FANDOM


Mlade ondone

Mladý ondoň

OndoňEditovat

(lat. Novolupus vigilis) Ondoň je velmi plachý savec, vzácně se vyskytující v mírném klimatickém pásu. Částečně lze tohoto savce zařadit mezi hlodavce, částečně mezi šelmy psovité. Bohužel jeho druhové zařazení komplikuje fakt, že tento tvor se pohybuje po nohou opatřených kopyty. První zmínky o tomto savci se datují k roku 1986 z oblasti severně od ruského Kyjeva. První popis tohoto tvora pochází od záchranných složek, likvidujících následky po výbuchu černobylské elektrárny. Vzhledem k vysoké úrovni radioaktivního záření, které likvidovalo fotografický materiál, nemohl tento tvor být vyfotografován. I přes to existuje alespoň celkový popis a jedna dochovaná kresba mláděte.

PopisEditovat

Výškově odpovídá Ondoň přibližně velikosti menšího srnce, byly však popsány kusy s kohoutkovou výškou přes 200 cm. Osrstění je čokoládově hnědé, s okrovým žíháním. V oblasti nohou přechází hnědá v okrovou s opačným žíháním. Tělo je masivní, nohy silné. Hlava je usazena na poměrně krátkém, mohutném krku. Celkově byla váha Ondoně odhadnuta na 80 - 110 kg. Hlava je kamenem úrazu v identifikaci tohoto tvora. Z mohutné lebky, která by se rozměrově dala přirovnat k hlavě přibližně třítýdenního samce gorily splývají dlouhé uši. Tlama je opatřena v přední části výraznými řezáky, dále od středové roviny však můžeme pozorovat chrup typicky dravčí, se silně vyvinutými špičáky. Svému okolí není Ondoň nebezpečný. Při jakékoli známce ohrožení se dává na útěk a na krátkou vzdálenost je schopen vyvinout téměř dvousetkilometrovou rychlost.

VýskytEditovat

V současné době je bohužel jeho populace téměř vyhubena dravými veverkami, invazivním druhem, který k nám byl násilně přemístěn z východních zemí. U nás se vyskytuje sporadicky pouze na jihu Čech, kde se mu věnují jedny nejmenované webové stránky, ovšem dle skutečnosti, že web byl v dnešní době také archivován, má se za to, že i Ondoň již byl též archivován, možná i úplně vyhuben.

PramenyEditovat

Ondoň je prokazatelně zmíněn ve filmu Funebrák z roku 1932 (Vlasta Burian):

Inspektor: Napíšou tady: Vlak byl v pohybu, on doň skákal.
Funebrák: Toho jsem neviděl, ondoně. Já jsem skákal na tý mojí straně sám. Třeba ondoň skákal z druhý strany, ne?
Inspektor: Jakej ondoň?
Funebrák: Nevím, vy říkáte...
Inspektor: A jó, ne ne, to jako já myslím vás, rozumíte? Když napíšu tady ondoň, to je jako: vy - on doň jste skákal, že jo?
Funebrák: Tak já jsem ondoň? Podívejte, to je zajímavý...
Inspektor: V tomhle případě jste vy ondoň, v tomhletom...
Funebrák: Ale já jsem Hnipírdo při tom taky ještě.
Inspektor: Ale to já vím, ale vy jste jako Hnipírdo on doň skákal, ne?
Funebrák: No, tomu rozumím. Já jsem... a moje žena je ona doňa. A děti jsou donďata.

Protože z tohoto pramene nebylo lze jednoznačně určit, o co se v případě ondoně vlastně jedná, a jediná positivní zjištění byla, že ondoň skáče a že funebrák i inspektor se jevili být úplnými kopyty, požádal jsem o vysvětlení doc. Dr. in spe Kiliána, znalce, který už je, i ve svých pouhých 30*, odborník na slovo vzatý. Na dotaz, kam že ondoň skákal, jednoznačně potvrdil, že "přes zelenou louku". Dodal ještě, že "měl péro". Při bližším objasňování vyšlo najevo, že se nejednalo o samce ondoně, ale že dotyčné péro se nacházelo na klobouku myslivce, který za ním šel. Z čehož lze jasně usoudit, že jde v případě ondoně o živočicha. Vzhledem k výskytu myslivce jde bezpochyby o šelmu psovitou, a protože i poté ve věci ondoně stále ještě hlodaly jisté pochybnosti, ondoň bude mít co společného i s hlodavci.

Tedy ondoň je skutečně okopytěná hlodavá šelma psovitá. QED.

(*měsících)