Pták jarabák

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Ptak jarabak.png

Pták jarabák (Avis iarabis)

Pták jarabák (Avis iarabis), někdy také nesprávně přezdívaný jako "ptáček zpěváček", na Slovensku známý pod svým názvem "vták jarabý" patří mezi naše nejznámější pěvce, přestože je mnoha lidmi považován již za vymřelého. Jeho domovem je střední Evropa (území jeho přirozeného výskytu z malé části zasahuje i do východní části Evropy). V současné době jde o kriticky ohrožený druh, v minulosti hojný a vyskytující se v blízkosti lidských obydlí, později často chován v zajetí. Nyní přísně chráněný, v Čechách a na Slovensku je naposledy v roce 2009 zaznamenáno celkem 10 hnízdících párů.

[editovat] Původ a historie druhu a jeho kulturní přínos

Tento druh pochází původně z území dnešní České republiky, kde je jeho výskyt přesvědčivě doložen již od dob středověku. Bohužel, s nástupem humanistické a raně biedermeierovské společnosti došlo k masivnímu odchytu těchto pěvců, což mělo ve svém důsledku destruktivní účinky na jejich celkovou populaci, z níž se do dnešní doby zachoval jen nepatrný zlomek. Tito známí ptáci byli ode dávna loveni především z důvodů kulturních a folklórních. Jsou totiž proslulí především svým typickým "tralala" s drobnými obměnami typu "ná-naná" a nezaměnitelnou schopností věrně napodobovat zaslechnuté melodie. Od 17. století se obyvatelé Čech a Moravy pokoušeli tyto ptáky domestikovat. Důsledkem této činnosti bylo kromě drastického snížení jejich počtu ve volné přírodě také výrazné obohacení české lidové písňové tvorby. Byli to právě ptáci jarabáci (německy Die Frülingslagvögel), kteří dokázali české lidové písně vždy obohatit svými trylky a zastřešit celou nesourodou hudební kompozici do určité formy (srov. např. s texty českých koled a dalších lidových či zlidovělých písní – Půjdem spolu do Betléma: "dů-dláj-dů-dláj-dů-dláj-dá", Tři citrónky: "rýbaroba, rýbaroba, rýbaroba, čuču", Válka růží: "Derry, derry down, hej, down" aj.). Jejich přičiněním vznikl také opakovaný písňový motiv dvojího typu: tzv. "refrén" a "kánon", který vznikal v situacích, kdy lidé ještě neměli vymyšlenou následující sloku a ptáci jarabáci si chtěli ze vznikající písně zopakovat alespoň tu předchozí. Tento hudební postup se postupně ujal a celosvětově se proslavil. Málokdo ale dnes ví, že prapůvodcem tohoto uměleckého prvku není člověk, nýbrž zpěvný pták z Čech.

Dalším nezpochybnitelným kulturním přínosem jarabáků pro české země bylo nezaměnitelné zbarvení jejich vajec. Tato vejce jsou červená s pravidelným bílým ornamentálním vzorem, který měl původně svým varovným zbarvením odstrašit predátory. S chovem v zajetí se tato vejce (která snáší samice ptáka jarabáka v období od konce března do začátku května) stala neodmyslitelnou součástí českých Velikonoc a předlohou tzv. "kraslic", se kterými bývají původní vejce ptáka jarabáka často zaměňována.

Kritické období pro populaci ptáka jarabáka v Čechách nastalo s příchodem moderní doby a s tím souvisejícím všeobecným zájmem o exotiku. V této době se celá řada českých cestovatelů začala zajímat o exotické druhy ptáků, mj. například papoušky ara, andulky a další výrazně zbarvené druhy, jež byly následně importovány na území dnešní České republiky s úmyslem nahradit vymírající populaci tradičního českého jarabáka, případně ji rozmnožit. Jarabákům se toto jednání stalo osudným, neboť pro jejich jasně modré zbarvení často docházelo (zvláště mezi laickou veřejností, která již pravým jarabákům odvykla) k jejich nešťastné záměně s importovanými papoušky a k postupnému snižování zájmu o jejich chov. Nemalou měrou k těmto záměnám docházelo také vinou ziskuchtivých obchodníků, kteří svým zákazníkům podávali zkreslené informace o tom, že jarabáci "jak známo, napodobují lidský hlas". (Ve skutečnosti se skřehotání papoušků dá s vrozeným hudebním nadáním jarabáků srovnávat podobně málo, jako například dětské žvatlání s dramatickým přednesem profesionálního herce.) Průměrnému českému spotřebiteli však zřejmě tento rozdíl nepřipadal nijak velký a se skřehotavým opakováním několika vybraných slov se u svých padělaných "jarabáků" (dovážených mimo jiné také z Číny) snadno smířil.

[editovat] Pták jarabák v současné době

Zajímavostí také je, že několik zbylých jedinců tohoto druhu bylo v průběhu dvacátého století odchyceno a experimentálně podrobeno výrazným genetickým změnám. Přímým důsledkem křížení těchto uměle vytvořených druhů je také dnešní zlatý slavík, poměrně mladý druh ptáka, šlechtěný především k účelům propagace českého hudebního průmyslu. Zlatý slavík, současná rarita české fauny a přímý potomek původně divoce žijícího ptáka jarabáka, je stále ještě pro svou relativně křehkou konstituci a vysoké životní nároky chován pouze v zajetí, nicméně přední čeští ornitologové již pracují na zlepšení jeho zvířecích instinktů a na jeho postupném navracení zpět do volné přírody. Není tajemstvím, že mezi nejznámější ptáky z tohoto chovu patří například i slavný český zpěvák Karel Gott. Při důkladnějším pozorování si dokáže jistě i laik všimnout celé řady rysů, jež předního českého zpěváka s jeho prapředkem ptákem jarabákem jednoznačně spojují.

ODS.png

Na logu ODS, ilustrační obrázek

Logo twitter.png

Na logu twitter, ovšem mnohem umírněnější, než u ODS

Pták jarabák dodnes zůstává výrazným a moderním kulturním symbolem. Nejčastěji se objevuje v souvislosti s hudbou (Zpívánky, náhled partitury sborové skladby The Blue Bird Ch. V. Stanforda, složené na počest vymírající populaci českého ptáka jarabáka, ptáci jarabáci mlčky leč kriticky přihlížející zpěvu zlatého slavíka), ale v poslední době je nezřídka spojován také s integrací zvířat do lidské společnosti (srov. např. logo české politické strany ODS, nebo logo internetové sociální sítě twitter).

uncyclopedia