Smrdík

Z Necyklopedie

Smrdík (Foetorum), chemická značka Sd, je další z řady bludných prvků Meresjevovy soustavy (kov-nekov). Lidstvu je znám odedávna, pouze se nevědělo, že se jedná o smrdík, dokud nebyl exaktně popsán.

[editovat] Výskyt

Vyskytuje se po celém světě, celkem hojně v přírodě, ve fekáliích, zkaženém mase a vůbec v jakékoli shnilotině, někdy v ústech a zkažených zubech.

[editovat] Vlastnosti

Je krystalické povahy, hnědo-žluté barvy. Krystaly jsou velmi tvrdé, ale zároveň velmi křehké, takže se rozpadají již pod lehkým tlakem. V kapalinách je rozpustný. Při teplotě -61,3°C se ještě vyskytuje v pevném stavu, při teplotě již nepatrně vyšší sublimuje. Čím vyšší teplota, tím rychleji probíhá sublimace smrdíku. V pevném stavu jej člověk prakticky necítí, zato sublimovaný smrdík smrdí přímo pekelně. Jako prvním na světě se ho v čisté podobě podařilo izolovat sovětským vědcům. Při prováděných experimentech vědci záhy narazili na jeho zápornou vlastnost - pekelný smrad, který je doslova vyrazil z laboratoře. Smrad ztrhal dokonce i výkonnou automatickou digestoř poháněnou mužiky, kteří se v nastalé panice rozutekli.

Smrdík se ochotně slučuje s dalšími prvky, nejsnáze s tvrdíkem a bursíkem, netečný zůstává pouze k drahým kovům a penězům. Při práci s čistým smrdíkem je nutno dodržovat některá bezpečnostní pravidla, kvůli ohrožení čichových buněk. V krajním případě se osvědčil kolíček na prádlo, kterým si experimentátor skřípne nos.

[editovat] Využití

Využití smrdíku je prakticky nulové. Jeho vlastnosti jej předurčují k válečný účelům, tyto pokusy se však nesetkaly s valným úspěchem, neboť vojsko je na smrad zvyklé. Pouze snad jeho sloučeniny s bursíkem a tvrdíkem mají jakés takés využití v politice. Jako katalyzátor ve slabé koncentraci urychluje zejména uzavření jednání.

	Prvky
	hliník Al	arogantin An	zlato Au	bursík Bu	měď Cu	paroubkium Pk
	polonium Pl	prdík Pd	smrdík Sd	tvrdík Tu	womanium Wo