Nádraží Františka Josefa I.
Z Necyklopedie
Nádraží Františka Josefa I. (anglicky: Franz Joseph I station, německy: Kaiser-Franz-Joseph-Bahnhof, polsky: Dworzec Franciszka Józefa I., maďarsky: I. József Ferenc pályaudvár), nebo také Wilsonovo nádraží (anglicky: Wilson station, německy: Wilson-Bahnhof, polsky: Dworzec Wilsona; celým názvem nádraží prezidenta Wilsona), oficiálně Praha Hlavní nádraží (anglicky: Prague Main railway station, německy: Prag Hauptbahnhof, polsky: Dworzec Główny w Pradze), zkráceně Praha hl. n., Pražáky ovšem nazývané spíše Hlavní, Hlavák nebo Wilsoňák či Wáguson, věčně opilými studenty také Hlen, je největší nádraží v Praze.
Obsah |
[editovat] Historie
Nádraží bylo postaveno roku 1871 za účelem císařovy návštěvy Prahy (ze stejného důvodu vznikla, jak napovídá její název, dráha Císaře Františka Josefa z Vídně přes Tábor a Benešov do Prahy). Takto narychlo vybudovaná stavba ale pochopitelně nevydržela příliš dlouho, a tak se muselo už po třiceti letech celé nádraží postavit znovu podle návrhu architekta Coca-Coly Fanty. Tehdy byly také zastřešeny koleje, aby zbytečně nemokly a nerezivěly.
V následujících letech se nádraží sice několikrát přejmenovávalo, ale jinak se tady nic důležitého nedělo. Teprve za osvícené vlády komunistů byla k nádraží přistavěna nová odbavovací hala a přilehlý parčík byl přejmenován na Sherwood podle působiště Robina Hooda, známého anglického ochránce vykořisťovaného pracujícího lidu.
V posledních letech se do provozu na nádraží Františka Josefa zapojily vedle dosud obvyklých parních lokomotiv i moderní Žabotlamy, představující vlajkovou loď Českých drah.
[editovat] Metro
Během stavby nové odbavovací haly vyšla bohužel najevo jistá drobná chyba projektu: Ukázalo se, že když se buduje nová odbavovací hala v místech, kudy dřív vedla k nádraží tramvajová trať, nezbude po dokončení haly pro tramvaje žádné místo. Zdálo se, že cestující budou muset chodit na vlak pěšky, ale pražští dopravní odborníci přišli na geniální řešení - tramvajová trať se zakope pod zem a novou odbavovací halu tak jednoduše podjede. Toto řešení uvítali i poslanci blízkého Federálního shromáždění ČSSR, kterým tramvaje projížděly pod okny a rušily jim zasedání. Stavbě podzemní tramvaje tak zdánlivě nestálo nic v cestě.
Když ale bylo budování tramvajových tunelů v plném proudu, navštívili Prahu sovětští experti, kteří označili tramvaje za buržoazní přežitek, protože soudruh Brežněv má radši sovětské metro. Proto svým československým kolegům důrazně přátelsky doporučili přehodnocení projektu a nahrazení tramvají plnohodnotným metrem, pro které by mohly být dodávány kvalitní sovětské vlaky. Českoslovenští soudruzi samozřejmě tuto radu nebrali na lehkou váhu, projekt byl skutečně přepracován a vzniklo tak Pražské metro.
[editovat] Rekonstrukce
Podobně jako je tomu Brně, i pražské hlavní nádraží se potýká s problémem bezdomovců. V Brně bylo zvoleno radikální řešení: postavení nového nádraží v odlehlé lokalitě uprostřed močálů, aby se tam bezdomovci nedostali a nemohli obtěžovat řádné cestující. Pražáci o přesunu nádraží také uvažovali, ale nikde v okolí Prahy se nenašla vhodná lokalita, protože somráci jsou všude.
Proto bylo zvoleno jiné řešení, jak se bezdomovců zbavit - původní nádraží bude nákladně zrekonstruováno a modernizováno (vymění se několik dlaždiček), špinavé hospody a stánky s buřty budou nahrazeny novými luxusními obchody, takže bezdomovcům bude blbé se tu dál poflakovat, v drahých restauracích nebudou mít peníze ani na rum, a tak se radši odstěhují jinam. (Podobný postup byl s úspěchem využit při rekonstrukci usedlosti Ladronka). Zakázku na rekonstrukci nádraží od ČD (ještě v době, kdy se ČD přeli se SŽDC, čí vlastně nádraží je) získala italská rodinná firma Grandi Mafioni
[editovat] Reakce
Plán na rekonstrukci nádraží samozřemě vzbudil nelibost mezi těmi, kterých se to bezprostředně týká. Zdejší bezdomovci protestují, že jsou tím ohrožena jejich lidská práva a několik jich přistoupilo k protestní hladovce (omezení všech přijímaných potravin pouze na tuzemák zvládli obdivuhodně, bohužel tím nepřilákali žádoucí pozornost médií). Předseda odborového svazu českých bezdomovců přistoupil k radikálnějšímu řešení a pohrozil stávkou všech pražských bezdomovců, pokud se bude v rekonstrukci nádraží pokračovat. Názory politiků na situaci se různí. Zelení přišli s návrhem, že by se mělo nádraží prohlásit rezervací, aby se tu mohl zachovat tradiční životní styl pražských bezdomovců (na způsob amerických indiánů). Pavel Bém se však vyjádřil jednoznačně proti.
[editovat] Nové spojení
Kromě rekonstrukce samotného nádraží byla také vybudována nová trať, která konečně umožnila plnohodnotné železniční spojení Prahy se všemi významnými městy v Evropě i v Asii (zatímco do té doby musely vlaky jezdit po bývalé vlečce přes Žižkov). Bohužel během přípravy tohoto Nového spojení nastaly potíže s výkupem pozemků, takže nakonec skoro celá trať musí vést pod zemí a zbytek po mostě. Při zahájení provozu v noci z 31. srpna na 1. září 2008 přenocovali na nádraží nejen bezdomovci, ale také šotouši, protože poslední vlak po staré trati odjížděl v 0:18 a první vlak po novém jel v 4:21.
Tím však ambiciózní plány se železniční dopravou v Praze nekončí. Uvažuje se také o trati, která by ústila v tunelech pod nádražím, čímž by Praha navázala na nejskvělejší tradice sovětského stavitelství a získala zbrusu nové dvoupatrové nádraží.
 Kolejiště hlavního nádraží |
 Vlaky mají v době rekonstrukce nádraží mírně ztížený provoz |
 Moderní obchodní vybavenost |
[editovat] Výňatek z turistického průvodce
| NÁDRAŽÍ | |
Lampárna | ||
