Tma

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Split-arrows Tento článek nemá nic společného s článkem Temná díra.

To je dobře, můžeš založit další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

Tma

Tma schovávajicí se za černou barvu

Tma nastává při absenci světla. Většina lidí si ji spojuje s černou barvou, což je ovšem hrubá chyba, víme pouze to, že tma se za černou barvu schovává. Nepodařilo se ještě zjistit co a jaká barva je pod černotou, kterou se tma obklopuje.

Jakákoliv bližší studie tmy je spojena s velkými problémy. Nové vědecké výzkumy ovšem prokázaly, že tma není hmotná a dále se předpokládá, že tma nabude hmotnost jakmile bude ochlazena na teplotu - 273,15°C. Bohužel se tmu na inkriminovanou teplotu ochladit doposud nepodařilo.

Teto nedořešený fyzikální problém zatím také stále brání konstrukci černého laseru, i samotné existenci článku o něm.

[editovat] Chemické složení a reakce tmy

Tma se skládá z dvou nehmotných atomů zatmaveného helia [He(t)] a pěti nehmotných atomů kyslíku. Jak se může Helium zatmavit a odhmotnit, je zatím velikou záhadou, vědci se domnívají, že ze stabilního helia se za působení vnějších činitelů stává nestabilní prvek, který se snaží získat zpět svoji stabilitu a tak se zatmavuje a ztrácí veškerou hmotnost. Tohle tvrzení se opírá o velikou stabilitu zatmaveného helia v konečné fázi rozpadu.

Ovšem jak o svoji hmotnost přišel kyslík, to se doposud zjistit nepodařilo.

Slozeni tmy

Jediné sloučeniny, se kterými tma reaguje, jsou světlo (a bortel). To je tvořeno dvěma nehmotnými atomy osvětleného helia He(s) a třemi nehmotnými atomy kyslíku. Jak se může Helium osvětlit a odhmotnit, je zatím velikou záhadou, vědci se domnívají, že ze stabilního helia se za působení vnějších činitelů stává ještě stabilnější prvek, který se snaží získat větší stabilitu a tak se osvětluje a ztrácí veškerou hmotnost. Tohle tvrzení se opírá o nadstabilitu osvětleného helia v konečné fázi.

Jak o svoji hmotnost přišel kyslík, se doposud zjistit nepodařilo.

Slozeni svetla

Při dopadu světla na tmu začne tzv. rozpad tmy, trvá jedno zblo sekundy, tudíž jej prakticky nelze zaznamenat.

Rozpad tmy

V rovnici je vidět, že tma se rozpadá na helium, které přichází o svoji "zatmavenost" a "nehmotnost". Dále vzniká dýchatelný, hmotný O2 (dokonce dvakrát) , což je pro člověka velmi užitečné a jeden nedýchatelný, také hmotný atom kyslíku.

Ještě nikdy nebylo pozorováno, že by dopadala tma na světlo, a nikdo neví, co se při tom děje. Předpokládá se ovšem, že podobná reakce nastává při výbuchu atomové bomby.

[editovat] Využití tmy

Tma není hmotná, tudíž logicky nazabírá ani žádný prostor. Je zde tedy možnost přenášet libovolné množství tmy v sebemenší nádobě. To, že by se mohli potápěči potopit třeba jen na 30 minut a pak museli znovu vyplout na hladinu, je již minulostí. Nyní jim postačí nádoba s tmou (které se tam vejde nekonečně mnoho). Ta se pak za působení světla bude rozpadat na kyslík, který budou dýchat.


[editovat] Výroba vody a ozonu z tmy

Rozpad helia

Na obrázku je dobře vidět, jak z helia odchází "e" a vzniká vodík a volný elektron.

Pokud budeme tmu ostřelovat elektronem, vznikne nám voda a ozon, což nám do budoucna umožní obnovit ozonovou vrstvu obklopující Zemi a vyřešit problém s nedostatkem pitné vody.
Vznik vody z tmy

[editovat] Vizte také

uncyclopedia
V jiných jazycích