "lidovci" a všechny, kteří tento termín použijí, opravuje podrážděně na "křesťanské demokraty", čemuž se nelze vzhledem k jeho náboženskému vyznání divit.

Čas žní

„Považuji se za úředníka, který se svými spolupracovníky odvedl obrovský kus práce a dosáhl velmi úspěšné transformace armády, z ekonomiky armády Varšavské smlouvy na ekonomiku, která byla srozumitelná okolnímu světu i ostatním armádám NATO. Že při této práci došlo k některým chybám, to došlo v každém případě. To při každé práci dojde“

- Miroslav Kalousek v rozhovoru pro BBC

Čas žní přichází v lednu 1993, kdy je Kalousek za ČSL jmenován ekonomickým náměstkem ministra obrany. Je to čas velkých změn, prodeje armádního majetku bývalé federace a Kalousek má na starost právě výběrová řízení a akviziční procesy. Zde je konečně ve svém živlu. Rozhoduje o miliardových zakázkách.

Kalouskovy abstinenční kapky.

Špičkové (pro)padáky

V roce 1994 uzavřel Kalousek smlouvu s firmou Anex-Cirus Jiřího Andrlíka na dodávku 2310 kusů padáků pro českou armádu. Jak se později během soudního řízení zjistilo, firma nebyla v době uzavření smlouvy ještě ani zapsána v obchodním rejstříku. Zkrátka to nestihla, zakázka byla přidělena bleskově. Padáky firmy Anex-Cirus měly jednu velkou výhodu. Nemusely se znovu balit, protože se vůbec neotevřely. Při pokusných seskocích zahynuli nevinní vojáci. Na veřejnost proniklo jediné jméno – Roman Prinich, a to jen díky tomu, že se jeho rodina razantně a soudně domáhala odškodnění a potrestání viníků. Když se informace o kvalitě padáků od firmy Anex-Cirus dostaly na veřejnost, podala firma na ministerstvo trestní oznámení a začala se soudit o úhradu stovek milionů korun. Smlouva byla však uzavřena velmi dobře. Konečná cena nebyla přesně stanovena a ministerstvo se jí později v letech 1998–1999 snažilo několikrát neúspěšně vypovědět. Soud však vzhledem ke znění smlouvy nařídil odebrat ministerstvu další nefunkční padáky za 114 milionů korun. Celkově zaplatil stát za smrtelně nebezpečné padáky řádově stovky milionů korun. Přesné číslo ministerstvo tají. Dle dostupných informací z padáků v současné době armáda operativně vytvořila vysoce kvalitní obalový materiál pro vyřazenou munici.

T-72

Modernizace tanku T-72 spolkla pouhých 19 miliard korun! Smlouva s italskou firmou „Oficcine Galileo“ a izraelskou firmou „Nimda“ byla uzavřena v roce 1995 na megalomanských 353 kusy tanků. Smlouvy byly opět uzavřeny velmi chytře, termíny se beztrestně prodlužovaly, náklady zvyšovaly a stát jen bezmocně přihlížel. Nakonec bylo v roce 2001 rozhodnuto o modernizaci 30 strojů.

Štábní informační systém

Proslulý štábní informační systém zadalo ministerstvo obrany firmě EDS (Electronic Data Systems) v roce 1997. První kolo výběrového řízení vyhrála konkurenční firma Unisys. Kalousek byl tedy nucen výběrové řízení zrušit a vypsat nové. Ani tehdy si komise netroufla vybrat EDS a vyhrála opět společnost Unisys. Nezbývalo, než zasáhnout a označit nabídku EDS za "výhodnější". Později prohlásil pracovník EDS Jan Březovský, že firma byla nucena jako provizi za udělení zakázky zaplatit lidoveckým činitelům 50 milionů korun. Dodávka systému za více než miliardu korun byla oficiálně ukončena v roce 2002, přičemž systém je částečně nefunkční.

Prodej kasáren

V roce 1997 stihl Kalousek sjednat a podepsat (za souhlasu Klausovy vlády) kupní smlouvu s developerskou firmou EPF, která koupila rozsáhlý areál kasáren u pražského Náměstí republiky. Kupní cena činila asi 900 milionů korun. Zajímavá cena. Nicméně smlouva byla uzavřena tak, že stát tyto peníze posléze firmě EPF nejen vrátil, ale přidal dalších asi 500 milionů jako odškodnění. Říkáte neuvěřitelné?

Tak to neznáte smlouvy, které podepisoval pan Kalousek. Smlouva zaručila EPF plné odškodnění, nebudou-li budovy prázdné. V budovách sídlila tehdy Akademie věd. Na to pan Kalousek zapomněl, smlouvu podepsal a stát vyplatil na odškodném zhruba stejnou sumu jakou dostal jako kupní cenu. Dalších asi 500 milionů vyplatil stát jako náhradu za nepřímé škody, resp. za škody, které na firmě EPF vymohli její smluvní partneři jako náhradu za zpoždění projektu.

Poslanecká imunita

V roce 1998 je zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a získává poslaneckou imunitu. V roce 2003 využívá vnitřních třenic v KDU-ČSL, poráží svého protivníka Cyrila Svobodu a je překvapivě zvolen za jejího předsedu.Alkoholik Kalousek měl již i možnost stát se ministrem v Grossově vládě, ale na jeho oblíbené ministerstvo obrany ho k jeho velké lítosti nepustili. Budou se totiž prodávat další velké armádní nemovitosti a Kalousek je odborníkem na takové transakce. Tak se urazil a zůstal poslancem. Jeho čas opět přišel v nové vládě s ODS, kde se chopil sátního rozpočtu na ministerstvu financí. Plánoval také přejmenování tohoto ministerstva na ministerstvo rozkrádání státního majetku, ale dříve než se k tomu dostal, padla vláda. Po svržení vlády neměl do čeho píchnout, tak se rozhodl založit novou politickou stranu. Rozhodl se při tom následovat módu používání čísel v názvech politických stran, ale na rozdíl od Jany Bobošíkové s Politikou 21 či dokonce ČSNS 2005 zůstal střízlivě u nižších čísel a svou novou stranu pojmenoval TOP 09, což representuje ta procenta populace, jejichž zájmy chce strana hájit.

Doktořina

V roce 2011 získal Miroslav Kalousek ocenění "nejlepší lékař české historie", které mu bylo uděleno, na základě snížení výskytu krčních a nosních viróz, na které nikdy neexistovala prevence o 98% od doby, jejichž výskyt byl snižován úměrně se zaváděním sociálních reforem. Řada odborníků zvažovala zpochybnění tohoto titulu, protože podle nich má patřit Leoši Hegerovi. Ten se však před nedávnem k případu vyjádřil větou. "Já to Mírovi milerád přenechám." Ruku na srdce, máte také takto oddané přátele. Jestli ne, pak pro vás mám drahocenou radu, udělte jim možnost nepřímo rozhodovat bez odpovědnosti za své činy o životě deseti milionů obyvatel určité země a dočkáte se jich.

Český sen

Kalouskova dobrá volba !!!! -CESKY SEN OBCANU.

Na ranní procházce po noční alkoholové smršti Kalousek náhle zakopl a upadl,ukázalo se, že to byla mrtvice. A protože podle hesla "Zdraví není byznys" neměla blízká nemocnice dostatek personálu, tak zemřel. Záhy stál před nebeskou branou a Svatý Petr ho přivítal: "Vítej na Nebesích, ale dříve, než se tu usadíš tak se zdá, že tu máme malý problém. Málokdy tu máme špičky TOP 09 a tak si nejsme tak úplně jistí, co s nimi." "To není žádný problém, prostě mě pusťte dál, jsem dobrý křesťan, jsem věřící" zalže Kalousek. "Já bych tě rád pustil dál, ale mám pokyny přímo od Boha. Říká, že od zavedení nové politiky LEPŠÍ BUDOUCNOST BEZ DLUHŮ, musíš strávit jeden den v Pekle a jeden den v Nebi. Potom si sám vybereš, kde chceš strávit Věčnost." "Ale já už jsem se rozhodl. Chci do Nebe!" "Lituji, ale taková jsou pravidla", odpověděl Petr. Odvedl Kalouska k výtahu a jeli dolů do pekla.Brána Pekel se otevřela a Kalousek se ocitl na krásné zelené louce. Připadal si tam jako v Ráji. Zelená tráva, slunce svítí, ale není moc horko. Vane mírný vlahý větřík. Všude jsou malé hospody s pivem, párky a ovarem, která jsou stíněné šumícími stromy. Všude postávají slavní konzervativní politikové, sama Tečerová ho vítá. Přibíhají parašutisté otec a syn Kašákovi, sotva se po tvrdém dopadu vymanili z potrhaných padákových šňůr. Pod kaštanem sedí hodně známých tváří, jen kníže Karel jeho příchod zaspal. Všichni se procházejí, hrají kuželky a fotbálek. Šustr dělá sportovního rozhodčího. K obědu si dávají bifteky, grilovaná prasátka, šampáňo a plzeň. Sám ďábel přinesl Kalouskovi sklenici oroseného piva a kotletku."Dej si jedno, Miroslave!" "Ne, slíbil jsem, že už nebudu pít a budu hubnout", odmítá Kalousek. "Tohle je peklo, synku. Tady můžeš jíst a pít co chceš a neuškodí ti to spíš prospěje." Míra si tedy zavdá a zjistí, že se mu ďábel líbí, že je to fajn chlapík, který umí vyprávět peprné vtipy a provádět ostatním kanadské žertíky. Prostě přesně to, co mají v TOP 09 rádi. Jako jsou třeba jejich vtípky v podobě smlouvy s občany, slib zavedení protikorupčního boje, snížení zadluženosti republiky na úkor chudých, snížení nezaměstnanosti, vtip se zvýšením dostupnosti a kvality zdravotní péče pomocí privatizace nemocnic (to by byl vývar!!) a vtipné skutky v podobě zavedení poplatků i důchodcům a kojencům, snížení mateřské, prosazení netransparentního odměňování ústavních činitelů, promlčení přestupků po roce, žádný boj s daňovými úniky zbohatlíků a co nejmenší daň pro milionáře a důchodovou reformu. A nakonec slib, že už víc nebudeme krást, (jen tolik co doposud). Všichni si to skvěle užívají a dřív než si to Míra Kalousek uvědomí je den pryč. Všichni se s ním bouřlivě loučí a mávají mu, když nastupuje do výtahu. Lucifer se Kalouskovi uklání a že se těší na brzké shledání. Když se dveře výtahu znovu otevřou, je zase u bran Ráje a svatý Petr na něj čeká. "Tak a teď je čas na návštěvu Ráje", a otvírá mu bránu. Dalších 24 hodin je Míra Kalousek donucen trávit čas s partou čestných, vychovaných lidí, kteří mají rádi společnost, mluví o jiných věcech než o jídle, o penězích, a chovají se k sobě slušně a uctivě. Žádné hrubé vtipy nebo kanadské žertíky. Nejsou tam ani žádné hospůdky a i když je jídlo dobré, bifteky a ovárek to není. A všichni jsou chudí. Není tam nikdo, koho by znal. A navíc se k němu nikdo nechová jako k důležité osobě. "No tohle, na něco takového mě Klaus se Šustrem nepřipravili. Ani Langer s Topolánkem nebo Háva se o tom nezmiňovali," říká si Kalousek, Den skončil a svatý Petr se vrátil. "Tak strávil jsi den v Pekle a den v Nebi. Teď si vyber, kde strávíš věčnost." Ale Míra, jak je u něj zvykem, dlouho nepřemýšlí a rozhoduje se: " Nikdy jsem si nemyslel, že tohle řeknu - víš Nebe bylo krásné, a tak..., ale já si opravdu myslím, že patřím k přátelům do Pekla, protože jsem si tu připadal jako mezi kokoty." Tak ho Petr odvede k výtahu a on jede stále dolů až do Pekla.

Dveře výtahu se otvírají a on se ocitá uprostřed pustiny pokryté odpadky a toxickým odpadem. Vypadá to jako poušť, ale je to ještě horší. Asi jako doly pod Krušnými horami. Je vyděšen, když vidí své přátele, oblečené v cárech, jak jsou přikováni k řetězu a sbírají do plastových pytlů odpadky při silnici. Sténají a vzdychají v bolestech, tváře a ruce zčernalé špínou. Ďábel přijde ke Kalouskovi a dá mu ruku kolem ramen, ten se otřese a říká: „Já tomu nerozumím, byl jsem tu včera, všude sluníčko, travička zelená, pivo teklo proudem. Jen jsme se tak poflakovali a bylo to skvělé. A teď je tady pustina, všude jenom nepořádek a každý vypadá zbědovaně." Ďábel se na něj podívá, mazaně se usměje a řekne:"Jo holenku, včera to byla volební kampaň, dnes už sis nás zvolil!"

(Jakž takž opsáno dle diskuzního příspěvku: Antonín Maňoušek, Kunštát)

Zajímavosti

Kalousek má i vlastní pisoár.

Ve svém volném čase se Miroslav Kalousek amatérsky věnuje zoologii. Málokdo u nás ví, že je ve světě uznáván jako velmi přínosný zoolog. Je po něm pojmenována celá řada živočišných druhů, například druh dravce Kalous ušatý, či několik druhů zákeřných hadů. Jeho stopy nechybí ovšem ani v botanickém označení – pojmenování druhu svízel přítula bylo pravděpodobně inspirováno Kalouskovou schopností se ve vládě přitulit ke komukoli, kdo je u moci (i když pro leckoho to později znamená svízelnou situaci).

Z Kalouskova křesťanského období pochází historka o tom, jak ho na sletu ve Vatikánu tamnější církevní činitelé ubytovali na jednom pokoji s jeho někdejším spolustraníkem Cyrilem Svobodou. Když se Svoboda šel zeptat, proč byl ubytován na pokoji s Kalouskem, odpověděli mu, že si přece výslovně přál pokoj s hajzlem.

Sice není pravda, že vyhrál cenu pro nejlepšího ministra financí evropského středovýchodu, ovšem je doopravdy pravdou, že za tento počin a angažmá jistého nejmenovaného knížete K. S. získal Kalousek prestižní americké oborové ocenění pro reklamu a marketing v kategorii mystifikace. A ač zlí jazykové tvrdili, že si v toto nechával radit od Topolánka, jeho pozdější výkony svědčí o tom, že si brousí zuby i na prestižní novinářské ocenění v kategorii metamystifikace.

Ke svému katolickému vyznání se přiznal neumyslně na protialkoholické kůře. Jako správný hledač pravdy ji hledal ve víně až na dně. Měl s pravdou takové problémy, že se rozhodl vyhledat odbornou pomoc. Pomohl mu Prim. MUDr. Karel NEŠPOR, CSc.. Na jednom sezení značně posílen pravdou nerozuměl přísedícím a myslel, že na něj mluví anglicky. Proto se jim rozhodl odpovídat také angličtině. Chtěl říci:"I am an alcoholic." ("Jsem alkoholik."). Protože měl v sobě tolik pravdy, že nemohl lhát tak se přiznal a řekl:"I am a catholic" ("Jsem katolík.").

Víte také, že Kalouskova moč jsou peníze, které sežral a ve svém trávícím traktu převedl do kapalné podoby? Proto je kanalizace tak bohatá.

Navigace

Jak by mohla vypadat mobilní navigace v podání M. Kalouska:

Je sedum hodin ráno, náš hrdina do sebe obrátí kávu, sebere ze stolu klíčky od auta, políbí manželku, jde do garáže, usedá za volant rodinného vozu. Z navigace promlouvá hlas Miroslava Kalouska. „Radši se připoutej, debile, ať si neuděláš bebí... Tak kam to dneska bude? XY? Tam to měli kreténi vždycky rádi. Hlavně se mi nes.r do Bechyně.“ Auto se rozjíždí, hlas pana ministra neochvějně udává směr. „Víš to, že jezdíš jak č..ák, č..áku? Někdo ti to už jednou musel říct. Příští doprava, debile, jestli to zvládneš.“ Náš hrdina zatáčí doprava, MK není spokojen.

„Rozumíš česky, ty blbečku? Když řikám doleva, tak myslim doleva. Co je na tom tak složitýho, do pr..le? Takže jseš, kreténe, v jednosměrce a v protisměru. Nejradši bych se na to všechno vys..l, to ti teda řeknu, tohle fakt nemám zapotřebí. Honem doprava.“ Hrdina uposlechne a velmi se diví. „Slepej by si těch schodů možná všimnul, ale na tebe byly asi málo příkrý, co? Debílku. Jestli jsi chlap, tak se zastřel. S..čky jako ty ale v takovejchhle situacích volaj asistenční službu.“

Otřesený hrdina se okénkem protáhne z pomačkaného vraku, vytáčí číslo asistenční služby. Ozve se vyzvánění, pak záznam hlasu Miroslava Kalouska. „Dovolal ses na linku asistenční služby, debile. Jestli ses někde rozsekal, protože jezdíš jak prase, a teď fňukáš někde ve škarpě, zmáčkni jedna. Jestli jseš takovej debil, že si chceš objednat služby za naše ceny, zmáčkni dvojku. Jestli jsi kretén, co prudí, protože nemá nic lepšího na práci, zmáčkni tři. Jestli máš nějaký debilní připomínky, tak koukej zavěsit, než ti rozbiju hubu.“ Po chvilce váhání stiskne náš hrdina jedničku.

„Takže nehoda? A to ti mám jako věřit, ty pitomče? Vsadim se, že jen tak prudíš a ani si to neumíš přiznat, pitomče. Mačkám za tebe trojku.“ Příslušná tónová volba. „Klidně si pruď, kreténe. Se.u na tebe. Z vysoka a s radostí.“

---