Stalinium

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Metla

Tento článek je potřeba pěkně dojebat a upravit.

Potřebné úpravy: zoufale nudné

Takže pěkně dojebat? Tož tedy učiněno jest...

Stalinium

Stalinium (St) , z ruského сталь, je údajně velmi odolný prvek, zhruba 1000x radioaktivnější než Radium(Ra). Jeho jediným zdrojem je krev samotného Iosifa Stalina. Ve svých vlastnostech nemá konkurenta.

[editovat] Nalezení Stalinia

Oficiálně nejsou podloženy žádné důkazy,ale v Sovětském Svazu se praví,že dne 14.10 1936 se Stalin při návštěvě svých blízkých řízl o nůž a začala mu z prstu téct krev. Kapka krve ukápla zrovna na sklenici ze stolu padající, a sklenici se při pádu nic nestalo. Načež se všichni začali zajímat proč se tomu tak stalo, tedy přesněji nestalo.
Při následném důkladném pátraní se zjistilo že ta sklenice je takřka nezničitelná. Vědci si chvilku lámali hlavu, ale pak si dali dvě a dvě dohromady a došlo jim to. Že jako ta stalinova krev to způsobila. A protože Stalin má železnou vůli, železné zdraví, ocelové nervy, ocelový pohled, a vůbec je celý z ocele (сталь), musela tu skleničku zocelit právě a pouze ta jedna jediná kapička krve Velkého Vůdce.
Došlo jim to ovšem blbě, protože si v prvotním nadšení nevšimli, že tou skleničkou byla z Československa importovaná originální Inwaldova duritka z Rudolfovy hutě, ze sklárny z Dubí. Ale Stalin už se jejich prvotního názoru nadšeně chytil jak hovno košile, a nyní bylo životu nebezpečné mu jeho nově nabyté přesvědčení jakkoliv rozmlouvat.

[editovat] Využití

T34-85 Stalinium

Vylepšená verze tanku T-34/85,v obdelníku můžete vidět pancíř z Stalinia

První nápady na využití se začaly objevovat takřka okamžitě po objevení,ale Stalin nechtěl promrhat svůj dar, a tak ze začátku začal všechny návrhy odmítat. Bál se totiž,že kdyby se Stalinium stalo běžným materiálem, občané by si ho patřičně nevážili. Nařídil tedyl tento objev co nejvíc utajit. Takže vědci - "objevitelé" údajného nového prvku byli rádi, že se tak nad tím jejich renoncem snad zavřela voda.
Jenomže všeho dočasu, jak praví jakési přísloví...


Po napadení Sovětského Svazu šlo všechno do kelu. Už to vypadalo na totální průser, když tu náhle došlo k téměř zázračnému obratu. A došlo k tomu proto, že se najednou začaly objevovat nové válečné stroje a úžasně účinná munice, a to vše ze Stalinia. Aspoň tak to bylo předkládáno Velkému Vůdci. A Vůdce tak nyní plným právem mohl říci, že to právě On cedí krev za vítězství ve Velké Vlastenecké Válce.
Jenomže průšvih byl, že všechna ta zvolna se hromadící Stalinova krev byla na nic, protože nic takového, jako Stalinium, reálně neexistovalo. Vědci, co to celé zpískali, a dosud veget mající, najednou propadli horečné aktivitě. A protože něco museli udělat, jako první na to šli přes tu nerozbitnou skleničku.
Ale zde nastal zásadní malér. Materiál, ze kterého byla ona nešťastná duritka, včetně továrny, kde byl produkován, se nyní nacházel v německém držení, a jak sovětští rozvědčíci bryskně zjistili, Rudolfova huť nyní pracovala plně pro Wehrmacht, z Inwaldova zázračného materiálu se nyní vyráběly velice zákeřné, minohledačkami nevyhledatelné miny. Přesto se jim, čackým rozvědčíkům, s nasazením vlastních životů podařilo získat potřebné vzorky zázračného skla.
Ale velice brzy se zjistilo, že to úžasné sklo se na pancíře tanků fakt ani malililinko nehodí. Dosavadní plechové pancíře byly mnohem odolnější než i to nejtlustší Inwaldovo kalené sklo, jenže právě tyhle pancíře standardní německý dělostřelecký projektil proděravěl jako plechovku od lanšmítu. Tady se schylovalo k těžkému průseru.
Dokonce ani na výrobu průbojných granátů se ten Inwaldův zázračný materiál nehodil; projektily z něj odlité, a v oleji řádně zakalené, zásadně při výstřelu explodovaly již v hlavni, což dosti snižovalo jejich použitelnost.
V nouzi nejvyšší se vedoucí výzkumu rozpomenul na svého někdejšího známého, který se měl jmenovat Richthofen, či tak nějak podobně, a se kterým před válkou ve velkém sovětsko-německém sbratření společně nejednu sklenku vypili, a který by teď měl snad být nějaké velké zvíře u Luftwaffe. Přes sovětskou rozvědku se ho chtěl zeptat, jestli by mu, ze staré známosti, trochu nepomohl.
Jenomže agent - radista, když si chtěl upřesnit o jakého Richthofena jde, byl při odesílání zprávy poněkud vyrušen pracovníky Geheime Staatspolizei, a tak z jeho zprávy sovětští radisté zachytili pouze slovo WOLFRAM a pak cosi, co po delší poradě vyhodnotili jako písmeno U. Z čehož nikdo z nich moc moudrý nebyl.
Vedoucí výzkumu se však už už viděl před popravčí četou, takže v nouzi nejvyšší prohlásil, že to je přesně ta zpráva, na kterou tak netrpělivě čekal. A roztočil to na plné obrátky...
V rekordní době tak byla zavedena výroba wolframové oceli, ze které byly vyráběny nepřekonatelné "staliniové" pancíře.
To "U" pak, po poradě s ostatními vědci, vyhodnotil jako uran. A protože se prosléchalo, že po uranu teď, ze záhadných důvodů, jedou jak Němci, tak Spojenci, jak slepice po flusu, bylo mu jasné, že ten uran bude trefa do černého. Protože nebyl čas na hrdinství, a něco jako ochuzování uranu bylo ještě hudbou daleké budoucnosti, vzal se přírodní uran takový, jak byl. A rychle se ukázalo, že pro pancíř je to sice materiál totálně na nic, ale pro výrobu průbojných granátů je to prostě špica. Mezi Tanky to je například munice pro T-34/85, která byla schopna prostřelit německé tanky bez problémů. Odtud pak mohlo pocházet racionální jádro pověsti o mohutné radioaktivitě stalinia.
Mezi letadly se údajné stalinium, zde v té wolframové versi, používalo například pro pancéřování letounu Il-2.
A tak se stalinium, přes svou pouze imaginární existenci, stalo důležitým prvkem vítězství nad onou nechvalně známou Třetí Říší.

[editovat] Reakce Západních (ne)mocností

Po skončení 2.Světové Války se západní spojenci dozvěděli o obrovském objevu Sovětů, a kvůli strachu z toho, že by se z tohohle Stalinia mohli mnozí jejich vědci nejen počurat, ale i popukat smíchy, a to s fatálními následky (syndrom totální desintegrace), začaly příslušné agentury produkovat propagační filmy, které Stalinium zesměšnovaly a vyobrazovali ho jako ve fikci zhmotněnou Stalinovu přehnanou sebedůvěru. Západní vědci se navíc počurali smíchy ještě více poté, co Stalin začal požadovat aby se Stalinium stalo legitimním prvkem (to znamená že by bylo například v Mendělejevově Periodické soustavě prvků). Vůli Velkého Vůdce ovšem neradno vzdorovati. A tak se po dobu Stalinova života o staliniu učilo pouze v sovětských školách (a později prý i v československých). Jenomže protože jen blbci mohli něco takového brát vážně, a protože blbosti je všude dost, a navíc je i věčná, už navěky bude tento imaginárně existující prvek strašit alespoň v některých tabulkách prvků.
Značka onoho úžasného Stalinia budiž tedy navěky St.

Chemistry Prvky
hliník
Al
arogantin
An
zlato
Au
bursík
Bs
uhlík
C
měď
Cu
debilit
Db
drtík
Dq
gentellur
Gn
vodík
H
hoaxium
Hx
chrastík
Chk
paroubkium
Pk
polonium
Po
prdík
Fu

prudík

smrdík
Sd
stalinium
St
tvrdík
Tu
vakuum
Va
womanium
Wo
noobium
No
potěmkinium
Pn
imbecilit
Im
dusík
N
kyslík
O
selen
Se
rozvodík
ROH
zemanium
Ze
transprdan
Tp
světlan
Lm
Bortlium
B
Ununpolium
Uup
Euran
Eu
Random
Rn
Praseodym-Hafnium
Pr-Hf
Úchylík
Bdsm
Olovo
Pb
Pneumonium
Pneu
Smajlík
:)
Uran
U

plutonium
Pu

uncyclopedia