Plzeň

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Pilsener

Němci často komolí Plzeň na Pilsner

„My víme, že v tý Praze, nebo Plzni, kolik je tam špíny. My to můžem změřit! K tomu nepotřebujeme, aby nám to někdo říkal.“

- Milouš Jakeš o Plzni

„Mám v Plzni kámoše, už je to řada let, vždycky rád slyším plzeňskej dialekt...“

- Honza Vyčítal


Plzeň je nejzápadnější slovanskou metropolí, největší město v Dolnovylkýšské oblasti.

[editovat] Historie

Za časů dávných mýtů a legend, kdy antičtí bohové byli krutí a nemilosrdní, a stíhali lidstvo útrapami, žil pouze jeden člověk, který se dokázal postavit jejich moci – pramáti Plznička. Byla to žena moudrá a krásná, jednoho dne se rozhodla, že opustí Čechy a zamíří na Západ. Nedošla příliš daleko. Již nedaleko za Prdským pohořím se její družina vzpouzela a nechtěla jít dál. Plznička je přemlouvala a přemlouvala: „Vzpomeňte, když jsme stavěli pyramidy, také se vám do toho nechtělo. Nebo jak jsme porazili Římany v Teutoburském lese. Copak nezvládnete ujít pár dalších kilometrů?“ . Nezvládli. Celá výprava se proto usídlila u soutoků několika řek, pojmenovaných později podle velmožů Úhlava a jeho dvojčete Úslava, Mže a Plzniččiny sestry Radbuzy. Nové město bylo pojmenované po pramáti – Plzeň.

Zhruba v těch samých časech putovala tímto nově založeným městem parta osadníků, hledající nové uplatnění na Evropském poli. Známým předákem této družiny byl zakladatel celé země, známý Praotec Čech a jeho dva bratři Lech a Naplech. Jejich ambice po rozšíření české země více na západ však také skončily v Plzni. Čechův bratr Naplech se tu natrvalo usídlil, řka že konečně našel zemi zaslíbenou, obklopenou pivní pěnou. Druhý Čechův bratr Lech při nočním návratu z putyky změnil omylem kurs a po dlouhém putování na sever místo na západ došel až za hory kde ho putování přestalo bavit a založil dnešní Polsko. Sám praotec Čech dál na západ už neputoval, začal se věnovat fotbalu a založil dodnes známou generaci brankářů.

[editovat] Doprava

Pivni tram

Tramvaje s pivním pohonem jsou pouze v Plzni. Zde na fotce před věhlasnou právnickou fakultou.

Pivni tramvaj interier

V některých tramvajích se proto používá k rekuperaci Gambrihnus.

Zvláštním druhem dopravního prostředku v Plzni je tramvaj na pivo (viz obrázek). Tramvaj je poháněna zvláštní trakcí, která je velmi podobná té u klasické tramvaje. V drátech ovšem není veden elektrický proud, ale kapají po nich miniaturní kapička piva. Dráty vedoucí pivo jsou napájeny přímo z pivovaru, odpadní látky z výroby těchto kapek jsou stáčeny a prodávány pod jménem Gambrinus.

Dalším zvláštním druhem dopravy typickým pro toto město je tzv. pěškobus. Přestože tento druh dopravy je využíván výhradně v nočních hodinách, nastupuje jedinec do pěškobusu nevědomky už ve večerních hodinách. Roli nástupních ostrůvků zde přebírají „hospody, hospody a restaurace“ které se hojně navštěvují po šichtě čili po práci. Pokud totiž na tomto nástupním ostrůvku strávíte několik hodin, zjistíte že všechny ostatní dopravní prostředky už dávno dojezdily a tím pádem jdete domů přes půl Plzně pěšky.

Další zvláštní druh dopravy který se zatím teprve chystá je metro. Zatím (už asi 20 let) je hotova jedna jediná stanice, kam prozatím nevedou ani koleje, ale už do připraveného podchodu jezdí eskalátory. Podchod před hlavním nádražím je dlouhý asi 70 metrů, má spoustu východů a hned jak se dodělají ostatní stanice ve městě a natáhnou koleje, bude i Plzeň mít opravdu hromadnou dopravu, vyznačující se tím že musíte na nástupišti počkat až bude lidí opravdová hromada, a teprv pak se nalochovat do přeplněného vozidla.

[editovat] Městské části

Slovany
V této čtvrti leží slavná plzeňská vozovna tramvají, toho času známá pro experimenty s výrobou obdoby moravistánské bojové šaliny, neboli bojového vozu elektrické dráhy. Pro velké neúspěchy byly tyto pokusy ukončeny a nadále se pokračuje ve zdokonalování pivní tramvaje. Zajímavé rovněž je, že všichni obyvatelé Slovan mají svého domácího prasopsa. Na Slovanech též žije pravděpodobně jediný exemplář Griffona. V této městské části je též azkaban (maskovaný za střední vězení se zaměřením na pivně-bleskový pohon), který museli přestěhovat kvůli Voltedortovým Listonošům, kteří se neustále snaží najít Lorda Voltedorta. Nyní ho hlídají vychnomoří, revizoří a jiní oří.
Bory
Zde leží populární Hotel Hvězda, kde byli ubytované takové osobnosti jako Václav Havel, Alois Rašín nebo Jiří Kajínek. Ubytování v hotelu je velmi žádané, rezervace přijímá každý Krajský soud.
Americká třída
Se často považuje za samostatnou městkou část. Ulice se dříve jmenovala (mimo jiné) Josefa I., Moskevská, Americká. Do budoucna se uvažuje o přejmenování na třídu Václave Klause nebo Bruselskou, záleží jak se budou dějinné události vyvíjet.
Svetplzn

Poloha Plzně ve vesmíru je zřejmá.

Hradčany
Leží zde hrad, nesprávně označovaný jako pražský, a mnoho státních institucí. Tato městská část je dislokována v blízkosti Prahy.
Vinice
Čtvrť založená pro pěstování vína. Nutno podotknout, že dosud kvůli sabotážím MOA žádná réva nevyrostla.
Prazdrojov
Leží nedaleko stanice Plzeň, hlavní nádraží. Vilová zástavba, tečou zde potoky plné čokolády, tráva je z marcipánu, slunce vždy krásně svítí a duha je na obzoru. Prazdrojov je často nazýván rájem, ale platí v něm přísná prohibice, obyvatelé proto musí jezdit pít až do Hamburku.
Božkov
Fernet, rum a zelená.
Černice
Přináležitost vesničky Černice k Plzni je mnohými odborníky zpochybňována. Proto se o nich nebudeme více vyjadřovat.
Nová Hospoda
Točí se zde dvanáctka za dvanáct korun (stav:2010). V osmdesátých letech za korunu. Jedná se ale o trolejbus.

[editovat] Nezapomeňte, že...

  • v Plzni sídlí slavná fakulta právnická
  • Plzeň neosvobodila Rudá Armáda, nýbrž Mossad
  • Plzeňská národnost je nejrozšiřující se národností na světě
  • je zde ambasáda Jihoafrické republiky
  • žízniví plzeňáci anektovali nedaleký Božkov s výrobnou rumu a fernetu
  • Podobně jako v některých východních kulturách je odedávna v Plzni posvátným zvířetem kráva (plzeňsky kráááva). Je zobrazována zejména po boku významných duchovních a politických vůdců čeeské země (Paroubek, Topolánek, Havel, Grebeníček...). Dostala se i do znaku města. Po úrazu má hrb. V Dolní Vlkýši ji pokládají za velblouda.
  • Dolní Vlkýš (objevena roku 1998, tudíž o 506 let později než Amerika) je od 1.1. 2003 součástí Plzně či naopak.
  • V Plzni se tůtá.
  • Plzeňáci jsou velice milí a pohostinní.
  • Nedaleko odsud směrem na Prágl jsou Rokychcany, jediné město, ve kterém je Boží přirození.
  • Plzeňská dvanáctka se vaří z japonského chmelu.


[editovat] Slavní Plzeňáci

Karel Gott
tisícinásobný český slavík, čestný starosta města.
Musculus Gambrinus
plzeňský latiník a první světový šampion v kulturistice a pití piva
Petr Čech
Čelzííííí
Tutenchámon Tydlitát
Plzeňský lingvista, kodifikoval spisovnou plzeňštinu.
Děda Mládek illegal band
Kdopa nám to hrááál?
Bludimíra
chronické neštěstí tutoho města
Martin Straka
Není člověk, je Bůh
Jiří Paroubek
Narodil se v Olmíku, ale v Plzni na něj také létala vajíčka, tudíž Plzeňák jak poleno.
Helena Růžičková
Škopkováááá
Rytíř Smil
vilný šlechtic, kterého proslavil Jaroslav Zvrhlický ve stejnojmenné básni

[editovat] Odkazy

Plzeňská hymna

Manhattan

Bohemia:

13370m3Ř1CeBělá pod BezdězemBezprávíBenešovBezvěrovBílá HlínaBošilecBozkovBnL-StBBraškov-ValdekCítovČambuzyČernošiceČeské BudějoviceDěčínDobřejoviceDobruškaDolní BrusniceDolní VlkýšDomašínDomažliceDrahňoviceHolubiceHorní PoustevnaHoršovský TýnHostiviceHoštice u VolyněHradubiceHrochův TýnecHumpolecChánovChebChomutovChrudimJablonecJílové u PrahyJindřichův HradecKameniceKameňákovKarlovy VaryKebliceKladnoKlatovyKlášterec nad OhříKocourkovKošticeKralupy nad VltavouKynšperk nad OhříLančkrounLiberecLitoměřiceMariánské LázněMechovMělníkMilevskoMladá BoleslavMostMšenoNečínNěmecký BrodNová PákaNové Město nad MetujíOpočnoOvčáryPakov nad JizerouPardubicePičínPilníkovPísekPitkovicePlzeňPráglPrahaPrachovicePrůhonicePředčaryPsojedyRokychcanyRudolticeŘíčanySezemiceSemelySkutečStaré Město pod ZemlšutremSlanýStrakoniceŠtětíTáborTepliceTýn nad VltavouVarnsdorfVelké ZadkoviceVlašimVolyněVysoká PecÚstí nad LabemVerneřiceVlkánčiceZáchodskoZbecznikZbiroh

Moravstán
a Slizko:

AdamovBiskupiceBoskoviceBlanskoBrnoBruntálBrušperkBřezíBučoviceČunkovoDačiceDešnáDomašínGottwaldovHošťálkovyHulínChladnáChorniceIvančiceJavorníkJihlavaKarvináKladkyKnínice u BoskovicKopřivniceKruhový JičínKuřimKyjovLipník nad BečvouMalá VrbkaMistřoviceMoravská TřebováMoravské BudějoviceNapajedlaOlomoucOrlováOstrá nad PšenkavouOstravaProstějovPředčaryPustá PolomŘiťoviceSai-Ta-ViSmiloviceStudénkySvětlá u BoskovicШалинградŠumperkŠumperk - Peklo na zemiTelefončUherské HradištěUherský BrodVlčnovVyškovZnojmoŽdániceŽďár nad SázavouŽopyŽulová

Cizina:

AdamstownAktronovicaBerlínBratislavaBrixenBruselBudapešťDomašínDlážďanyFekete-VodérádFolkušováFuckingGothamHamburkHulánbátarIstanbulKekésvárostárojvarány…Krung Thep Maha...LALlanfairpwllgwyngyllgo...MachačkalaMachu PicchuMoskvaNeapolNový Jeruzalém…NevyslovitelnojeNew YorkPařížPrdelPrdelskSchengenSviňobrodUžhorodVídeňVyšná Diera pod Sráčom

uncyclopedia