Moravstán
Z Necyklopedie
Obsah |
[editovat] Hantec
Někteří Moravané o sobě tvrdí, že hovoří zcela samostatným jazykem zvaným hen tech, psáno též hantec. Existují velmi optimistické naděje, že v tomto jazyku by v budoucnu jednou možná byla založena odnož Wikipedie, prozatím ale pouze několik odtrženců od české Wikipedie podalo žádost o založení vlastní hantecpedie.
Hantec je kromě romštiny a řečtiny jediným jazykem, kterým je úředně povoleno mluvit v hlavní vesnici Moravistánu v Brně (English: Brünn). Neformálně jsou sice tolerovány i některé další jazyky jako srbochorvatština, swahilština, angličtina a prodejce pan Nguyen Han Duong má úřední povolení v pracovní době hovořit vietnamsky. Původní jazyky Brňanů němčinu a jidiš dnes již nikdo nezná a není proto známo, zda jsou v Brně také trpěny.
Za zcela nepřípustný prohřešek proti dobrým mravům a za hrubou urážku domorodců je považována konverzace v prahočeštine, spisovný na západ od evropského rozvodí prakticky nepoužívaný jazyk místním nevadí. Především její novotvorná příšerná forma používaná v Praze je trestána těmi nejpřísnějšími tresty. Nejkrutější z těchto trestů, kterým byla krádež pražské státní poznávací značky, byl zapovězen direktivou Evropské unie číslo #3457274236739, která ale prakticky nikdy nedošla svého naplnění. Protože Evropská komise hrozila Česku za její nedodržování drakonickými sankcemi, byl tradiční system státních poznávacích značek nahrazen novým systémem, kde již nelze určit místo vydání SPZ.
[editovat] Obyvatelstvo
Domorodé obyvatelstvo Moravy je letory mírné až přítulné, a libuje si v nadměrném požívání živočišných bílkovin vyráběných a zpracovávaných doma z vlastními silami chovaných surovin (psíčková, štěkanátky, psačenka, haftek, čubačiči, kokršpanělské ptáčky, dalmatinské čufty). S úsilím hraničícím s umanutou sveřepostí se pokouší pěstovat révu vinnou na severním okraji výskytu této plodiny a vyrábí z ní nápoj nevalné kvality a kyselé chutí, o kterém zpívá dlouhé táhlé písně. V lokalitách, kde není možno révu pěstovat, vaří pivo, které požívá teplé, téměř bez pěny. V některých oblastech vyrábí ze zkvašených švestek alkoholický nápoj zvaný slivovice, používaný jako lék proti různým nemocem, prostředek k uklidnění plačících kojenců a čistidlo leteckých motorů.
Obyvatelé Moravy jsou většinou postavy podsadité, tělnaté, jejich ženy jsou mohutné, plných tvarů. Muži si jako znak blahobytu pěstují mohutné břicho. Jejich tváře jsou kulaté, nosy malé oči zapadlé. Pokožka může být evropsky světlá, zarůžovělá, jindy načervenalá až brunátná, část populace má pleť světle hnědou. Vlasy bývají světlé a řídké, u jedinců s tmavší platí jsou však smolně černé tzv. kale bala. Své děti vychovávají ke kolektivismu společnou prací na vinicích a ve švestkových alejích.
Původ jejich jest neznámý. V lidových pověstech nezachovalo se mnoho informací o původu toho národa. Známý amatérský etnograf Ivan Mládek v jedné ze svých prací uvádí asi nejstarší známou informaci o příchodů starých Moravanů na dnešní území:
... i sestoupili na dno propasti té, aby sobě na pouti své, kterouž byli již dlouho konali, odpočinuli a duchům předků svých oběti přinesli. Tu náhle praotec Morava pohlédnuv v nebi stěnami díry té veliké sevřené pravil: "Tož děcka, tu je to dobré místo, o kterémž jsem vám byl vyprávěl, tu už navždycky zvostaneme a vršek zastřešíme, haby na nás nepršelo. ..." (Zdá se však, že k zastřešení "díry té veliké", pravděpodobně propasti Macochy, nikdy nedošlo. Důvodem může být vrozená lenost Moravanů. která jim brání vykonávat jakoukoli činnost, která nevede k bezprostřednímu vzniku dalšího množství potravy nebo alkoholického nápoje.
[editovat] Města a dědiny
V průměrném městě, vyjma těch největších, je přes 2084 domů, avšak pouze 42 z nich je obydleno. Přesto má takové město okolo 666 obyvatel.
Narozdíl od měst, dědiny jsou oproti Čekistánu obydleny krásně. Podívejte se třeba na obrázek nahoře. Je to dědina Salaš, nedaleko Uherského Skladiště. Celkem je v ní 6 (vzkaz pro cajzly: nejsou to halucinace - opravdu6) domů, z toho 4 slouží jako letní chatky a 1 je hospoda. Ve zbývajícím jednom domě žijí (cajzlíci, opravdu ŽIJÍ, nikoli pouze žerou, serou a spí 4 lidé. A i ještě menší dědina Domanín je milionkrát větší než ty Šibalistánské: v jednom domanínském stavení žije 0 lidí, to je metropole, viďte, čecháčci? Toto stavení však bohužel chátrá, takže jestli půjde na demolici, takNecyklopedie se nestihne zmocnit vlády nad Domanínem. A to bude škoda.
Dědiny Vracov a Vacenovice ( 4 a 3 stálí obyvatelé , 4 km od sebe ) spojuje autobus¨firmy Vrakosa Zrzavé Mýto. Toto je jediná pravidelná linka v celém Moravstánu - a navíc její zpoždení bývá maximálně 2 hodiny. Jinak silnice jsou tu až od 3.do 6. třídy, z toho jsou nejrozšířenější 5. třídy. Hedvábná stezka je sice hodnocena jako DÁLNICE, ale na té jsou pořád zácpy, takže jízdní komfort se rovná komfortu na výše zmíněné komunikaci 5. třídy Vracov - Vacenovice.
[editovat] Náboženství
Základ moravského národního náboženství tvoří vyznání víry, které všichni moravistánci neustále opakují: „Není Moravy kromě Moravy a Brno je její hlavní město“.
[editovat] Počátky Moravistánu
Moravistánci jsou nesmírně hrdí na své dávné dějiny, především proto, že nemají žádnou souvislost s jejich tristní současností. Legendární postavou je pro Moravistánce moravský král Sámo, civilním povoláním franský kupec, který získal ve své době první příčku v sunitsko-moravských průzkumech veřejného mínění pro svou účast v bojích se Slovany a Avary.
Vzdělaní Moravistánci dodnes oceňují blahodárný Sámův vliv na život jejich předků, protože dokázal udělat v barbarském moravistánstnském bordelu alespoň částečný pořádek a umožnil tak vznik tzv. Velké moravy (tento státní útvar ovšem přežil pouhých zhruba sedm desetiletí, než se celý Moravistám propadl zpět do prapůvodního marasmu). Sámova říše je proto Moravistánci uctívána s jistou rezervovaností. O to zuřivěji se ale všichni Moravistánci upínají k Velké Moravě a pokud se zrovna nemodlí, nežvaní téměř o ničem jiném.
[editovat] Moravistánské enklávy v Čechách
