FANDOM


Jednorožcoberan

Tvýkůž zatoulaný na Island. Exemplář zachránila jeho unikátnost před jistou smrtí, byl totiž určen na jatka. Nakonec se ho však ujala reykjavická zoologická zahrada, která nabídla, že se o něj bude starat.

Tvýkůž je kopytnaté zvíře vyskytující se ve střední Evropě, konkrétně v oblasti Olomoucka. Pravděpodobně se jedná o křížence měkoně a ovce. Charakteristickým rysem, který je dán právě zkřížením lichokopytného měkoně se sudokopytnou ovcí, je specifický vzhled nohy tvýkůže, který je jediným známým zástupcem rodu Aparitokopytníků, jelikož bez ohledu jak důkladně či z jakého úhlu je tvýkůž pozorován, není možné jednoznačně určit počet kopyt na každé noze, a ve vzácných případech ani počet nohou (což ovšem může být dáno známým sklonem obyvatel Olomoucka k alkoholismu).

Popis Editovat

Tvýkůž je stádní zvíře cca 60-90 cm vysoké v kohoutku, se srstí světle hnědé až bělavé barvy a jediným, vzad zatočeným rohem (pozůstatkem po křížení rohaté ovce a bezrohého měkoně). Maso je poměrně chutné, podobné běžnému skopovému s mírným nádechem koniny.

Ovšem toto maso je přes svojí lahodnost jen zřídkakdy konzumováno, a to pro charakteristický vedlejší efekt. Požití i důkladně kuchyňsky upraveného tvýkůžího masa způsobuje až týden trvající silné světelkování konečků mohutně zježených, až téměř ztopořených vlasů postiženého, mezi Olomouckými obecně známé jako svatozář. Je to dáno tím, že během aktu křížení, z něhož povstal rod tvýkůžů, se do patřičných míst dostalo nepatřičné množství, nejspíš větší než malé, kolem očumujících světlušek. Ty byly během aktu páření vsáty dovnitř a tam totálně rozmašírovány, prostě rozetřeny dočista dočista. Do vznikajícího genomu tvýkůže se tak vetřelo něco genů světluščích, a po expresi genů pro luciferin a komplementárního genu pro enzym luciferasu byl dán základ výše popsanému jevu, známého jako Olomoucká Svatozář. Ta se navenek projevuje jako cosi podobného vlnícímu se, silně hypertrofovanému olomouckému syrečku, jakoby vznášejícímu se těsně nad hlavou postiženého, kterýžto syrečkoid vydává silnou, mysticky zelenkavou záři. Tímto jevem postižení se pak zhusta snažili zakrýt onen jev všemožnými hustými pokrývkami hlavy. Právě to pak dalo vzniknout rozšířenému rčení "ten má ale pod čepicí!".

Naopak velice často bývá tvýkůž chován pro svou bohatou, hřejivou vlnu a charakteristické, silně čpící pižmo, kteréžto má i výrazné psychotropní vlastnosti. Tomu, kdo si v tvýkůži vlně chrouní, tak přináší krásné a barvité sny. Na tvýkůží vlnu proto může vznikat i poměrně silná psychická závislost.

Nejznámějším nadšencem pro chov tvýkůžů je zpěvák Pavel Vítek, který se netají svou oblibou k tvýkůžímu pižmu a jejich hřejivé srsti, ovšem zároveň varuje před vedlejšími účinky konzumace tvýkůžího masa, dokonce zdůrazňuje, že by raději obětoval vlastní život, než by se uchýlil k pozření potravin vyrobených z masa tvýkůže, jak vidno z textu jed(i)né jeho populární písně:

Píseň Editovat

Mám rád vůni Tvýkůže,

hřej když můžeš mě hřát,

Dám svý tělo na oltář,

já nechci mít svatozář.