Turecko

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Turecko
Türkiye Cumhuriyeti
Turecko – vlajka
státní zřízení:tzv. demokratura („demokracie v uvozovkách“) plynule přecházející v prezidentskou republiku (v tomto případě sultánskou republiku)
hlavní město:Cařihrad
jazyk: +turečtina -kurdština
náboženství:islám
počet obyvatel:cca 75 mil. a 330% obyvatel Německa k tomu
prezident:viz sultán
sultán:Recep T. Erdoğan (Erdoğan I.)
emír:Fethullah Gülen
měna:tureckoruna
národní jídlo:německý Döner
národní nápoj:káva
národní sport:fotbal (fanaticky)
10000000lirPrední.jpg

Turecké peníze mívaly velmi mnoho nul

Turecko-islámské přátelství.jpg

Turecko-islámské přátelství

Turkey isis.jpg

Není nad dobrou sousedskou spolupráci

„Úroda včas sklizena, políčka vzorně obdělána. Je to hospodářství. Inu, Turecko.“

- Inspektor Trachta

Turecko (anglicky Krocan) je země, která je střídavě počítaná k Velké Asii, Malé Asii, Eurasii a Evropě. Turecko je známé kvalitou a i kvantitou vlastního hospodářství, přátelským vztahem k Řekům a Arméncům a dlouholetou snahou dostat se do Evropské unie, snad už po několik dekád. Úhlavním městem je Cařihrad.

Podle oficiálního profilu na Facebooku už země déle není ve „složitém vztahu s Evropská unie“ ovšem ve „výjimečném stavu“.

[editovat] Historie

Někde ve východním Turecku se podle legendy nacházelo Zlaté houno rouno, které ale úspěšně ukradl jistý Řek (od té doby pravděpodobně nemají Turci Řeky v oblibě). Anebo Makedonec. Pak bylo Turecko postupně obsazováno Řeky, Peršany, Římany, až sem přitáhli Turci, které se navzdory několika křižáckým výpravám už vyhnati nepovedlo. Mezitím tu ještě pár set let existovala Byzantská říše, která je významná hlavně tím, že odtud byli posláni zvěrozvěsti na Velkou Moravu.

Pokud jde o Turky, ti se z nějakého důvodu nehodlali spokojit se samotným Tureckem, ale postupně obsadili všechny možné balkánské státy od Řecka přes Bulharsko, Srbsko a Maďarsko až po Jižní Slovensko a část Rakouska. Když se dostali až k Vídni, tak nejspíš změnili názor a odtáhli zase zpátky do Turecka.

Na začátku 20. století pak Turci změnili svůj hlavní plán pro budoucnost: Když se nemohla Evropa stát součástí Turecka, stane se tedy Turecko součástí Evropy. Nejdřív vyfoukli Evropanům prvenství v provedení první světové genocidy, což natolik rozzuřilo zejména Němce a Rusy, že jim Turci museli slíbit, že o tom nikomu nikdy nepoví. Za druhé Turci usoudili, že psaní arabským písmem není v Evropě in, takže zavedli latinku (ale při opisování z jiných jazyků se nejspíš někde stala chyba, protože Turci píšou tečku nad velkým İ a ne nad malým ı). A po dalších devadesáti letech usilovné snahy dosáhlo Turecko toho, že bylo uznáno za kandidátský stát EU, což svědčí o prozíravosti Turků, protože v době, kdy se svým úsilím začínali, ještě nikdo o nějaké Evropské unii nic netušil.

[editovat] Současnost

Turecko je vskutku mírumilovnou zemí, což nakonec dokazuje členstvím v NATO. Turecká mírumilovná armáda v roce 1974 mírumilovně obsadila severní část Kypru, čímž se zvětšilo turecké území o severní část ostrova Kypr. Podle turecké ústavy má armáda povinnost pravidelně inovovat civilní vládu, k čemuž došlo v letech 1960, 1971, 1980 a 1997, nicméně pokus v roce 2016 byl nezákonně sabotován usměrněn díky laskavému zásahu Jeho výsosti nyní již sultána Erdoğana I. Armáda také v příkladné spolupráci s kurdskou samosprávou dlouhodobě šíří klid a harmonii na jihovýchodě země. Turecko v rámci přeshraniční spolupráce podporuje občanské iniciativy v Sýrii a Iráku, zejména organizace Al-Kejda, Al-Gebra, Al-Lidl, Al ša mir či Islámský stát.

Jako člen mezinárodní koalice boje proti terorismu bojuje proti al-Kajdě, Islámskému svazu Ajnad al-Šám, Muslimskému bratrstvu, al-Nusře, Islámskému státu, Rusku a Sýrii v syrské občanské válce.

V dubnu roku 2017 byl velký turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan zvolen sultánem Erdoğanem I., čímž pomalu zanikl úřad prezidenta. Budou mu zvýšeny pravomoce a dostane tak možnost zrušit celou vládu. Vzhledem k Erdoğanovu temperamentu a ambicióznosti by mohlo dojít, ale bezesporu nedojde, ke zrušení některých zahraničních vlád — např. zrušení vlády (jižního) Kypru, Kurdů, zrušení vlády Řecka, vlády Sýrie, Kurdů, též vlády Nizozemí a Německa, zrušení Arménců včetně jejich vlády (Ázerbajdžán se také zúčastní) a existují i jiní adepti na rušení nebo i úplné zrušení. Kurdové třeba.

Turecko současnosti, pod vedením jeho jasnosti Erdoğana I., je v Evropě i na celém světě nejzářivějším majákem stabilní demokracie. Politické uspořádání respektuje osvědčený princip dělby moci na tři zcela nezávislé složky:

  1. efektivní prezidentský-sultánský systém bez zásahů nepřátelské opozice,
  2. státem (sultánem) garantované a díky tomu vždy pravdivé zpravodajství,
  3. povinný nacionalismus a islamismus symbolizovaný osobou věčného vůdce, sultána Erdoğana I.

[editovat] Turecko a naše země

  • V Turecku studovala budoucí prezidentka Česka Kristýna Kočí.
  • Turci při nájezdu na Moravu vážně poničili budou restaurace U Pavouka.
  • Česko je tranzitní zemí pro dovoz staroněmeckého Döneru do Turecka.

[editovat] Základní fráze v turečtině

  • Benim hoverkraft müren dolu = Mé vznášedlo je plné úhořů
  • Armen soykırım olmadı = Arménská genocida se nestala

[editovat] Národní sport

Turci jsou již od nepaměti velmi bojovný národ. Mezi časté sportovní aktivity patří odjakživa dobývání Evropy a fotbal. V posledním století také velmi vzrostla popularita sportovního pučení (zápas v pučích mezi armádou a vládou se koná každých cca 20 let), sestřelování ruských letadel a masakrování obyvatel na východě země.

[editovat] Dotaz na Rádio Jerevan

  • Otázka: Je pravda, že Rusko je nejvýznamnějším dodavatelem ropy do Turecka?
  • Odpověď: Po zničení cisteren na převážení ropy z Islámského státu už ano.

[editovat] Turecké vynálezy

  • turecký záchod
  • turecké lázně
  • turecký med
  • turecký sed
  • turecký koberec
  • turecká káva
  • turecké hospodářství
  • turecký puč
  • řecké hospodářství
  • řecký gyros
  • řecké tzatziki

[editovat] Galerie

Země Koruny české BohemiaBójskoBudvajzskoBrněnská republikaČeskoČeská říšeČeskoslovenskoČeskotskoHoráckoIslámský stát v TeplicíchJižní ČechyKatolická AOKarlovarské VelkovévodstvíKřivočeskoMaleschauMexxikoMongolská kolonieMoravstánOsoblažskoRepublika Tercie ASlizkoSudetenlandTěšínskoTuzemskoValašskoVelká MoravaVietnamVysočinaNRVK

EvropaAlbánieAnglieBaskickoBělehradský pašalíkBelgieBěloruskoBulharskoČerná HoraČeskosaské ŠvýcarskoČtvrtá říšeDánskoFinskoFrancieChorvatskoIrskoItálieIslandIslandský státKosovoSA KosovoLichtenštejnskoLucemburskoMaďarskoMoldavskoNěmeckoNDRNizozemskoNorskoPolskoPortugalskoRakouskoRumunskoŘeckoSeverní KyprSicílieSkotskoSlovenskoSlovinskoSrbskoSRDŠpanělskoŠvédskoŠvýcarskoUkrajinaWalesOsmanská říše

Kdó de pořád doléva, octné se vprávo

AsieČečenskoČínaIndieIslámský státIsraelJaponskoJižní KoreaKLDRKurvajtMongolskoOnánRuskoRusko podle západuSovětský svazStanSýrieTibetTurecko

AfrikaBurkina FasoEgyptGambieMoravská Jihovýchodní AfrikaKarlovarská Jihozápadní AfrikaSúdán

AmerikaKanadaGrónskoJamajkaRepública Socialismo o Muerte de CúbaSpojené státy americké

OstatníAbsurdistánAntarktická říšeAtlantidaAustrálieBanánová republikaÇek CumhuriyetiČudlíkistánGighaHavajKrakoziaKrálovství kněze JanaNový ZélandPirátský státSadistánSeychellyTokelauUsámova říšeZeleň

uncyclopedia