Perský záliv

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání

„V Perském zálivu by chtěl žít každý!“

- Karel Infeld Prácheňský

Perský záliv je nejúrodnější hospodářskou oblastí České republiky. Nachází se na břehu Českého moře.

[editovat] Historie

Podobnost s Persií není náhodná. Když v devátém století shlédl Perský Princ z hory Říp na překrásnou nížinu s písčitými plážemi, byl pohledem, který se mu naskytl, natolik dojat, že se rozhodl svoji zemi v té době nazývanou Narnie překřtít na Persii. Lev a čarodejnice na protest emigrovali do Ameriky, skříň emigrovala na místo posledního odpočinku Jaroslava Foglara - do kostela svatého Jakuba, kde stojí dodnes.

Praotec Čech se o Perském zálivu často zmiňoval. Byla to právě ta část, která se vyznačovala vysokou oplývavostí strdí a mléka a to nejenom kvůli hojnému výskytu krávodlaků. V této části si chtěl Čech vystavět svoje opevněné sídlo. Došlo však k rozporu s příbuzným Lechem, který se domníval, že oplývavost strdím je až nebezpečně vysoká, a následný ozbrojený konflikt podporovaný Teslou a Zbrojovkou vstoupil do dějin jako "Válka v Perském zálivu". Postupně se konflikt rozvinul a vyvrcholil dobře známým obdobím české historie - Husitskými válkami. Pak nastalo ticho, klid, tma a Chuck Norris.

[editovat] Průmysl a hospodářství

František Koudelka (STS Chvojkovice-Brod) narozený roku 1955 se v nyní již pacifistické části Čech zasloužil o nebývalý kulturně-hospodářsko-průmyslový rozmach. Byla zde postavena první česká ňaderná elektrárna Prsovo, později se sem přemístilo hlavní výzkumné středisko Tesly a krátce nato následovala moderní budova Zbrojovky, která však už nevyráběla zbraně, nýbrž zahradní náčiní (do historie vstoupila především nerozbitným kladivem ČZ-K1).

Úrodná nížina se stala největším zdrojem strdí pro Českou republiku a zbytek světa. V hojném počtu se zde pěstují šalinovníky a svačinovníky, domov zde nalezlo i velké množství pivnic.

Ovšem největším a nejdůležitějším produktem Perského zálivu je kulinářská pochoutka vyhledávaná kuchaři celého světa: Perská zálivka.

[editovat] Perská zálivka

Perská zálivka je ][zálivka]] neobyčejné chuti a zvláštní barvy. Vyznačuje se především neobyčejnou chutí a zvláštní barvou. Vědecký tým Necyklopedie se shodl na tom, že neobyčejnost chuti Perské zálivky je skutečně neobyčejná, což musel uznat i Miloš Zeman. Co se týče zvláštní barvy, Perská zálivka se umístila na druhé příčce žebříčku barevných zvláštností. První místo obsadila zvláštní barva Fantomasova obličeje, která je přece jen o něco zvláštnější než zvláštní barva Perské zálivky. Největším odbytištěm Perské zálivky jsou restaurace McDonald's, kde zaměstanci k standardní výplatě dostávají i půl litru Perské zálivky.

[editovat] Perský koberec

Perský koberec je Chuckem Norrisem kobercárny v Perském zálivu. Název byl převzat Českou armádou a nyní je používán v úplně jiných souvislostech - Perský kobercový nálet je nejobávanější taktickou fičurou českých vojáků. Tato taktika spočívá v prodávání koberců nepříteli, který v důsledku utracení veškerých financí již dále nemá za co kupovat zbraně a náboje. Medaili za mistrovství v této taktice získal Horst Fuchs, který prodal více koberců, než bylo vyrobeno. Nepřítelem, který se v tomto případě nechal nachytat, bylo vojsko Afghánistánu. Horst Fuchs od nich za výhodných podmínek odkoupil veškeré zbraně a nabídl jim velké množství kvalitních koberců, které však zmateným Afghancům byly naprosto k ničemu, když na ně zaútočila rota českých výsadkářů s kladivy v rukách (tzv. Kladivouni). Výsledkem byly proražené lebky a řádně vyklepané koberce.

[editovat] Kultura

Pro svoji polohu a mírné klima se Perský záliv stal oblíbeným prázdinovým letoviskem a rovněž zde našlo svůj domov mnoho filmových hvězd. Od toho se následně odvíjel kulutrní rozmach této oblasti. Vznikla tak i vesnička Tarkovskigrad, kde se kromě biografů nenachází zhola nic. Protože jsou Češi vynálezaví frikulínové, začali nabízet opuštěná sídliště a jiné malebné lokality filmařům jakožto kulisy. Málokdo ví, že právě v Perském zálivu se natáčely scény z Helmova Žlebu pro film Pán Prstenů - nebyl tedy použit zmenšený model ani digitální triky, jak se domnívá většina diváků. Zeď, kterou brání Paragon, Legoland a další metrosexuálové skutečně existuje; jedná se o tzv. "Zeď v Matiční". V Perském zálivu bylo rovněž uskutečněno falešné přístání na Měsíci.

"Český Halywůd", jak je Perskému zálivu občas přezdíváno, uchvátil například Tima Buřtoně, Bruse Vyliže či Anténia Panděrase natolik, že si zde nechali postavit skromné residence.

uncyclopedia