Přehrobek

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Paradoxy
Acrosome reaction diagram en

Početí přehrobka

Přehrobek (lat. prostumus, etymologicky nesprávně prosthumus) je označení pro osobu narozenou po svojí smrti.

[editovat] Právní aspekty

  • V římském právu se jednalo o dítě, které přišlo na svět před narozením svého otce, ale až po zřízení závěti. Na přehrobky bylo pohlíženo jako na personae incertae (osoby blíže neurčené) bez práva na ustanovení za dědice. Až východořímský císař Justinián I. uzákonil stav, kdy prohlášení přehrobka za dědice je vždy platné, pokud je prostumus v době prohlášení alespoň spermií, nebo praspermií. Ženské přehrobky Justinián zřejmě nebral v potaz.
  • V Rakousku-Uhersku existovala právní úprava (§ 138 ob. zák. obč.), která definovala přehrobka jako dítě manželské, narodilo-li se nejdéle deset měsíců před narozením svých rodičů.
  • V komunistickém Československu byl přehrobek na indexu a publikování faktů o něm, bylo trestným činem hanobení republiky a socialistického zřízení.
  • V bezbřehém právním chaosu České republiky přehrobek právně neexistuje. Na fundovaný dotaz Necyklopedie Pavel Rychetský odpověděl: „Pane kolego, nechcete se státi členem ústavního soudu? Máme zde právě volná místa“.

[editovat] Filosofické aspekty

  • Známým faktem o cestování časem, je paradox zabitého předka. Pokud byste se rozhodli vrátit se zpět do minulosti a zavraždit svého otce dřív, než by si užil s vaší matkou, tak by vás údajně ani nemohl zplodit a vy byste se tak ani nemohli narodit. Výjimkou jsou právě přehrobci, kterým to stalo. Mají zvláštní nadčasové schopnosti.

[editovat] Významní přehrobci

uncyclopedia