Světlo

Z Necyklopedie

Světlo je elektromagnetické záření o vlnové délce viditelné okem, obecněji elektromagnetické vlnění v rozmezí od infračerveného po ultrafialové. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření libovolné vlnové délky. Vlnovou délkou je myšlena délka rozvinutého klubka ovčí vlny, přičemž etalonem je celosvětově uznáváno klubko ovčí babičky (s podmínkou nepřítomnosti zlých vlků). Tři základní vlastnosti světla:

svítivost - dosah světel trabantu v noční tmě, když je měsíc v novu
amplituda - tuda jesť ampli. Ruská fráze s mnoha významy
barva
frekvence - počet pánevních výpadů zajíce sovětského, přesněji řečeno nejvýkonnějšího jedince Ivana, za jednotku času
polarizace (úhel vlnění) - úhel nastavení jehlic, při pletení svetru ze zaječí vlny

[editovat] Omyl se žárovkou

Žárovka pohlcující tmu

Praskající žárovka vypouštějící tmu (natočeno kamerou s nočním viděním).

Po léta se nám tvrdilo, že žárovky vyzařují světlo. Poslední výzkumy však ukázaly, že je tomu jinak. Žárovky nevyzařují světlo, ale zato pohlcují tmu. Proto se jim správně má říkat pohlcovače tmy.

Teorie pohlcovačů tmy dokazuje, že tma má hmotnost a je těžší a rychlejší než světlo. Základem teorie pohlcovačů tmy je tvrzení, že žárovky pohlcují tmu. Vezměme si pohlcovač tmy ve vašem pokoji. Jistě budete souhlasit, že v jeho blízkosti je méně tmy než kdekoli jinde. Čím větší pohlcovač, tím více tmy dokáže pohltit. Pohlcovače na parkovišti mají mnohem větší kapacitu než pohlcovače u vás doma. Stejně jako všechny věci, má pohlcovač tmy jen omezenou životnost. Jakmile se tmou naplní, nemá kam další tmu pohlcovat. To se projeví tmavou skvrnou, která je v plném pohlcovači jasně viditelná. Tma, kterou pohlcovač pohltí, jde pak dráty do energetických závodů, které ji likvidují, obvykle za pomoci fosilních paliv.

Primitivním pohlcovačem tmy je i svíčka. Nová svíčka má knot bílý. Po prvním použití zjistíte, že v důsledku pohlcené tmy knot zčernal. Dáte-li do blízkosti hořící svíčky tužku, zčerná také. Je to proto, že kolem ní proudila tma do svíčky. Nevýhodou těchto primitivních pohlcovačů tmy je jejich omezený dosah.

Existují i přenosné pohlcovače tmy. V nich má žárovka příliš malý objem a musí se proto do její blízkosti instalovat odkladiště tmy, lidově zvané baterie. Jakmile se odkladiště zaplní, musí se vyprázdnit nebo vyměnit; potom může pohlcovač opět fungovat.

Tma má hmotnost. Ta se projevuje třením při přechodu tmy do pohlcovače a tímto třením je pohlcovač zahříván. Proto není radno dotýkat se pohlcovače v činnosti. Ještě větší problémy jsou u svíčky: hmota tmy do ní musí proniknout pevným knotem místo průhledného skla. Tím se uvolňuje ještě více tepla a proto se sahat na svíčku v akci zásadně nedoporučuje. Zahřívání pracujícího pohlcovače je pochopitelné. Stlačujete-li plyn, zahřívá se ? a stejně se zahřívá i tma stlačovaná do drátů žárovky.

Tma je těžší než světlo. Plavete-li těsně pod hladinou, vidíte kolem dostatek světla. Ponořujete-li se hlouběji a hlouběji, všimnete si, že je kolem stále větší tma. Ve velké hloubce je tma úplná. To je proto, že těžší tma klesá ke dnu a lehčí světlo zůstává nahoře. Proto se také „světlo“ a „lehký“ v angličtině řekne stejně.

Zbývá ještě dokázat, že tma je rychlejší než světlo. Postavíte-li se v osvětlené místnosti před zavřenou skříň a otevřete pomalu dveře, uvidíte světlo pomalu pronikat dovnitř. Tma je však tak rychlá, že ji nikdy neuvidíte prchat ze skříně ven.

Až tedy příště uvidíte žárovku, nezapomeňte, že to není světelný zdroj, ale naopak pohlcovač tmy!