Strdí

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Koncentrace strdi

Koncentrace strdí v České republice je větší než malá.

Strdí je to, čím oplývá česká země. Strdí lze spatřit, vystoupíme-li na horu Říp. Když tam stanul Praotec Čech viděl strdí všude okolo. Viděl taky mléko, což je ale záhada, protože žádné archeologické, paleontologické, geologické, hydrologické, gynekologické, fyzikální ani laktologické průzkumy neprokázaly, že by se v Čechách vyskytovalo mléko v množství, které by bylo možno z vrcholu hory Říp spatřit. Zato strdí se v české krajině vyskytuje hojně.

[editovat] Strdí v průběhu roku

Česká krajina jím oplývá v každém ročním období. Celkové množství strdí během roku zůstává konstantní. Na jaře koncentrace stoupá, kulminuje okolo začátku července, poté jeví tendenci mírně klesající. V podzimním období zaznamenáváme mírný vzestup v suchém teplém zářijovém období, který v říjnu přechází do lehkého útlumu, listopadového poklesu a konečně do období prosincové stagnace. Počátek roku je charakteristický lehkým vzestupem koncentrace. Únorové sloty však strdí nesvědčí, koncentrace opět klesá a zůstává na malých hodnotách až do poloviny března. S nástupem jara do české krajiny přichází strmý vzestup a dále se celý proces cyklicky opakuje.

[editovat] Vlastnosti strdí

Základními charakteristikami strdí je jeho oplývavost, stálost a typický výskyt v české krajině.

[editovat] Oplývavost

Oplývavost strdím je v Čechách mimořádná. České země vykazují nejvyšší oplývavost strdím na světě. V tomto směru jsou Čechy naprosto unikátní krajinou. Nikde jinde nebyla naměřena tak vysoká oplývavost strdím jako v Čechách. Ano jsou ve světě krajiny, které strdím nejen že neoplývají, ba dokonce se v nich strdí vůbec nevyskytuje! Systematickým měřením celoroční oplývavosti bylo zjištěno, že právě v Čechách a pouze v Čechách dosahuje krajina 1000% oplývavosti strdím.

[editovat] Stálost

Strdí je stálé. Jeho dlouhodobá koncentrace v průběhu let se výrazně nemění. Nebylo zaznamenáno jeho slučování s žádnou jinou látkou v české krajině se vyskytující, dokonce ani s bursíkem. Neváže se na smog, neslučuje se s pneumatikami, nerozkládá ho ani sluneční světlo, ani ozón, nerozpouští se ani ve vodě, ani ve fenolu. Neváže se na náplavy bahna. Nerozkládají ho sinice ani řasy v přehradních nádržích. Neničí ho radiace. Strdí nehoří. Při záplavách není odnášeno. Strdí nebývá poškozeno ani při větších katastrofách, jako jsou okupace země, fašismus, diktatura proletariátu, okupace spřátelenými vojsky, perestrojka nebo patové volby. Pravda, měření zaznamenala lokální a dočasný pokles koncentrací v určitých dobách (15. březen 1939, 21. srpen 1968), a na některých místech (Terezín, Lidice, Milovice), avšak nikdy nedošlo k jeho naprosté likvidaci. Příčiny těchto poklesů jsou předmětem rozsáhlého výzkumu.

[editovat] Typický výskyt

Jak již bylo v předchozím odstavci naznačeno. Výskyt strdí v Čechách je naprosto typický. Zdá se, a podařilo se pro to nashromáždit nemalé množství důkazů, že Čechy by bez strdí vůbec nebyly Čechami, zato v jiných krajinách by strdí bylo přílišnou zátěží pro životní prostředí, nezapadalo by organicky do krajiny a rušilo by horizont.

[editovat] Původ strdí

Strdí je předmětem rozsáhlého vědeckého bádání českých učenců a vědců již několik set let. Po původu strdí pátrají týmy fyziků, chemiků, biologů, geologů, astronomů, matematiků, lékařů, lingvistů, historiků, sociologů, ba dokonce i cimrmanologů, a jedné knihovnice. Zdá se, že nejdále se ve výzkumu o původu strdí dostal Jára Cimrman. Bohužel při objevu jeho pozůstalosti byla právě ta část jeho výzkumů, která se týkala původu strdí, nenávratně zničena. Historické a lingvistické bádání však přineslo jeden důležitý objev: Praotec Čech do krajiny pod Řípem strdí nepřinesl. Strdí v krajině pod Řípem v době jeho příchodu již bylo, a to v míře více než hojné. Zde klimatologové poukazují na to, že výstup na horu Říp se s nejvyšší pravděpodobností odehrál v období nejvyšší koncentrace strdí, totiž na začátku července. Ačkoli nám toto zjištění odhaluje mnohé o závěrečném putování Čechovy expedice, o původu strdí nám neříká nic.

[editovat] Závěrečné poznámky

Jakékoliv heslo na téma Strdí byste na české Wikipedii hledali marně.

Českopedie, trapná to napodobenina Necyklopedie, je projekt natolik amatérský a diletantský, že pojem strdí nezná, nemá o něm žádný článek a nikde v žádném textu o něm nemá ani jedinou zmínku. Co to vypovídá o ubohé úrovni tohoto škrabopisu, je každému soudnému čtenáři zřejmé.

Bylo by urážkou inteligence čtenářů Necyklopedie připomínat, že strdi je genitiv feminina stred (slc. streď). O čtenářích i pisatalích českopedie nutno mít ovšem takovou pochybnost vždy.

Omezenost českopedistů lze snadno doložit. V případě, že na českopedii zadáme vyhledávání slov stred či streď, dozvíme se, podle očekávání, že Neexistuje žádná stránka, která by měla přesně tento název.

Jako další výsledky hledání nám českopedie nabídne sbírku tupolebých hovadin, jako jsou Brno-střed, Oskulační křivka Těžiště, Středová souměrnost, Střed Evropy, Transformátorovna Čechy-střed, Okruh a střed, Kružnice, Kraj Vysočina, Laboratorní a těžišťová soustava, Veveří (Brno), Michal Bortel, Elipsa, Černá Pole, Jarosław Kaczyński, Náměstí Svobody (Brno), Brno-Kohoutovice, Číhošť, Vaňkovka, Lužánky ... a několik tisíc dalších podobných kravin (stav listopad 2007).

Je pochopitelně pouze otázkou času, kdy pánové z českopedie opíší chybějící heslo z Necyklopedie. Tím se zde nebudeme zabývat. Podívejme se však podrobněji na snůšku nesmyslů, které získáme vyhledáváním strdi na českopedii. Který pojem a která reálie se v tom jejich takzvaném seznamu vyskytují s nezpochybnitelnou četností? Ano! Tím klíčovým pojmem je Brno!!! a jeho blízké okolí, jako např. Veveří či přímo Lužánky. I tu zmiňovanou Číhošť potkáme cestou z Prahy do Brna.

Přejděme nyní na hlavní stranu Necyklopedie a podívejme se, který je nejlepší článek Necyklopedie. Ano! Brno, Brno, Brno!!!

Ubozí plagiátoři z českopedie ani opisovat neumějí tak, aby to přímo nebilo do očí. Na příkladu národního slova strdí jsme dokázali, že celá ta jejich takzvaná českopedie není nic, než plytký odvar ze základního českého zdroje vzdělanosti, to jest z Necyklopedie! QED

uncyclopedia