[editovat] Kterak zjevil jsem se na stránkách Necyklopedistických
Náhoda a Chuck Norris tomu tak chtěli, že jsem jednoho krásného letního podvečera léta páně dvou tisícého osmého zavítal na stránky Necyklopedie... Po prvním přečteném článku následoval druhý, po něm třetí a tak dále a tak dále, tak nějak se mi to dostalo pod kůži a zažralo do hlavy no a najednou jsem i začal sám něco psát. Z mé klávesnice dosud vzešly tyto články:
V roce 2084 mi bude 93 let. Doufám. Za povšimnutí rozhodně stojí, že to není prvočíslo. Možná by bylo zajímavější, kdyby to prvočíslo bylo, leč nic není dokonalé...
Narozen jsem v jednom městě v Podkrušnohorské pánvi, obklopeném malebnými výsypkami a povrchovými uhelnými doly, ale v současnosti jsem stálým obyvatelem již-brzy-velmi-slavné velkovesnice s hrdým názvem Koštice nad Ohří. Nezastihnete-li mne doma, v mém pokoji plném kamenů, knih, suchých větví, zbraní a spousty další veteše, pravděpodobně budu někde na někde jinde. A pokud ne, tak na vás stejně nemám čas, takže mně nemá cenu hledat někde jinde než někde jinde. Lepší je jít někam jinam a dělat něco jiného. Protože pokud jsem někde jinde než někde jinde, pak nejspíš taky dělám něco jiného.
Momentátolně studuji v Praze archtektůru, takže doufám, že se časem zařadím mezi slavné světové architekty, jakým je třeba Jan František Womacka. No a abych nezapomněl, často se také pohybuju ve světě dřeváren. Kdo neví, oč jde, má smůlu, prozradím ale, že jde o jde o opravdu bezvadnou věc a dost možná i o jeden z nejlepších a nejzábavnějších způsobů trávení volného času. Bolí jen málo občas...no...ano, dřevárna bolí.
Provedl jsem už spoustu věcí. Například při příležitostech aprílu mystifikuji na stránkách webových obce Koštice, které spravuji (jednou jsem nfromoval o stavbě metra, podruhé o plánu na jadernou elektrárnu). Také jsem vedl stránky o profesorech Gymnázia Václava Hlavatého, kteréžto jsem ráčil navštěvovati, vyvěsil tam náborové letáky do Mordorské armády či se tamtéž vydával se za ztělesnění ředitelovy vůle a rušil vyučování jen proto, že jsem chtěl jedné slečně půjčit knihu :-) S onou slečnou trávím poměrně dost času, a tak se stalo, že mně již k mnohému inspirovala, díky ní vznikly například mé články Bonbony a Kalyptus.
Zde jest malý rozcestníček několika mých projektů:
Vygosh.borec.cz - mé osobní stránky o všem a se vším, hledáte-li něco, porozhlédněte se tam.
Ježkodlak.borec.cz - stránky o učitelích z mého rodného gymnázia, galerie světové demence a jedinečná sbírka spamu.
YouTube/Vygosh - má skvělá videogalerie. Natočil jsem již několik necelovečerních filmů, let's watch!
42.wz.cz - mé stránky o čísle 42, jeho významu a dopadu na život, vesmír a vůbec.
Riegersun.ic.cz - archiv všech (tedy bohužel jen dvou) vydání školního bulvárního tisku, na kterém jsem se velkou měrou podílel.
Mohu se také pochlubit tím, že už jsem (s ručníkem v ruce či batohu) zcestoval značný kus světa. Navštívil jsem už sedmnáct států , autonomních oblastí a kolonií a deset hlavních evropských měst. Ba co víc, díky indickému velvyslanecví v Praze jsem stanul na území Indie! Mé cesty dokumentuje následující přehledná mapa. Kdo nalezne, kde jsem jel na velbloudu, má u mě bod.
Mimochodem, také jsem pravděpodobně jediný člověk vstoupivší do Národního divadla v černém trčiku s lebkou.
Do konce světa bych chtěl stihnout ještě spoustu věcí. Třeba jej ovládnout. A letět na Mars. A postavit národní knihovnu v podobě dvou zápasících chobotnic! No a taky samozřejmě napsat co nejvíce co nejlepších článků na Necyklopedii.
