FANDOM


Wikitext

Doupravit. Vylepčit sloh a doplnit vnitřní odkazy (necywikilinky).

Včera už bylo pozdě. Nápověda

Detska ohradka

Klec. Jedna z mnoha příčin revoluce.

Revoluce proti adultokracii proběhla v České republice během ledna a únoru roku 2018. Příčinou bylo běžné týrání a omezování dětí. Rodiče dětem zakazovali chodit ven, omezovali je ve volném pohybu a nepřímo je vedli ke lhaní a systém je v tom podporoval. Systém toleroval týraní dětí a dokonce tak praktikoval v dětských "domovech". Děti to nemohly dále snášet a tak vypukla revoluce.

Počátek Editovat

Necysam

Viva la revolución
Libertad

Velká francouzská revoluce
Velká trpasličí revoluce
Milovická revoluce
Povstání rudých turbanů
Revoluce proti adultokracii
Revoluce ve skladování
Povstání chemikářů
Čtvrtý odboj

MELSM

Podrobnější údaje naleznete v článku Dětská práce.

V roce 2017 rodiče běžně týrali své děti. Mnoha dětem rodiče úspěšně bránili chodit ven, vylívali si na nich svůj vztek. Špatně je vychovávají, znají jen vše zakazovat, čemuž se děti chtějí vyhnout a tak je rodiče vlastně nutí lhát. Občas se již v roce 2017 někde statečný, kdo se snažil na situaci poukázat, ale byl tvrdě odehnán. Dokonce stát despotické rodiče tyranizoval. Dokonce v dětských domovech zakazovali vycházky a volný pohyb. Existovali sice rozumní rodiče, kteří děti nešikanovali, ovšem ti se báli perzekuce adultokratické společnosti a tak nic nedělali. Na přání dětí jen málokdo bral ohled. Rodiče je svévolně nutili do čeho se jim zlíbilo. Na konci listopadu 2017 se začalo po internetu šířit Hnutí svobody dítěte. Adultokraté bojovníky uráželi. Ovšem brzy mělo dojít k incidentu, který vše změní.

Rokycanský incident Editovat

Podrobnější údaje naleznete v článku Rokycany.

Počátkem povstání se stal Rokycanský incident. 2. ledna 2018 uprchli dva bratři (12 a 14 let) z domova v Rokycanech. Doma byli týrání, rodiče jim bránili chodit ven. Děti chtěli odjet na víkend za kamarádem do Plzně, avšak rodiče jim v tom bránili. Děti se rozhodli vzít spravedlnost do vlastních rukou a nastoupili na vlak. S kamarády se setkali ve 14:30 v Plzni. Policie po nich intenzivně pátrala. Pět chlapců se ukrylo ve výstavní hala v bývalém nádraží Jižní předměstí v Plzni. Na obranu si připravili baseballové pálky. Kryli je čtyři dospělí, co znali poměry v jejich rodině. V 17:50 bylo místo vypátráno policií. V tu chvíli se dospělí snažili policajty přesvědčit o pravdě a na rodiče šikanovaných chlapců podali trestní oznámení. Policie přesto zahájila v 18:20 útok slzným plynem. Chlapci neměli absolutně žádnou šanci. Lehce zranění byli převezení do nemocnice a pak do děcáku.

Plzeňské požadavky Editovat

Podrobnější údaje naleznete v článku Plzeň.

Zásah vyvolal rozsáhlé společenské diskuse. Soukromí vyšetřovatelé zveřejnili 5.ledna informace o poměrech v rodině uprchlých dětí a mnoho děti si uvědomilo, že to mají stejně. 7.ledna se v konal protestní pochod z Plzně do Prahy. Pochodu se na počátku účastnilo 20 lidí (dětí i dospělých). Když 9.ledna pochod dorazil do Prahy účastnilo se ho 300 lidí. Tentýž den se v Plzni uskutečnila demonstrace. Zúčastnilo se jí 700 lidí. 10. ledna byla vydána Plzeňská listina svobody dětí jež požadovali zákaz omezovačných trestů ve výchově (zákaz chodit ven, zákaz či omezení kamarádů, zákaz volna), fyzického násilí, uvolnění poměrů v dětských domovech, trestní zodpovědnost za závažné trestné činy od 12 let, autonomii dětí v rozhodování a povinný podpis dětí u dobrovolných akcí od 11 let napsaný na místě. 11.1. byla listina přednesena na náměstí republiky a začala se šířit republikou. Během několika dní vyšlo do ulic 10 000 lidí, převážně dětí.

Bitva o náměstí republiky Editovat

12.1. bylo na náměstí republiky v Plzni 1300 ochránců práv dětí. Policie se rozhodla proti centru hnutí pro práva dětí, což byla Plzeň zakročit. Ulicemi Plzně kráčeli vojáci a policisté a připravovali se na útok na náměstí. Útok začal v 11:20 ostřelováním slzným plynem. Demonstranti se bránili tyčemi a prkny a hodinu policisty zatlačovali. Ovšem v 12:50 zaútočili policisté i z helikoptér střídavě ledovou vodou a slzným plynem. Venku by mráz. To donutilo demonstranty uprchnout. Demonstranti ztratili pozice 13:35 a dali se na útěk. Mnoho jich uprchlo budovami v nastalém zmatku. 40 demonstrantů bylo zraněno, 6 policistů bylo zraněno, jeden demonstrant zemřel a 500 demonstrantů bylo zatčeno.

Pardubické požadavky Editovat

Kolumbijka ve zbroji

Žaneta je součástí dětského družstva mechanizované pěchoty od svých 12 let.

Podrobnější údaje naleznete v článku Pardubice.

14.1. měl jeden z vůdců demonstrací projev v centru Pardubic. Vyslal vládě požadavky:

  • 1.Propustit zatčené demonstranty
  • 2.Uvolnit režim v dětských domovech
  • 3.Zavézt trestní zodpovědnost za závažné zločiny od 12 let
  • 4.Zavézt nutné podpisy dětí od 11 let u dobrovolných akcí a to přímo na místě
  • 5.Zavézt zákon, že rodič má ve školní den povinnost umožnit dítěti, alespoň 3 hodiny volného času a ve volný den alespoň 9 hodin
  • 6.Zavézt trestný čin Omezování svobody dítěte, to jest když rodič dítěti brání chodit (s výjimkou pokud dítě páchá trestnou činnost) ven nebo mu brání ve styku s kamarády ať už celkově nebo jen s některými (s výjimkou pokud ti kamarádi jsou kriminálníci či drogově závislí), či ho nutí do dobrovolných činností
  • 7 Zavézt, že rodič nemá právo dítěti zakázat nic, co není protizákonné, či nebezpečné

15.1. si listinou s požadavky utřel Miloš Zeman prdel, což byl jasný znak, že režim odmítá jednání. 16.1. vyšlo po celé České republice do ulic 70 000 lidí. Demonstrovalo se ve všech městech

Počátek odboje Editovat

Podrobnější údaje naleznete v článku Čtvrtý odboj.

17.1. se situace nadále vyostřovala. Kvůli odmítnutí požadavků a brutálního policejního zásahu v Plzni začínají i někteří dospělí obracet postoj. 18.1. se začali zakládat revoluční odbory v mnoha českých městech. K odborům se mohli přihlásit děti despotických rodičů a bojovníci odborů pak jejich rodiče naučili, jak se ke svým dětem chovat. Baseballová pálka k tomu stačila. Tentýž den se v blbosti odehrála gigantická demonstrace. Zúčastnilo se jí 30 000 lidí. Demonstranti Plzeň zablokovali, uzavřeli silnice a dopravu. Ulice byly naprosto neprůjezdné, doprava naprosto zkolabovala. Demonstranti byli vyzbrojení zejména železnými tyčemi a pepřovým sprejem. 19.1. byla uzavřena dohoda a demonstranti otevřeli ulice Plzně pro záchranou službu, nemocniční vozy a hasiče. Střety dále pokračovali. Policie se střetávala s demonstranty. Demonstranti drželi pod kontrolou zejména ulice v sídlištích Lochotín a Slovany a významné třídy v centru. Tentýž den demonstranti obsadili ulice v centru Prahy, dokonce i Karlův most. 22.1. policie ovládla většinu centra Prahy, ovšem Plzeň, hlavní centrum povstání se držela.

Přestřelka v Bolevci Editovat

23.1. dostala policie echo, že jeden z předních vůdců revoluce je v bývalém statku v ulici Okounová. 24.1. policie vtrhla do Okounové. Panelák v 11:20 obklíčilo 120 policistů a vojáků se samopaly. V 11:40 začala bitva. Revolucionáři udeřili na policisty železnými tyčemi a policisté začali střílet ze samopalů. V 12:20 vrthli do statku a jednoho z vůdců revoluce zastřelili. Během brutálního zásahu zahynulo 7 povstalců a 2 policisté. Povstalci se tady poprvé bránili se zbraní v ruce. Bylo zřejmé, že bude občanská válka.

Železniční vzpoura Editovat

Přestřelka v Plzni 24.1. byla evidentním vyhlášením války ze strany státu. Revolucionáři vymysleli plán, obsadí železnice a nádraží. Útok začal 25.1. v 13:00, kdy demonstranti obsadili Plzeňské nádraží a zabarikádovali se v něm. Během několika dalších hodin ovládli nádraží v mnoha městech, mimojiné v Českých Budějovicích, Zlíně, Přerově, Olomouci, Kolíně, Berouně a Hradci králové. Ovládli také vlaky. Během několika hodin bylo na železnici 3 000 povstalců a během několika hodin z vlaků udělali pojízdné pevnosti a ovládli železnici. Večer ovládli i nádraží v Brně. Posledním cílem bylo nádraží v Praze. 26.1. se odehrála bitva o hlavní vlakové nádraží v Praze. Nádraží bránilo 500 vojáků a policistů. Vzbouřenci se brzy stáhli, když viděli sílu armády a policie. Ovšem zbytek české železnice byl pod kontrolou povstalců

Pouliční válka Editovat

Od 26.1. byl v Česku naprostý chaos. Bojovalo s v ulicích mezi demonstranty a policisty. V ulicích rostly barikády. Policie používala pepřák a paralizér, povstalci železné tyče. Nejtvrdší situace byla v Plzni, kde se i střílelo. Byla uzavřena dohoda, že ani jedna strana nebude vstupovat do nemocnic. 27.1. armáda zaútočila na Karlův most. Došlo i k přestřelce, po 30 minutách brutálního útoku armáda dobyla Karlův most a zahynulo 9 vzbouřenců. K střelbě došlo rovněž na Jižním předměstí v Plzni. Policie zaútočila samopaly na několik ulic, vzbouřenci se však odmítli vzdát a chopili se zbraně. 29.1. policie Jižní předměstí dobyla. Bitva si vyžádala 16 mrtvých vzbouřenců a 13 mrtvých policistů a vojáků. Do Česka vcházelo i mnoho lidí ze zahraničí bojovat za tu či onu stranu. 29.1. zahájila armáda útok na Holešovice, které drželi vzbouřenci. Mnoho vojáků však odmítalo bojovat proti obyčejným lidem a začali se objevovat vojenské vzpoury. Před Holešovicemi se vzbouřilo 90 vojáků a policistů. 29.1. stát ovládl několik ulic v Holešovicích.

Totální válka o Prahu Editovat

Podrobnější údaje naleznete v článku Praha.

Kvůli brutalitě policie začali vzbouřenci získávat stále více a více přívrženců. 1.2. bylo již 500 000 vzbouřenců. 3.2. ovládli Letenské sady a část Bubenče. Mnoha vojáků a policistů se vzbouřilo. V ulicích centra Prahy probíhala totální válka. Střílelo se samopaly. V ulicích jezdily tanky, ty však byly neefektivní a mnoho jich vzbouřenci zničili. 7.1. abdikoval Miloš Zeman. Další den byl obklíčen Pražský hrad. Největší trumf byl 8.2. kdy povstalci dobyli ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V bojích umíralo mnoho policistů, vojáků i vzbouřenců. Boje o Prahu si vyžádali 50 obětí a 3 000 zraněných. 11.2. bylo uzavřeno příměří.

Mír Editovat

Podrobnější údaje naleznete v článku Mír.

Po uzavření příměří se začala situace stabilizovat. Vláda přijala Pardubické požadavky a navíc zavedla povinné psychologické prohlídky dítěte, aby bylo týrání, omezování, zakazování svobody a kamarádů apod. zamezeno. Ulice se začaly opravovat, opět začala fungovat policie a armáda. Povstání si však vyžádalo sto mrtvých, z toho 40 policistů a vojáků a 60 vzbouřenců. Pět tisíc lidí bylo zraněných. Z Česka se stala demokracie a děti byly svobodné, rovné dospělým. Rodiče je již nemohli do ničeho bezdůvodně nutit, nic jim nemohli bezdůvodně zakazovat. Zkrátka začala svoboda.

Odkazy Editovat


Merkava-2 Války edit 
Atomové bomby na velrybyBitva na Bílé hořeBitva u BasryBitva u Little Big HornuBitva u VídněBlitva u SudoměřeČesko-norská válkaFlamewarHitlerovo vítězstvíChilsko-česká válkaKonfliktní týmKopřanská krizeKřižácké výpravyPrvní světová válkaDruhá světová válkaRovníková válkaSedmidenní válkaSlovensko-francouzská válkaStalingradský kotelSyrská občanská válkaŠvýcarská invaze do LichtenštejnskaTřetí světová válkaVálka dvou NecyklopediíVálka s čolkyVálka s švábyVálka volůZimní válka