Oscar Wilde
Z Necyklopedie
| Tento článek stojí za starou bačkoru. Můžete pomoci Necyklopedii jeho rozšířením do přijatelné podoby. | 
|
“Most of the time there's room for just one more on top...”
~ Oscar Wilde o citátech Oscara Wilda
 |
|
| Oscar Wilde | |
|---|---|
| Biografické informace | |
| Pohlaví | |
| Vlasy |
mastné |
| Narození |
16. október 1854 Osada na Hatích, Irsko |
| Úmrtí |
30. novembrr 1900 Paříž, znovu 11-16-1984 New York a znovu v Praze roku 2002 při natáčení filmu Blade 2 |
| Rodina |
otec Bruce Willis, matka Aštar Šeran |
| Národnost | |
| Tituly |
nemá |
| Povolání |
spisovalel, vězeň, kostěj |
| Děti |
dcera Cyril, syn Vyvyan |
| Zajímavosti | |
| 1 |
vystupoval často pod pseudonymem Oscar Fingal O'Flahertie Wills Wilde |
| 2 |
v současnosti je autorem jediné knihy, ale ve skutečnosti má na triku 521 děl (všiměte si, že se jedná o třinácté Mersennovo prvočíslo) |
| 3 |
pokusil se nedávno proniknout do televizního průmyslu seriálem Monty Python and friends |
Obsah |
[editovat] Život
[editovat] Dětství
Dětství bylo pro Oscara utrpením. Jeho adoptivní otec William Wilde pracoval dlouho do noci, protože byl jediným dublinským lékařem ušním a očním. O víkendech pak jezdíval tu na západ Irska za folklórem, tu do Egypta na vykopávky. Adoptivní matka mu též mnoho lásky neposkytla, neb byla aktivní irskou nacistkou, prostě taková místní Božena Němcová.
[editovat] Puberta
Byla pro Oscara utrpením. Dostal se do vězení, když odmítl vykonávat anální styk se spolužáky na prestižní anglické grammar-school.
[editovat] Stáří
Bylo pro Oscara utrpením. Naštěstí zemřel, sotva se dostal z vězení. Jeho synové Cyril a Vyvyan se tak narodili jako pohrobci a z toho důvodu nedostali otcovo příjmení.
[editovat] Kariéra zombie
Kdysi chudá mrtvola Oscar Willis Šeran Wilde dnes patří ke smetánce české společnosti, je naší druhou nejbohatší zombií po Karlu Gottovi. A nejúspěšnějším spisovatelem vůbec. Může za to jednostranně výhodný obchod s nechvalně známým upírem Voloďou Miljuchinem z klanu Malkavian. V roce 1992 vyměnil Wilde autorská práva na všechna svá díla za Copyright k mizernému překladu viktoriánské pornografické časopisecké minivovely. Zatímco Voloďa Miljuchin byl v bídě, opovržení a převlečení za orientalistu Miltnera (který mimochodem zahynul o pět let dříve, v indickém kraji pojmenovaném po egyptské bohyni spravedlnosti) omylem zavražděn při natáčení filmu Blade 2, investice páně Wilda se mnohonásobně vyplatila a navíc na něj neplatí jakožto na zombii stříbrné kulky. Nebo aspoň né na dlouho.
[editovat] Dílo
[editovat] Básně
-
Ravena (Ravenna, 1878) -
Básně (Poems, 1881) - sbírka dekadentních básní -
Sfinga (The Sphinx, 1894) -
Balada o žaláři v Readingu (The Ballad of Reading Gaol, 1898)
[editovat] Divadelní hry
-
Věra aneb Nihilistka (Vera, or The Nihilists, 1880) -
Vévodkyně z Padovy (The Duchess of Padua, 1883) -
Salome (Salomé, francouzská verze 1893, překlad do angličtiny 1894, premiéra v Paříži 1896) -
Vějíř lady Windermerové (Lady Windermere's Fan, 1892) -
Bezvýznamná žena (A Woman of No Importance, 1893) -
Ideální manžel (An Ideal Husband, 1895) -
Jak je důležité míti Filipa (The Importance of Being Earnest, 1895)
[editovat] Próza
-
Strašidlo cantervillské (The Canterville Ghost, 1887) -
Šťastný princ a jiné pohádky (The Happy Prince and Other Stories, 1888) -
Portrét pana W. H. (The Portrait of Mr. W. H., 1889) -
Zločin lorda Arthura Savila (Lord Arthur Saville’s Crime and other Stories, 1891) -
Intence (Intentions, 1891) -
Obraz Doriana Graye (The Picture of Dorian Gray, 1891) - jediný román -
Dům granátových jablek (House of Pomegranates, 1891) -
Lidská duše za socialismu (The Soul of Man Under Socialism, 1891, resp. 1904) -
De Profundis (1905)
[editovat] Sračky
- Lady Fuckingham (Lady Pokingham)
