Prdelit
Z Necyklopedie
Prdelit (také prdelovec) je nafialovělý nerost, často pokrytý nazelenalým povlakem (podle některých domněnek jde o hlen mimozemšťanů). Je pojmenován podle města Prdelsk, kde se nacházejí jeho největší ložiska. Tvoří hlavní součást tamních příjmů. Další známá ložiska se vyskytují v Novoperdelkinskotěrkenskaněvskoje-Nevyslovitelnoje, ta však není možné těžit vzhledem k mrazům, které tam panují. VTN objevil, že prdelit lze i vyrábět, a to smícháním bursíku, tvrdíku, paroubkia a vody. Ohromné množství vykutaného prdelitu se však nachází ve státním kamenolomu v Prdelsku, a proto nemáme důvod ho vyrábět. (V tom kamenolomu pracuje Voloďa, který nade vše miluje vodku.)
[editovat] Vznik
Prdelit vznikl v dobách, kdy ještě neexistovala Necyklopedie. Proto vědecký tým Necyklopedie o jeho vzniku neví téměř nic. Pouze to, že se tvoří na hydrotermálních žilách pří výstupu horkých roztoků vody do vyšších vrstev zemské kůry. Jen zřídka se vyskytuje s různými jinými minerály.
[editovat] Vlastnosti a využití
Krystaly bývají nejčastěji tvaru krychle. Řidčeji osmistěny nebo spojky krychle a oktaedru. V jednom nalezišti bývají krychlové krystaly přesně shodné velikosti. Rudé náměstí v Moskvě je vydlážděno kostkami z prdelitu. Proto je tak ideálně rovné a vojáci tam mohli pochodovat bez nebezpečí zakopnutí a přísného trestu. Prdelit se rozkládá pouze v panenské moči. Jinak je chemicky nesmírně stálý. Jarmila Prdelová se nechala slyšet, že jej používá jako těžítka.
