Pravopizmuz
Z Necyklopedie
|
| Při čtení tohoto článku je zakázáno hrát ve vedlejším okně pasiáns |
Pravopizmuz je antigramatický systém rekursivních výjimek, který popisuje syntax a sémantiku českého jazyka (přesněji jazyka Česka).
Pravopizmuz čestiny je založen na výjimkách, které se libovolně mohou stávat pravidly a pravidlech, které se mohou libovolně měnit na výjimky. Výjimky a pravidla se navíc mohou (víceméně samovolně) množit. Jednou stvořené pravidlo či výjimka zůstávají přitom v platnosti souběžně s jejich negacemi.
Tento zcela ojedinělý charakter českého pravopizmu zaujal matematiky, kteří se zabývali teoretickou otázkou mohutnosti množiny všech vět, které tvoří pravopizmuz. Dodnes se nepodařilo najít důkaz, že jde o spočetnou množinu.
Jistého pokroku se podařilo dosáhnout v roce 1928 Wilhelmu Ackermannovi, který se zabýval otázkou, kolik nových vět přibude v pravopizmu při doplnění N výjimek k M pravidlům. Z jeho výzkumu je dnes známa především tzv. rekurzivní Ackermannova funkce, která představuje dolní odhad tohoto nárustu.
Pro představu uvádíme tabulku vybraných hodnot
| m\n | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | n |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 
|
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 
|
| 2 | 3 | 5 | 7 | 9 | 11 | 
|
| 3 | 5 | 13 | 29 | 61 | 125 | 
|
| 4 | 13 | 65533 | 265536 − 3 | A(3, 265536 − 3) | A(3, A(4, 3)) | 
|
| 5 | 65533 | A(4, 65533) | A(4, A(5, 1)) | A(4, A(5, 2)) | A(4, A(5, 3)) | |
| 6 | A(5, 1) | A(5, A(5, 1)) | A(5, A(6, 1)) | A(5, A(6, 2)) | A(5, A(6, 3)) |
Konkrétně hodnota A(4, 2) je větší než počet všech částic známého vesmíru umocněný na 200.
Pravopizmuz jazyka Česka byl též inspirací pro vznik teorie chaosu.
