Moravané
Z Necyklopedie
Moravané jsou mírumilovný, dobrosrdečný a přátelský slovanský národ, který má rád všechny ostatní národy blízké i vzdálené. Jediným národem, který Moravané z celého srdce nenávidí, jsou Češi.
Obsah |
[editovat] Příchod Moravanů na Slovensko
První (západní) Slované do Moravistánu (tj. na západní Slovensko) přišli v 6. století. Jejich počátky můžeme sledovat pouze podle archeologických nálezů, jejich jméno je neznámé (korepetitor Josef tesárek z Českých Velenic ovšem označil za prvního moravana Mamutíka). Koncem 8. století tyto kmeny vytvořily (i na Záhoří) knížectví, dnes nazývané Moravské. V roce 822 jsou poprve zmiňováni jacísi Moravané, patrně tím byli míněny právě tyto kmeny. V roce 833 připojením Nitranského knížectví vytvořili velký stát, později nazvaný Velká Morava (latinsky Moravia Magna, slovensky Slovenská ríša).
Independentismus souvislostí názvů Moravané, Velko Moravané a Slovené, je sporný. Po zániku Velké Moravy a přechodném období v 11. století území dnešní Moravy, připadlo Česku. Na své si přišlo i Maďarsko (později opět Česko).
[editovat] Moravané v českém područí
Dnes jsou Moravané v Česku zastoupeni řadou svérázných etnografických skupin, ze kterých jsou najznámější Hanáci, Laši, Valaši, Moravští Slováci a další. Moravská nářečí vykazují víceré znaky společné se západoslovenskými nářečími. Jeden z najzvýznamnějších slavistů Vatroslav Jagič (1838-1923) dokonce tvrdil, že "Moravané eště koncom 19. storočia v podstatě hovorili stejným jazykom ako Slováci."
Předvojem všech Moravistánců jsou Radikální Moravané, největším moravským politikem je Pavel Dohnal, ozbrojenou pěstí Moravského národa je Moravská osvobozenecká armáda, nejnenávidějnějším národem jsou pro roduvěrné Moravistánce Češi. S Čechy nemají Moravané nic společného!
