Prasopes

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
 

Prasopes


Prasopes domácí

Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: psovití (Canidae)
Rod: prasopes (SuidaeCanis)
Sele prasopsa domácího.
Sele prasopsa domácího.

Podle sbírky eddických islandských epických mytologických a hrdinských písní Edda je prasopes (lat. SuidaeCanis) zvíře vytvořené zkřížením prasete a psa, má prasečí rypák, psí uši, bleděmodré oči, psí nohy, prasečí ocas a špatnou reputaci, srst zebrovitě pruhovanou nebo prašivinově flekatou.

Pravěký prasopes křídový se objevil na konci éry dinosaurů. Mnoho paleontologů se dnes přiklání k názoru, že vyhynutí dinosaurů má na svědomí právě on, svědčí o tom lebky tyranosaurů nesoucí stopy zubů právě prasopsa křídového. Předky prehistorických prasopsů byli cynodontní terapsidi, kteří ještě snášeli vejce.

Kdyby se v antické době na Apeninském poloostrově nevyskytovali prasopsi, tak by nejspíše Romulus a Remus pohynuli a nebyl by žádný Řím.
Kdyby se v antické době na Apeninském poloostrově nevyskytovali prasopsi, tak by nejspíše Romulus a Remus pohynuli a nebyl by žádný Řím.

Prasopes velikostí jen nepatrně přesahuje kočku sloní. V Německu se pod názvem der Deutsche Schweinehund chová jako jatečné zvíře především na maso, které je ceněno pro svou lojovatost, charakteristický zápach a nahořklou chuť ale i pro jeho žluč, která se přidává do das Bier (německý nápoj z kvašeného zrní). Mimo Bavorsko nahradila dnes prasopsí žluč při výrobě německého Bier levnější syntetická močovina, kterou pro tento účel vyrábí chemický koncern IG Farben.

Obsah

[editovat] Výskyt

Oblast původního výskytu je pravděpodobně Skandinávie a střední Evropa a severní Austrálie. Dnes se prasopes vyskytuje převážně v zoologických zahradách nebo soukromých chovech. V Česku je největším chovatelem prasopsů Karel Gott.

[editovat] Prasopes domácí

Zdemolovaný rekreační objekt v Posázaví, ve kterém byl bez dozoru ponechán nudící se prasopes.
Zdemolovaný rekreační objekt v Posázaví, ve kterém byl bez dozoru ponechán nudící se prasopes.

Chov prasopsa domácího (SuidaeCanis Suidae Canis) má počátky v Anglii, kde ho angličtí gentlemani používali pro své pochybné zábavy, kterým říkali sport. Později se stal prasopes domácí oblíbeným mazlíčkem téměř po celém světě. Protože síla stisku jeho čelistí je srovnatelná s čelistmi třímetrového žraloka, nedoporučuje se, aby byl používán při hře na přetrženou s malými dětmi.

Prasopes domácí je vyhlášen svým smyslem pro humor (viz obrázek), což mu někteří duševně nevyrovnaní chovatelé občas vytýkají.

[editovat] Poddruhy

Fotografie demonstrující pářící schopnosti prasopsa (na snímku je exemplář, který už sám o sobě není čistokrevným prasopsem).
Fotografie demonstrující pářící schopnosti prasopsa (na snímku je exemplář, který už sám o sobě není čistokrevným prasopsem).

[editovat] Prasopsovo páření

Prasopsovy pářící schopnosti a možnosti jsou skutečně ohromující a dá se říci, že takřka neomezené. Jsou hluboce zakotvené i v lidové slovesnosti. Krásným a inspirativním je kupříkladu ono laponské "Cug'ha ila cuprc" (Prcá jak prasopes), které vypovídá mnohé o úctě prostého člověka k reprodukčním výkonům tohoto obdivuhodného tvora. Díky variabilitě pohlavních partnerů prasopes neustále produkuje nové a nové druhy, které tímto křížením vznikají. Tak je snadno vysvětlitelné, proč můžeme najít jeho geny i v některých zdánlivě lidských bytostech (Jiří Paroubek, Václav Klaus, Mirek Topolánek, Ross Hedvíček, jeden člověk z ČZU a další).

[editovat] Související články

 
Osobní nástroje
uncyclopedia