Schutzstaffel

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Merge-arrows Tento článek se tematicky překrývá s článkem SS.

To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Schutzstaffel (známý spíše pod zkratkou SS) byl řeholní řád NSDAP, církve slavného rakouského kazatele Adolfa Hitlera.

Stafle

Ochrana štaflí

Šibenice v Kounicových kolejích 1944

Módní molo v Kounicových kolejích v Brně

Sekyrárna na Pankráci 1944

Šatna uniforem SS v Praze na Pankráci

[editovat] Počátky a úkoly SS

SS byla založena Hitlerovým kamarádem, bodyguardem, řidičem a dvojníkem (Někteří historici z Bohnického vědeckého ústavu tvrdí, že Hitler zemřel při Pivním puči a byl Schreckem nahrazen, aniž by to kdokoliv z jeho nejbližšího okolí zpozoroval, ale tyto dohady jsou nepodložené.) Juliem Schreckem jako odnož staršího řádu SA.

Důvodem schizmatu v nacistické církvi nebylo nic menšího než spor o barvu kalhot. Hitlerovi a několika dalším členům NSDAP po nějaké době začalo připadat, že hnědé kalhoty příslušníkům SA opticky příliš zvětšují zadek, ale Ernst Röhm, opat kláštera SA se nechtěl hnědých kalhot vzdát. Dovolil ale několika svým mnichům pod vedením Schrecka, aby začali nosit kalhoty černé.

Julius Schreck svůj nový řád pojmenoval „Schutzstaffel“, což v překladu znamená Ochrana štaflí. Název napovídá mnohé o prvořadém úkolu řádu: zajištění bezpečí posvátných štaflí, které kdysi guru NSDAP Hitler používal při malování pokojů.

Dalším důležitým úkolem SS byla reprezentace NSDAP ve světě módy. Až jejím vznikem totiž získala NSDAP určité renomé v této oblasti. Předtím se jí kvůli nedostatečnému módnímu vkusu mnoho jiných církví (zejména komunistická a katolická – z toho pramení pozdější nevraživost mezi těmito církvemi) vysmívalo.

[editovat] SS pod vedením Heinricha Himmlera

Poté co Julius Schreck zavedl v SS nošení černých kalhot a černé čepice s odznakem lebky (Totenkopf), díky které měli mniši z SS vypadat drsně skoro jako Chuck Norris, došly mu nápady. Příslušníci SS, ač elegancí mnohem převyšující SA, stále nebyli na tak vysoké módní úrovni, aby se mohli měřit třeba s katolíky nebo komunisty, natož pak reprezentovat na mezinárodní úrovni. Výtky směřovaly dokonce i na jejich novou čepici, která svým tvarem připomínala starý model od SA.

Tohle je pěkně uhozená čepice, vypadám jak četník ze Saint Tropez,“ prohlásil dokonce jeden mnich, který si nepřál být jmenován, aby si neznepřátelil představenstvo řádu. Po roce byl tedy Schreck ve funkci nahrazen. Jeho nástupce Joseph Berchtold ani Berchtoldův nástupce Erhard Heiden nebyli ve funkci Reichsführera (= představený řádu SS) příliš úspěšní. Když Hitler viděl, že výběr Reichsführera z řad obyčejných mnichů SS nikam nevede, byl nucen přikročit k hledání nového Reichsführera mezi odborníky na módu. Dlouho obvolával všechny, kteří se v telefonním seznamu za odborníky označovali, až konečně jednou po několika měsících jeden z nich telefon zvedl. Byl to mladý bavorský ošetřovatel drůbeže Heinrich Himmler. Hitlerova nabídka ho velice zaujala a už za půl hodiny se nové funkce ujal.

Himmler přišel s úplně novými revolučními myšlenkami, jak změnit uniformu SS. Černá barva kalhot a čepice, která doteď odlišovala SS, módní elitu NSDAP, od obyčejných a neelegantních SA, byla podle něj pouhým začátkem dalekosáhlých změn. Celý střih nové uniforny SS se měl oprostit od zažitých stereotypů SA. Při tvorbě nového střihu oděvu pro příslušníky SS posloužila Himmlerovi jako vzor podniková uniforma cestovní kanceláře Wehrmacht. Za toto údajné okopírování cizího nápadu byl později některými svými odpůrci kritizován a musel čelit žalobě OSA. Soudní proces však vyhrál a jeho SS tak mohla i nadále používat přešitou uniformu Wehrmachtu, obarvenou na černo a později vybledlou do odstínu vojenské šedi (nebo možná ocelové šedé, to už dnes není jisté...).

Tuto novou uniformu, inspirovanou Wehrmachtem tvořila hnědá (později, když členové SS obměnili celý šatník, bílá) košile, černá kravata, černé sako, černé kalhoty, černé kožené holínky (Himmler jako bývalý chovatel drůbeže věděl, jak moc jsou holínky praktické...), občas (většinou v zimě) také dlouhý černý kabát, buď látkový nebo i kožený. Kritizovanou čepici "á la četník ze Saint Tropez" nahradila rovněž černá brigadýrka, tentokrát "á la major Zeman" na které ale ani tentokrát nesměla chybět drsně vypadající "Totenkopf".

Himmlerovy plány ale nekončily jen změnou uniformy. Věděl totiž, že pokud se má SS stát dokonale reprezentativním řádem, pouhá prudce elegantní uniforma nestačí, je třeba i zapracovat na image samotných členů. Zpřísnil proto podmínky pro přijetí do řádu. Noví zájemci o vstup (po zavedení slušivé uniformy jich bylo více než much kolem hromádky hnoje) museli s přihláškou posílat i svou fotografii (nejlépe akt) a údaje o výšce, váze a mírách. Jenom ti nejpohlednější z nich se mohli stát členy černého bratrstva. Ostatní pak dostali nabídku vstoupit do o něco méně prestižního řádu SA. Těmito opatřeními Himmler, který paradoxně sám vypadal jako hladový krtek (později už jenom jako krtek), udělal z podceňovaného a vysmívaného řádu SS spolek fešáků, na jaký byla radost pohledět.

uncyclopedia