Tu-154

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Split-arrows.png Tento článek nemá nic společného s článkem Tůčko.

To je dobře, můžeš založit další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

Tu-154.jpg

Dvě Tu-154, sloužící jako mobilní zastřešení letištní plochy na kbelském vojenském letišti v Praze. Zvažuje se jejich nasazení na lince MHD L1.

Tu-154 je inteligentní velkokapacitní třímotorový sovětský dopravní letoun. Jde o výsledek přísně tajného experimentu sovětských inženýrů, jehož cílem bylo zkombinovat umělou inteligenci a moderní dopravní prostředek. Tu-154 byl zamýšlen jako bezpilotní a bezautopilotní dopravní letoun. Jeho vývoj se však neobešel bez komplikací a od smělých plánů muselo být upuštěno. I přesto, že projekt zcela nesplnil očekávání, byl letoun začátkem 70. let uveden do provozu. Letouny Tu-154 se už bohužel nevyrábějí, jinak by je zajisté nakoupila společnost JájenAir, která šetří, kde se dá i nedá a tak by zajisté uvítala možnost, jak ušetřit za platy pilotů.

[editovat] Psychologický profil

Letoun Tu-154 je sice vysoce inteligentní (přesnou výši jeho IQ se bohužel nepodařilo zjistit, neboť letadlo neudrží tužku, potřebnou k vyplnění IQ testu), ale po psychické stránce bohužel poněkud labilní. Největší vinu na tom má fakt, že se letadlo následkem vývojových nedostatků nedokáže řídit samo, takže je permanentě frustrováno samo sebou. Tu-154 nedokáže létat samo ani ve spolupráci s autopilotem. Inteligentní letadlo odmítá dobrovolně spolupracovat s něčím tak primitivním, jako je autopilot, a autopilot zase odmítá připustit, že by jeho schopnosti nestačily k plnému řízení letadla.

Proto musí v letadle být lidská posádka. Úkolem pilotů je uklidňovat letoun i autopilota a eliminovat jejich případné spory. Na to by stačil jen jeden pilot, v kokpitu ale musí být i druhý, aby uklidnil prvního pilota v případě, že by se i on nechal zatáhnout do sporů letounu a autopilota. Ve výjimečných případech, kdy se nechá unést do víru emocí i druhý pilot, uvědomí si obvykle letadlo vážnost situace a z hádky vycouvá, k čemuž využije funkci obráceného tahu motorů (který mu také umožňuje vzlet z jednosměrného letiště). Zaskočení piloti i autopilot mají náhle plné ruce práce a přestanou se hádat. Psychický stav inteligentních TU 154 je však nutno sledovat, jak prokázala nehoda v roce 1990 u obce Dubenec. Viz kapitola Nehodovost TU-154 a Havárie polského vládního speciálu u Smolenska níže.

[editovat] Konstrukční zvláštnosti

Zvláštností TU-154 je lichý počet motorů, přesněji řečeno tři. K této konstrukční zvláštnosti (kterou jinak najdeme například u amerických DC-10, DC-11 nebo u Lockheedu L1011-Tristar) došlo vinou průtahů při konstrukci prototypu. Letoun, již vybavený umělou inteligencí, odmítl nadále čekat na umístění čtvrtého motoru a při instalaci třetího se svévolně pokusil opustit tovární halu. Při nečekaném pohybu stroje se mechanici poněkud netrefili a třetí motor omylem umístili na ocas Tu-154. Od montáže čtvrtého motoru na neklidné letadlo bylo raději upuštěno. Při letových zkouškách se třímotorová konstrukce osvědčila, letadlo bylo spokojené a nic nebránilo jeho vypuštění do vzduchu.

[editovat] Provoz Tu-154

Jelikož jde o letadlo sovětské, nejsou jeho nároky přehnaně veliké (ano, jsou veliké, ale přiměřeně k jeho vlastní velikosti, jako u všeho sovětského). Je vděčné především za stravu: funguje na všechno možné od kerosinu až po vodku, v krajních případech nepohrdne ani močí s dostatečným procentem alkoholu. Dobře ošetřovaná a spokojená letadla jsou ochotna létat na kafe, o něž se s nimi občas přátelsky dělí ti piloti, kteří si ke svým letadlům vypěstovali velmi osobní vztah. Spekuluje se i o tom, že se Tu-154 může živit dokonce i lidmi, což je možná důvodem umístění toalety v blízkosti zadního motoru.

Dále Tu-154 uvítá občasnou údržbu a především vlídné zacházení – inteligentní a citlivý Tu-154 nesnese, když s ním posádka jedná jako s nějakým strojem. Proto musí posádky Tu-154 projít pečlivým školením, během nichž procházejí mnohými psychotesty ověřujícími, zda dokáží s letounem dobře vycházet a citlivě s ním zacházet. Proto se pilotem Tu-154 nikdy nesmí stát Chuck Norris – letadlo by natolik vyděsil, že by se okamžitě rozhodlo spáchat sebevraždu a ani on by mu v tom nezabránil.

Nevýhodou Tu-154 je jeho velká, mimo bývalý Sovětský svaz nepřijatelná žravost a hlučnost. Proto se od jeho používání v poslední době začíná pomalu upouštět. Inteligentní letouny to ovšem nesou s nelibostí a to nedopadá dobře.

Tu-154 byl zkonstruován tak, aby dokázal optimálně využívat sovětská jednosměrná letiště. Na rozdíl od normálních letounů dokáže inteligentní Tu-154 po přistání nahodit zpětný chod (který běžná letadla používají pouze při brzdění) a odstartuje pozpátku, takže nenaruší jednosměrnost letiště ani okolního vzdušného prostoru.

[editovat] TU-154 v České republice

Česká republika v současnosti užívá pouze dva letouny TU-154. Slouží jako mobilní zastřešení okrajové plochy vojenského letiště v Praze-Kbelích. Předtím sloužily jako vládní, než je nahradily dva tuctové, neinteligentní Airbusy A319, které jsou jen hračkami (byť elektronickými) v rukou pilotů. Podle aktuálního snímku jsou obě letadla v životní fázi "nad kytičkama", což nasvědčuje jejich brzkému konci a následnému přesunu "pod kytičky".

Investigativní letečtí odborníci Necyklopedie odhalili, že se uvažuje o nasazení těchto dvou letounů na plánovanou leteckou linku pražské MHD L1. Zbývá dořešit otázku hlučnosti a podepsat novou smlouvu o spolupráci pražského dopravního podniku a Armády ČR.

[editovat] Nehodovost Tu-154

Tu-154 patří mezi poměrně spolehlivá letadla. Mezi známé havárie patří pád jednoho letounu společnosti Aeroflot v roce 1990 u obce Dubenec. Letadlo převáželo náklad cigaret. To, že se letoun sám rozhodl zlikvidovat takto nebezpečný náklad, jen svědčí o jeho skutečné inteligenci.

Nicméně pozdější šetření prokázalo, že letadlo trpělo již delší dobou depresemi a sklony k sebepoškozování. Na jeho křídlech se našly drobné jizvy, které si způsobilo autogenem. Deprese mohly být také jednou z příčin havárie polského vládního speciálu u Smolenska. Z toho důvodu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) inicializovala vznik studijního oboru Letadlová psychiatrie na České zemědělské univerzitě v Praze Suchdole.

Suchdolská ČZU byla vybrána proto, že se nachází v ose přistávací dráhy 24 letiště Václava Havla a bylo tak možno sledovat psychický stav přistávajících inteligentních letadel otevřenými okny. Nadto některá inteligentní letadla shazovala tuny květin na místo suchdolské havárie, kde se v roce 1975 zřítil jejich neinteligentní, neandrtálský předek, Jugoslávský DC 9. Uschlé květiny pak mohly být snadno ekologicky likvidovány ve školních stájích. Biomasu, kterou takto vyprodukovaly univerzitní jalovice, lze využít jako palivo pro některá nenáročná TU 154, zvláště pokud do Prahy přiletěla na vodku.

K bezpečnosti TU 154 přispěla i bývalá nedaleká penicilínka, která vyvinula první létající antidepresivum, Tupoletín. Vyráběn byl v dávkách po 100, 50 a 4 jednotkách.


[editovat] Havárie polského vládního speciálu u Smolenska

Nejhorší havárií letounu Tu-154 byla nehoda polského vládního speciálu 10. dubna 2010 u ruského Smolenska. Zahynulo při ní mnoho osob včetně polského prezidenta Lecha Kaczyňského. Příčiny nehody dodnes nejsou objasněny. Letečtí specialisté Necyklopedie se ale domnívají, že mohla být způsobena některou či více následujícími příčinami:

  • Posádka nezvládla řízení letounu, respektive jeho spory s autopilotem.
  • Inteligentní letadlo samo vyhodnotilo hodnotu přepravovaného nákladu a zachovalo se dle svého úsudku.
  • Letadlo se rozpomnělo na plány, předcházející svému zrodu, rozhodlo se stát skutečně bezpilotním (a bezautopilotním) letounem a rozhodlo se všechny rušivé vlivy v pilotní kabině zlikvidovat. Bohužel si neuvědomilo, že se tak stane nejen bezpilotním, ale také vrakem.
  • Letadlo trpělo depresemi a spáchalo sebevraždu. Příčin může být povícero: od nedorozumění s posádkou nebo přílišné přecitlivělosti letounu (poslední slovo, zachycené na záznamu hovoru v pilotní kabině, bylo údajně "kurwa" – je možné, že si letoun vzal neadresnou nadávku osobně) až po životní deziluzi. Této možnosti nasvědčuje i fakt, že Tu-154 jsou v poslední době vyřazovány z flotil leteckých společností. Polské vládní letadlo tak prostě nechtělo skončit. Jako odstrašující případ možná posloužily dvě Tu-154, které donedávna létaly v českých vládních barvách.

V rovině čistých spekulací je pak domněnka, že se polský Tu-154 pokusil dopadnout tak, aby si urazil ocasní motor. Možná se nešťastné letadlo domnívalo, že po amputaci třetího motoru bude zaměnitelné nebo srovnatelné s airbusem a vyhne se tak krušnému osudu dvou českých ex-vládních letadel.

Letectvi Astronautika.jpg
   v  d  e
Letectví a Astronautika
A380BomboniéraBrněnské letochodištěCs Air ForceJak 42Jednosměrné letištěLetiště Klementa GottwaldaL1L-159Kloubové letadloLétající trolejbusLetecká dopravaMiG-29Mizení cestujících v letadlechO letadélku KakánětiRyanairŘidičský průkazStíhací rogaloTu-154TurbulenceVrtulníkŠalinokoptéra

Aštar ŠeranBuranEnterprise NX-01Expedice na VenušiKanonizaceKolonizace MěsíceKostnický kosmodromLeninMezinárodní vesmírná staniceNecyklopedie našla život na MarsuOsídlování NeptunuPravidla provozu ve vesmíruRaketoplán NecyklopedieRakousko-uherský kosmický programRebešovický nadsvětelný koridorSpudnikSputnik 666Star Trek XI.

Úspěchy sovětského strojírenství
Babeta AirbagBezdrátová sprchaBrněnské meždunárodné letochodištěCentrální šroubCyklomethanDunihlavElektrifikaceElektronika 666FichtlJaderná elektrárnaJak 42Jednosměrné letištěKalašnikovKardiostimulátorLetiště Klementa GottwaldaLáhev na zalévání kolejíLehkokolejná dráhaLidé z oceleLoupač brambor typu 3xMakroprocesorMerkurMiG-29MoskvičMPR deštníkNízkopodlažní tramvajPekloRádio JerevanŠukafonMetro v TaganskuTopol MTramvaje v NevyslovitelnojeTu-154Raketoplán BuranSférické DVDŠetření vodyŠalinokoptéraUral 2Vertikální chrlič intelektuálůŽabotlamŽigulíkЛинукс
uncyclopedia