Saturn

Z Necyklopedie

Staré představy o Saturnu (Saturn požírá své děti – Francisco Goya)

Saturn je, hned po Jupiteru, druhá největší planeta sluneční soustavy. Obíhá okolo nemile zavánějící hvězdy, obecně známé jako Slunce.

[editovat] Popis

Saturn nemá žádnou kůru. Jeho vlastnosti určuje jen velice hustá atmosféra, která mu dává také vzhled. Atmosfára zasahuje až do pláště, který je tekutý, vlastnostmi podobný medu a barvou kovu. Přítomnost tohoto pláště je pro zdánlivě nesmrtelné obyvatele Saturnu velikou obtíží, protože v něm by se i oni utopili. Saturn nemá tedy žádnou "zem", po které lze chodit. Proto se jeho obyvatelé museli přizpůsobit stálému pobytu ve vzduchu.

Saturn je nejvíce zploštělá planeta ve sluneční soustavě. Její rovníkový průměr je přibližně o 10 % větší než polární průměr (rovníkový průměr je 120 536 km, polární průměr je 98 000 km). Možným vysvětlením tohoto jevu je rychlá rotace a spíše tekutá než pevná fáze vodíku v jádře planety, která se působením vnitřního tlaku nevypařuje až do teploty 7000 stupní. Podobně jako Jupiter i Saturn vyzařuje více energie (např. v podobě tepla 1,78 krát více tepla než dostává od Slunce), což je způsobeno nejspíše klesáním hélia do spodnějších vrstev v atmosféře Saturnu.

Saturnovy prstence mají celkový průměr 420 km, ale tlusté jsou jen několik metrů. Jsou tvořeny výkaly některých obyvatelů planety, prachem, kamením a hromádkami, které nemají průměr větší než několik milimetrů. Mezi prstenci leží dráhy nejvnitřnějších měsíců. Měsíc Paníčó obíhá v mezeře nazývané Paroukové Dělení ve vnější části prstence A. Jiný měsíc Guvno obíhá na okraji prstence A, zatímco Mio a Šulin obíhají každý z jedné strany prstence F. Některé měsíce nalezneme na shodných drahách.

[editovat] Obyvatelé Saturnu

Obyvatelé Saturnu mají velice těžký život. Musejí se po celý život (což je několik stovek let) pokud možno držet ve vduchu a přistávat pouze na miniaturních plochách, jež jsou poslední zbytky kůry Saturnu, plovoucí na smrtelném tekutém plášti. Za jeden zemský den, což je na Jupiteru jedna hodina, jich v plášti obvykle utone několik desítek. Přesto jejich populace stále narůstá.

Většina z nich má podobu obrovských, kovově se lesknoucích sršňů, a navázat s nimi kontakt je nemožné. Zabijí vše, co jim příjde pod jejich obrovská kusadla, velká asi jako dva chlapi. Jejich žihadlo se svou délkou dá přirovnat ke střevům Jiřího Paroubka a obsahuje několik litrů smrtícího jedu. Jejich křídla jsou natolik pevná, aby dokázala ve vzduchu udržet po několik let celou váhu obrovského těla.

Tyto obrovské sršně napadají drobné marťánky, jež žijí na miniaturních pevnivách na plášti planety. Kořisti vstříknou smrtící dávku jedu do těla, ale konzumují ji až mnohem později, přestože umírá ve zlomku vteřiny tamějšího času. Vědecký tým Necyklopedie zjistil, že sršeň čeká, až vstříknutý jed rozpustí tkáně marťánka v hustou polévku, kterou sršeň získá rozseknutím těla. Vysává jí do sebe houbovitým ústrojím, které je velké jako Paroubkova hlava.

Je však možné konstatovat, že pro ostatní nechutné formy života, jež na této planetě žijí, mají obří sršně pozitivní význam.

[editovat] Kontakty s pozemšťany

Saturňané se příliž s pozemšťany nestýkají. Jedno z mála doložených setkání je zdokumentováno na [1], kde je Saturnin s tetou Kateřinou u své lodi.

	Sluneční soustava
	Merkur • Venuše • Země • Mars • Jupiter • Saturn • Uran • Neptun • Pluto
	Praha • 2889 Brno • Měsíc • Homos • Bíďošála
	Vznik planet