Uživatel:Nytra
Z Necyklopedie
Nytra
Pomalu se chystám na důchod tak nemám v krvi správnou editaci tak ať ostatní prominou že se tu pletu ale sranda musí být.Tímto se omlouvám a doufám že tímto chaos na Necyklopedii nepřesáhne kritickou mez.S pozdravem K.NYTRA , 9. 12. 2007 (UTC)--Nytra 16:29, 26. 12. 2007 (UTC)--Nytra 19:43, 20. 2. 2008 (UTC) Kdysi jsem založil stránku Míchačky na WIKIPEDII, tento úlet mi je do dneška otloukán o hlavu, proto jsem založil na NECYKLOPEDII stránku Beton abych to aspoň trochu napravil, na omluvu bych dodal že jsem se až pozdě dozvěděl že existuje daleko objektivnější NECYKLOPEDIE na které se člověk dozví daleko užitečnější věci.--Nytra 06:20, 13. 4. 2008 (UTC)
Po roce působení na Necyklopedii se ukázalo že to Necyklopedie zdárně přežila hlavně díky správcům kteří to vždy včas zachránili. Můj nejmilejší článek je Beton který jsem založil jako první. Nejvíce si považuji článku Kruhový objezd který jsem založil, vynález dopravní značky Konec kruhového objezdu a železničně silniční kruhové objezdy které jsme vymysleli v hospodě U Chýlků v Ostravě po šesti Ostravarech. Článek byl dotažen k dokonalosti samotnými správci a Imperátory Necyklopedie, což mě obzvláště potěšilo. Ještě pro doplnění pro šťouraly,napsal jsem pochopitelně více článků koho to zajímá ať si to najde, zkusil jsem také znecyklopedizovat několik cizích pojednání aby se dostaly ve známost široké Necyklopedistické veřejnosti viz Porkan apod. Daří se mi obsčastňovat Necyklopedii různými geniálními myšlenkami např. vznik vesmíru nebo dělením bezezbytku pomocí Alkoholické teorie,Nulná soustava,kondenzovaná voda aj., také jsem sprasil několik beznadějných článků a dotáhl do použitelné podoby. Sem tam jsem přispěl do Aktualit když hrozilo že už to ani Aktuality nebudou. Editací jsem udělal čertví kolik dobrých i špatných to ať posoudí jiní. Budu se dále snažit přispívat k vůli větší slávě Necyklopedie. --Nytra 12. 11. 2008, 06:49 (UTC)
[editovat] Snaha
Podílím se také na založení a výzkumech Necykloverzity.Vyvracení bludů Wikipedie a.j. --Nytra 17. 1. 2009, 19:20 (UTC)
Ps Konečně jsem si pořídil českou klávesnici místo německé tak snad bude méně chyb.--Nytra 17. 4. 2009, 05:24 (UTC)
Důchod Od 1.července 2009 jsem odešel dobrovolně do důchodu, ovšem důchodci jak známo nemají nikdy čas tak se to v tvorbě asi neprojeví.
[editovat] Pořádek
Po celoživotním marném boji proti nepořádku jsem se rozhodl napsat článek Pořádek, pro výstrahu mladším a také starším kteří to ještě nepochopili.--Nytra 30. 11. 2009, 09:31 (UTC)
[editovat] Pravopysk
Předložky a předpony s a z
Předložky s a z
Předložky s a z se v písmu rozlišují podle toho, s kterým pádem se ve větě pojí, a to bez zřetele k výslovnosti.
1. Se 7. pádem
Se 7. pádem se pojí předložka s (se). Např. s bratrem, s přítelem, s matkou, s prací, se psem, se strojem, s nimi, se mnou, s každým, se všemi.
2. S 2. pádem
S 2. pádem se pojí předložka z (ze). Té je možno užít ve spojení s 2. pádem vždy. Např. (jíst) z talíře, (vyjít) z domu, (vstát) ze židle, z postele, (sebrat) z podlahy, (přicházet) z náměstí, z hor, z dovolené, (poletovat) z květu na květ, (sklízet) z pole, (hudba) z desky, setřít pot z čela, stáhnout prsten z prstu, sundat klobouk z hlavy, spadnout ze stromu, stékat ze střechy, skočit z můstku, (spadnout) z měsíce, (sejít) z cesty, z mysli, z očí, (vzít) vítr z plachet; ze strany, z hlediska, ze stanoviska, ze zřetele atd.
Pozn. Jen v případě, kdy píšící považuje za potřebné naznačit předložkou východisko pohybu z povrchu pryč, popř. po povrchu dolů, může zvolit předložku s, např. (vzít) se stolu, se skříně.
3. Se 4. pádem
Se 4. pádem se pojí předložka s; vyskytuje se pouze v knižních výrazech být s to, kdo s koho.
Předpony s- a z-
A. U sloves a slov od nich odvozených
I. O pravopisu sloves (a slov od nich odvozených) s předponami s- (se-) a z- (ze-) obvykle rozhoduje význam, nikoli výslovnost.
1. Předpona s- (se-) píše se:
a)tam, kde sloveso s touto předponou (a slova s ním souvisící) má význam směřování dohromady (na jedno místo, k sobě - k vytvoření nějakého celku, k zmenšení objemu, popř. k uvedení v soulad apod.) nebo kde tento význam, obsažený již v slovese samém, předpona zdůrazňuje. Je to zejména v těchto případech: sejít se, scházet se, schůze, seřadit (se), seskupit (se), sešikovat (se), sehnat, shánět, shon; sezvat, seznámit (se), sdružit (se), shromáždit (se), shledat (se), sjednotit, sjet se, slétnout se; sloučit, smluvit, splynout, srotit se; sebrat, sbírat, s(e)čítat, spočítat; sestrojit, sestavit, sešroubovat, sesypat; svařit, svar, sroubit, srub; sešít, sestehovat, sešpendlit, spíchnout, slátat; sklepat, stlačit, stěsnat, stisknout, spěchovat; sbalit, srolovat, stočit, svinout, svázat, sevřít, svírat; sklížit, slepit, sletovat, stmelit; sepnout, spínat, spona, spojit, spoutat, spřáhnout, složit, skládat, skloubit; snést, snášet, snosit, splést, smíchat, smísit; spořádat, srovnat, seřídit, shrabat, shrábnout, shrnout; sdílet, shodnout se, smířit (se), smír, svářit se, svár; seprat (se), seschnout (se), scvrknout se, smrštit se; sešpulit, shrbit (se), skrčit (se); sblížit (se), sbratřit (se), skamarádit se, spřátelit se;
b)tam, kde sloveso s předponou (a slova s ním souvisící) má význam směřování shora dolů nebo z povrchu pryč, anebo tam, kde tento význam, obsažený již v slovese samém, předpona zdůrazňuje. Je to zejména v těchto případech: sejít, scházet, sestoupit, seskočit, sešplhat, sesout (se); sjet, sklesnout, sklouznout, skulit (se), sletět, spadnout, snížit (se); sehnat, shánět, seslat, sesílat, sejmout, snímat, sesmeknout, sesunout (se), sestřelit, shodit, sházet, sprovodit, srazit, srážet, stáhnout, svalit; snést, snášet, sehnout (se), shýbat (se), shýbnout (se), schýlit (se), skácet, skanout, sklonit, sklopit, svěsit; svléci, svléknout, svlékat; seseknout, seškrábnout, seštípnout, sčesat, sloupnout, sloupat; setřít, stírat, smazat, smýt, smývat, spláchnout; sfoukat, sfouknout; sestřihnout, sešlapat;
c)v několika ustálených případech: schovat (se), skonat, skončit, slevit, spálit, spasit, spáchat, stěžovat si, strávit, stvořit, stýskat si aj.
2. Předpona z- (ze-) píše se:
a)tam, kde se jí tvoří k slovesům nedokonavým prostě dokonavá slovesa vyjadřující výsledek děje slovesa základového (takto utvořená slovesa nemají význam ani směřování dohromady, ani shora dolů nebo z povrchu pryč). Je to např. v těchto případech: zaktualizovat, zautomatizovat, zorganizovat, zorat, zosnovat, zúročit; zbarvit, zbělet, zblednout, zcivilizovat, zčernat, zděsit se, zdřevěnět, zfilmovat, zformovat, zharmonizovat, zhroutit se, zchudnout, zkalit, zkombinovat, zkomplikovat, zkomponovat, zkonstruovat, zkritizovat, zkroutit, zkřivit, zlámat, zmoknout, zmýlit (se), zničit, zplodit, zpozorovat, zprostředkovat, zpustnout, zradit, zranit, zrodit, zrušit, zředit, ztichnout, ztížit, ztloustnout, ztuhnout, zúžit, zvábit, zvlhnout, zeslábnout, zesílit, zestárnout, zetlít, zešedivět, zemřít, zezelenat;
b)tam, kde se jí tvoří slovesa dokonavá (od nichž bývají dále odvozena slovesa nedokonavá) přímo z podstatných a přídavných jmen; tato slovesa mají význam "učinit nebo stát se tím, co znamená slovo základové" (ocel -- zocelit, viditelný -- zviditelnit, temný -- ztemnět); např. zdokonalit, zdůraznit, zdůvodnit, zhudebnit, zkapalnit, znárodnit, znehodnotit, znechutit, znemožnit, znesnadnit, zobecnit, zosobnit, zpeněžit, zpestřit, zplnomocnit, zpronevěřit, zpřísnit, ztělesnit, ztotožnit, zesměšnit, zchoulostivět, znervóznět aj.;
c)u sloves nedokonavých utvořených příponou k slovesům dokonavým, zde v odst. a) a b), např. zetlívat, zmírat, zjišťovat, zesilovat, znárodňovat, znehodnocovat, zesměšňovat atp.;
d)v několika tradicí ustálených případech: zhostit se, zkoumat (zkoumaný, zkumavka), zkoušet (zkouška, zkusit, zkušební, zkušenost), zpěčovat se, zpívat (zpěv, zpěvák, zpěvácký), zpověď (zpovědník, zpovědní), zpytovat (-zpyt), zpupný, způsob (způsobit, způsobilý, způsobný), zřídit, ztepilý a další odvozeniny těchto slov.
II. Zvláštní pozornost zasluhují dvojice slov různého významu rozlišených jen předponou s- (se-) a z- (ze-).
1. a)Obě slova jsou rozlišena nejen v pravopisu, ale i ve výslovnosti; např.: sedřít (např. kůži z těla) -- zedřít (se) (např. přílišnou námahou) sjednat (např. mír, smlouvu) -- zjednat (např. pořádek, nápravu, na práci) slézat (se), slézt (se) (dolů nebo dohromady) -- zlézat, zlézt (např. hory) slíbat (líbáním setřít) -- zlíbat (někoho) slít (dohromady) -- zlít (polít) smazat (mazáním setřít) -- zmazat (umazat) směna, směnit (např. peníze) -- změna, změnit (např. zaměstnání) smotat (svinout) -- zmotat (poplést, zmást) sválet (např. kameny ze svahu) -- zválet (poválet) svést (dolů, dohromady, k zlému) -- zvést (zkazit) svolat (vyzvat k sejití, pozvat k jednání) -- zvolat (vykřiknout) svolit (souhlasit) -- zvolit (vyvolit) svrhnout (dolů) -- zvrhnout (převrhnout).
b)Obě slova se rozlišují pravopisem, nikoli výslovností; např.: sběh (např. lidu) -- zběh (dezertér) sběhlý (dolů nebo dohromady) -- zběhlý (zkušený; který dezertoval) sběhnout, sbíhat (dolů) -- zběhnout, zbíhat (dezertovat) sběhnout se, sbíhat se (dohromady) -- zběhnout se, zbíhat se (přihodit se) sbít (přitlouci k sobě) -- zbít (nabít někomu) shlédnout (pohledět shora dolů) -- zhlédnout (spatřit) shlížet (shora dolů) -- zhlížet se (např. v zrcadle) skopat (shora nebo dohromady) -- zkopat (kopáním upravit terén, pokopat někoho) skosit (kosou posekat) -- zkosit (učinit kosým) skreslit, skreslovat (v technickém kreslení) -- zkreslit, zkreslovat (podat zkomoleně) skroutit, skrucovat (splést dohromady) -- zkroutit, zkrucovat (překroutit, zkomolit) správa, spravit, spravovat (opravit; řídit) -- zpráva, zpravit, zpravovat (informovat) stéci (se), stékat (se) (dolů nebo dohromady) -- ztéci, ztékat (např. hradby) stěžovat si (naříkat) -- ztěžovat (činit obtížným) stlouci (dohromady) -- ztlouci (nabít někomu) strhat, strhnout (dolů) -- ztrhat, ztrhnout (přílišnou námahou nebo kritikou) stvrdit, stvrzovat (potvrdit) -- ztvrdit, ztvrzovat (učinit tvrdým) súčtovat (spočítat položky) -- zúčtovat (provést účtování; vypořádat se) sužovat (utlačovat, trápit) -- zužovat (činit úzkým).
2.Zvláštní skupinu tvoří slovesa, u nichž předpona s- (se-) nebo z- (ze-) význam jen nepatrně pozměňuje a odstiňuje; předpona s- (se-) mu dodává odstín "shora dolů" nebo "dohromady" anebo "trochu, poněkud", předpona z- (ze-) vyjadřuje spíše prostou dokonavost, popřípadě velkou míru děje. Je proto možno psát např. schytat, zchytat; skrápět, zkrápět; smáčknout, zmáčknout; smontovat, zmontovat; skompletovat, zkompletovat; skontaktovat, zkontaktovat; spráskat, zpráskat apod.
B. U příslovcí
U příslovcí vzniklých z předložkových výrazů (u tzv. příslovečných spřežek) píšeme s- (se-) nebo z- (ze-) ve shodě s předložkou původního předložkového výrazu; např. stěží, shora, shůry, svrchu; zcela, zčásti, zlehka, zleva, zpět (zpátky), zprava, ztěžka, zticha, ztuha, zvesela; zblízka (i z blízka), zdaleka (i z daleka), zeširoka (i ze široka).
