Strkanice u padlého stromu

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání

„Šéfe, já uklouz...“

- bojový pokřik francouzské armády
Padly strom

Památník hrdinných zakladatelů Kanady

Jako "Strkanice u padlého stromu" je označována událost, ke které došlo někdy ráno roku 1601 asi 150 yardů za srubem, ve kterém se shodou okolností o 208 let později narodil Abraham Lincoln. Došlo zde k rozhodující bitvě o nadvládu nad permafrostem pokrytou částí severoamerického kontinentu. Z pohledu francouzské vojenské historie se jedná zároveň o největší zaznamenané vítězství a porážku zároveň. Ačkoliv byli francouzi nuceni kapitulovat, vyústila tato šarvátka v založení nové, voňavé Francie, které bylo dáno jméno Kanada. Tento název má navždy připomínat vojenské boty.

[editovat] Rozsah bitvy

Ačkoliv někteří historici tvrdí, že je naprosto komické označovat tuto událost za bitvu, není zaznamenán případ většího bojového nasazení francouzské armády. Tento fakt kazí pouze skutečnost, že se bitvy na francouzské straně zúčastnili převážně nájemní kuchaři, jeptišky a zaslužilí váleční kriplové z Holandska a Belgie. Nezávislý pozorovatel OSN Zdeněk Škromach napočítal celkem 179 osob ve francouzských uniformách. Postavila se jim tříčlenná hlídka indoamerického kmene Čerokézů.

Francouzská strana prokazatelně disponovala značnou palebnou silou:

  • 3 vařečky
  • 7 svíček, z toho jedna částečně ohořelá
  • prak + munice (2x skleněné oko, 7 fazolí, malý tuřín ve tvaru chrousta)
  • zavírací nůž (tupý)
  • zástěra se šňůrkou
  • téměř neomezená zásoba kamení (drobné oblázky a štěrk)

Oproti tomu Indoameričané disponovali pouze stéblem trávy a několika barevnými kulatými korálky (přesný počet historické prameny neuvádějí, moderní věda počítá s 9-12 korálky na jedné šňůrce).

Olda Šetrné

Příslušník speciálních sil

[editovat] Konflikt

Celý konflikt začal tím, že si šéfkuchař francouzké armády všiml podezřelého pohybu za vývratem stromu. Ihned identifikoval tři nepřátelské vojáky. Jelikož neměli uniformu, ale pouze bederní roušku, ihned v nich rozpoznal příslušníky speciálních sil. Čerokézká hlídka nestihla včas zaregistrovat, že bylo její maskování prozrazeno, a pokračovala v upřeném pozorování syslí nory. Ani po deseti minutách se sysla nedočkali.

Mezitím ve francouzských liniích zavládla panika a asi třetina sboru dezertovala. Jeden číšník zahodil zástěru tak nešťastně, že se mu na šňůrce určené k jejímu uvázání kolem pasu podařilo nešťastně oběsit. Když to viděl hlavní kadeřník, omdlel a utopil se v kaluži. Tímto bylo francouzské nejvyšší velení naprosto ochoromeno.

Jelikož po syslovi nebylo ani stopy, znuděná čerokézká hlídka začala věnovat pozornost okolním událostem. Nejstarší člen hlídky, sedmiletá Pičoči se pokusila navázat kontakt s nepřítelem. Vylezla zpoza kmene vyvráceného stromu a překvapila písaře francouzské armády, který zrovna svačil plesnivý sýr. Ten se leknutím nabodl na ulomenou větev a začal chroptět. Zbylí čerokézové ukořistili sýr a vychutnali si vítězství. Pěti francouzům se podařilo tento masakr přežít a utekli na sever.

[editovat] Země zaslíbená

Po několikaměsíčním putování stále dál a dál konečně došli na místo, kde nic není. Poté, co si všichni zuli boty a vzájemně si přičichli ke svým smrdutým fuseklím, založili nový stát a pojmenovali ho Kanada.

uncyclopedia