Plyňák zážehový

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Plyňák zážehový
Plynak.jpg
Plyňák zachycený amatérským fotografem u Mladé Boleslavi

Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Kanibalia)
Kmen: Strunatci (Chrochtata)
Podkmen: obratlovci (Bertevrata)
Třída: Kategorie:Ptáci (Oves)
Podtřída: letci (Neohnátae)
Řád: Vrubozobí (Naseriformes)
Čeleď: Svišťouni (Apodiformes)
Binomické jméno
Fartus Biowastegasum
Pičurin, (1972)


Plyňák zážehový (lat.: Fartus Biowastegasum) je velmi vzácný pták žijící na severu Čech. Viděn byl už několikrát i kolem Mladé Boleslavi. Bohužel se málo zdržuje na místě a pokud letí, není velká šance ho postřehnout bez vysokorychlostní kamery.

[editovat] Základní údaje

Délka: 24-27 cm
Výška: 7-10 cm
Druh peří: Jen drobné chmýří
Zrak: Velmi dobrý (speedum radarus)
Sluch: Slabý
Potrava: Čočka, fazole, hrách, zelí, měkký a čerstvý chléb
Výskyt: Severní Čechy, Mladá Boleslav, jinak stěhovavý pták

[editovat] Popis ptáka

Kůže ptáka je velmi tvrdá, kolem horního řitního otvoru zrohovatělá. Má hnědou barvu, samečci jsou zbarveni spíše do šeda. Místo hustého peří je pokryt jen drobným chmýřím, které je nejhustší v pruhu, který se táhne mezi očima postupně po hřbetu až k hornímu řitnímu otvoru a zasahuje lehce přes něj. Další místo, kde je chmýří hustší je mezi řitními otvory. Peří je ze zvláštního materiálu s velkým procentem přírodního azbestu a je náchylné na absorpci statické elektřiny. 86% ptákova těla zabírá velmi vyvinuté tlusté střevo, které je převážně vedeno k většímu hornímu řitnímu otvoru. Dolní řitní otvor slouží ke klasické funkci vylučovací soustavy ptáka, avšak zajímavý je horní řitní otvor, který slouží k "pohonu" ptáka, a kterým nevypouští tekuté nebo tuhé výkaly, nýbrž bioplyny methanového původu, a to velmi účinné. Pomocí již zmíněného tlustého střeva můžou být plyny stlačovány a poté velkou silo uvolňovány. Křídla ptáka jsou velmi zakrnělá a nepohyblivá. Ale i velmi malé pohyby, které křídly dokáže pták udělat stačí k tomu, aby se mohl dobře pohybovat v prostoru, zvláště kolmo vzhůru, což ptákovi nedělá vůbec žádné potíže. Jeho nohy jsou též velice zakrnělé a malé, což mu dovoluje je při letu sklopit podél těla a vytvořit tak co nejmenší aerodynamický odpor.

[editovat] Popis letu

Při malých letových vzdálenostech, jako je přelétávání za čerstvou potravou mezi poli, či lety do dvou kilometrů pták vystoupá do potřebné výšky a klouzavým letem "doplachtí" na potřebné místo. Pokud pták letí na delší vzdálenost, začíná zajímavý proces: Pták má vždy před větším letem nastřádáno hodně bioplynu, kteréhož vznik podporuje ptákova nadměrná konzumace plynotvorných potravin. Pták vystoupá přibližně do dvou kilometrů a poté se pustí kolmo dolů se staženými křídly podél těla. Nastává tření ptákova chmýří o vzduch a to tím způsobem, že horní proužek chmýří se nabíjí kladným nábojem oproti chmýří vzadu, které zůstává nabito záporně. To vyvolává silné jiskření mezi těmito elementy v místě horního řitního otvoru. Pták pomalu přechází pomocí náklonu křídel v horizontální let a začne velmi rychle vypouštět bioplyn. Jiskra zapálí unikající plyny a nastává zažehnutí následované velmi silným tahem. Dospělý jedinec tímto způsobem uletí přes 500 km rychlostí až 950 km/h.

uncyclopedia