Proč se nenosí ponožky v sandálech?

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Soubor:Ponozky nevkusne.png
The Great Sock.jpg
To je velice zajímavá historická otázka. Ještě ve 20. letech minulého století bylo nošení ponožek v sandálech poměrně běžné, sandály sloužily jako lehká turistická obuv, do které mohla být vkládána tenká ponožka, aby byla kůže ochráněna před škrábanci a prachem. Změna nastala postupně v souvislosti se založením Hitlerjugend v Německu roku 1926 – součástí uniformy tohoto mládežnického spolku byly v německé tradici vysoké bílé podkolenky, vrchním ideologům nacismu se ale zdála být lehká sportovní obuv sandálového typu příliš nevojenskou, neodpovídající militaristickému duchu organizace. V Hitlerjugend a spřízněných tělovýchovných organizacích tak byla během následujících let tvrdě prosazována pevná a vyšší pseudovojenská obuv.


The Great Sock.jpg

Dokud ještě nebyly zakázány ostatní turistické a výchovné spolky (např. němečtí demokratičtí skauti – Pfadfinder, sociálnědemokratické dělnické tělovýchovné jednoty, židovská mládež a další), bylo možné snadno odlišit příslušníka Hitlerjugend právě pro jeho nezvyklé vojenské boty, i když neměl na sobě zbytek uniformy. Boty totiž byly drahé, takže byl-li dotyčný z chudší rodiny, což nebylo za světové hospodářské krize výjimkou, měl leckdy jen jedny a v těch musel chodit stále. V napjaté atmosféře Výmarské republiky to vedlo k četným potyčkám, a tak není divu, že když vliv nacistů posílil, karta se obrátila a nošení sandálů se naopak stalo sociálně diskriminujícím znakem. V dobové propagandě se lze dokonce setkat s tím, že jsou otevřené sandály s ponožkami označovány za „sionistickou“ obuv vhodnou leda pro horkou a skalnatou Palestinu a neslučují se s potřebami nordického člověka, jehož kůže na noze je rasově odlišná a samozřejmě výrazně zdravější. Předválečné zvyklosti nosit sandály s ponožkami samozřejmě přinesl těžkou ránu nárůst německého vlivu v Evropě na začátku druhé světové války.


The Great Sock.jpg

Nošení této obuvi mohlo totiž Gestapo považovat za provokaci, zastání nenašli ani starší lidé, kteří se jí nemohli ze zdravotních důvodů snadno vzdát a stávali se tak snadným cílem šikany okupačních vojáků, často „vychovaných“ právě v Hitlerjugend.


The Great Sock.jpg

Poslední ránu jinak poměrně neškodnému zvyku nosit ponožky do sandálů pak zasadil konec války, kdy se jako turistická obuv definitivně prosadily (mj. např. i v českém trampingu) pevné vojenské boty z hojných armádních přebytků, které byly levné a trvanlivé. Ostatní sportovní obuv se s profesionalizací sportu (srovnejte např. předválečnou a současnou olympiádu!) čím dál tím více specializovala a převládly v ní kotníkové varianty vhodnější na podávání extrémních výkonů. Sandály s ponožkami tak byly vytlačeny ze světové módy, ale fakt, že se tak vlastně stalo následkem nacistické zvůle, si lidé, zvláště po válce v Německu, raději nepřipouštěli. Následující mladá generace, která jinak černé svědomí svých otců kritizovala, už problému nerozuměla a měla svou vlastní módu.

[editovat] Dnešní pohled

The Great Sock.jpg

Nepřípustnost ponožek v sandálech tak zůstala pevně uchycena v podvědomí světové módy, můžeme-li to tak říci, i když dnes, šedesát let po válce, vlastně už nemá takové opodstatnění. V rámci boje proti všemu se dnes znovu dostává do podvědomí lidí nošení ponožek i v sandálech, je to zdůvodněno potřebou spotřební společnosti o podpoření výroby ponožek, experti zjistili že se spotřeba takto používaných ponožek zvýší protože se sice prošoupou stejně jako v uzavřených botách, ale protože to je více na očích budou lidé ponožky častěji kupovat, díry jsou lépe vidět a tím se patřičně zvýší spotřeba obyvatelstva, jak si ostatně přejí nejen výrobci ale i bankéři, tím se dosáhne rozkvětu EU. EK už pracuje na novém nařízení.

Kvalita.png


uncyclopedia