O Odčervené Karkulce

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Cervena karkulka moderni

Ilustrační obrázek z německé verze Die Rote MotorKarkule

O Odčervené karkulce je obsáhlé pětisvazkové epické pojednání o nástrahách života v ghettu pro předškolní děti metaforickou formou. Dílo je průběžně adaptováno na aktuální podmínky a reflektuje změny nálad ve společnosti. Což je plně v souladu se směrnicí EU o vzdělávání mládeže.

Protože tato směrnice ovšem přísně nařizuje nutnost variant pro všechny zájmové skupiny, existuje např. i varianta pro šotouše, kde je hlavní hrdinkou stará Škoda 6Mt. Všechny knihy musí též vycházet ve všech jazycích unie, což dává možnost vzniku takových lingvistických perel, jakou je francouzská Petit Karkoule Rouge.

[editovat] Prozrazení děje


Žila byla, mile děti jednou jedna mladá slečna, co žila se svojí neurotickou matkou právě tak, jako vy. Jednoho dne, kdy měla dívčina všechny své povinnosti splněny - aktualizovala svůj status na Facebooku, že si pokecala halenku při jedení pašovaného langoše z Horních Uher, provedla manikuru paznehtů na nohou, stihla se zamilovat do Justina Biebra a zároveň se s ním v mysli rozejít - seděla na posteli a škrábala se na prdeli. Díky zanedbané hygieně a okousaným nethům si totiž pořídila, drahé ratolesti, perfektní roupy.

Když už tedy nevěděla, co roupama dělat, do jejího budoáru nakráčela matka. Vzhledem k tomu, že bylo těsně po termínu doručování sociálních dávek, bylo na ní, aby svou návštěvou poctila svou matku, dívčinu babičku. Jelikož ovšem jablko nepadá daleko od stromu a jaká matka, taková dcera, byla i babička pěkně nervózní kráva. Tak se milá matinka rozhodla se tuto povinnost delegovat na své dítko. Což je jasný příklad efektivního řízení chodu domácnosti.

Dívčina, roztrpčena z náhlého vyrušení z oblíbené činnosti, na sebe natáhla hustodémonskykrutopřísnou červenou mikinu, přes blahobytem překypující boky přetáhla o dvě čísla menší elasťáky, štětkou nanesla na obličej zanedbatelné množství líčidel značky Primalex, v nastálem shonu se jen sedmkráte vyfotila před zrcadlem a vyrazila do víru života tam venku i s košíčkem plných dobrot, které její matka babičce poslala.

I jásalo dítko nad svobodou pobytu venku a velebila matku, že zboží neposlala pomocí České pošty a dopřála jí tak pohyb na čerstvém vzduchu. Nasedla na tramvaj a za milé společnosti přítomných opálených výrostků cestovala za babičkou, až znásilněná vypadla na konečné stanici. Sotva setřela z elasťáků poslední zbytky jogurtu, které se tam náhle objevily, posadila se na patník a ubalila špeka. Na kuráž, neboť ji čekala cesta přes lesopark a holky ze školy říkaly, že tam řádí úchyláci. Karkulka ovšem měla pro strach uděláno. Stáhla tedy elasťáky, z krosny na hrbu vytáhla rajcovní džínovou minisukni a převlékla se. Společně s fáračkami teď vypadala naprosto neodolatelně.

A opravdu, drahé děti - sotva přelezla pár rozkopaných odpadkových košů a překonala hořící skládku, objevil se kardinál Vlk. Zvedl si sutanu a předvedl zmatené dívčině erotický tanec. Dívčina zvrhlíka odbyla posměškem, neboť měla v živé paměti stále toho černého fešáka z autobusu. Jmenovec lesní šelmy posléze odchází mručet do houští s legínami, které vypadly Karkulce z torny a Karkulka pokračuje k vybydlenému paneláku, kde přebývá babička.

"Čágo Bélo Grossmutro, jak ti dupou králíci?", otázala se po příchodu své milované pramatky zdvořile. Babička nereagovala a dál zevlovala zpod peřin. Karkulka přistoupila k nemocné zakladatelce rodu a zašeptala ji do ucha hlasem milující vnučky: "Héj, ty hluchá rašple, sem tady!". Babička se lekla, až si znečistila plenu. Nicméně vytáhla z uší sluchátka a nevěřícně se podívala na svou vnučku. Čarovné bejlí Ponikelské báby, které vyměnila před týdnem za potravinové lístky mělo grády. Babička měla oči jako dva reflektory a její smysly byly ostré jako břitva, kterou někdo půl roku holil silnici.

"Asi hustej matroš, že jo?", podivila se slušně vychovaná dívčina a začla babičce šacovat peřinu. Babička se hystericky začala smát a vykřikovat něco o okrádání seniorů. A jak byla Karkulka v předklonu, špulíc oblé půlky své hektarové osobnosti, milé děti, zaslechl babiččino volání babiččin věrný psí společník. Rozrazil dveře a jedním mocným skokem se přiblížil k vyšpulené sukni, aby posléze neomylně hlavou narazil do nočního stolku. Hysterická babička, funící předkloněná Karkulka a chupatá bestie chroptící na zemi - to byl přesně ten obrázek, na který čekal nimrod ukrytý za oknem.

Rozrazil okno, dvěma dobře mířenými ranami dodělal krvelačnou bestii v komatu a zezadu se vrhnul na Karkulku. Karkulka zabořila nos do moučkového cukru, který babičce přinesla a ztratila vědomí, takže nekladla odpor. Seniorka v rauši posléze sledovala pestrobarevné výjevy na stropě a nereagovala na dění kolem.

Sotva nimrod dokončil svou práci, uchopil zdechlinu a mocným mávnutím ji zahodil do výlevky. Poté poděkoval Karkulce za příjemné odpoledne a odkvačil v les. Karkulce došlo, že tahle aférka byla byla bez ochrany a tak udělala selfie na Facebook a světe div se - za nedlouho ležel nimrod v lese s nožem v zádech. Zjevně zakopl o bludný kořen, možné je taktéž předávkování železem.

Zvídavé dítko si nyní zcela nepochybně klade otázku, jak do toho zapadají roupy. Inu, je to jednoduché - on nimrod neměl nic moc oko a strefil se o dva centimetry výše, než měl v úmyslu. Takže on vám, drahá zvědavá dítka, on vám ty roupy prostě utopil.
- - -
Tolik tedy pohádka...
A jako skoro každá pohádka, i tato má svůj reálný základ, který byl do výše uvedené vyprávěnky bájivou invencí rozvinut.
Zde je tedy holá, snad jen velice mírně ochlupená skutečnost:

Karkulka byla ve skutečnosti Karla Červená. Karkule, či zdrobněle Karkulka, to bylo jen zkomolení jejího jména, ke kterému došlo již v mateřské školce, a už jí to holt zůstalo.
Skutečností je též to, že byla vyslána s košíčkem plným dobrot za babičkou.
Jelikož ale ten den bylo fakt vedro, není divu, že cestou přes les chudák holka chytila parádního vlka, a tak se k cíli doploužila ve velkých bolestech - inu vlk není žádná sranda. Slibovala si proto, že až dorazí k babičce, najde tam něco, čím by se pořádně namazala, tak, aby se toho vlka zbavila.
Jenomže když s vypětím všech sil konečně dorazila k babičce, ta na opakované zvonění nereagovala. Naštěstí byla Karkulka vybavena náhradními klíči, a tak se nakonec dovnitř dostala.
To, co tam ale spatřila, jí málem vyrazilo dech. Babička totiž byla úplně sežraná. A hned také bylo jasné, jak k tomu došlo. Myslivec, stojící na stole, hovořil řečí jasnou a výmluvnou.
Duchapřítomnost ovšem čackou dívčinu neopustila. Odloživše košíček s dobrotami stranou, vrhla se ke stolu. Myslivce uchopila zkušeným, dobře natrénovaným chvatem, a vzápětí s ním rázně skoncovala. A pak sebou znaveně švihla na válendu, hned vedle totálně sežrané babičky.
A tak se jí splnila i její hlavní tužba, ke které jí cestou zoufale doháněl onen neodbytný vlk; totiž aby u babičky našla něco, čím by se mohla pořádně namazat...
Tož asi tak.

Necyklopediedetem

500 kilo jablek pro králeJá BarykádaJak Hudeček měnil až vyměnilMalý BobešMedvídek PúMotýl Onanuel a maková panenkaO kůzlátkáchO letadélku KakánětiO Odčervené KarkulceO šíleně smutném princiO třech prasátkáchOšklivé káčátkoPohádka o daníchPohádka o zemi krále KlidomilaPrincezna na sračkuPrincezna se zlatou hvězdou na čelePříručka pro pohádkového panovníkaSněhurka a sedm trpaslíkůŠípková RůženkaTunel BlankaVčelí medvídciVečerníčekVo chytrym draku Zvonimírovi

uncyclopedia