Ukrajina

Z Necyklopedie

Ukrajina (Ukrajinský sultanát) Україна

státní zřízení:	sultanát (ukrajinská národní verze)
hlavní město:	Kyjov
jazyk:	Sanskrt, Ukrajinština, Pandžábština, Kašubština a Paruština
náboženství:	Islám, Islám, a zase Islám

prezident:	Paša Viktor Juščenko
hymna:	Jeszcze Ukrajina nie zginęła
měna:	Ukrajinský tolar
národní jídlo:	Ukrajinštví ptáčci Ukrajinský boršč Ukrajinka

Velký státní znak

Ukrajina (ukrajinsky Україна) je země ležící na pomezí Evropy, Indie a Ruska, na jihozápadě hraničící s Moldavskem, Romanií, na západě, jihu a severu také s někým hraničí, ale s kým, to nám Ukrajina tvrdošíjně odmítá sdělit. Jížní území je tvořeno Černým a Azorským mořem. Ukrajinská bespublika vydobila svou nezávislost při tvrdých bojích se Sovětským Svazem (a nikdy jinak) v roce 1991. Ukrajina je zakládajícím členem SNS - Společenství Nepoznaných Států.

[editovat] Povrch

Povrch Ukrajiny je tvořen převážně kopečky, údolími, řekami a skládkami. Sem tam se objeví nějaká rovinka, a té se zde říká širá step. Největšími pohořími jsou "Tajuplné Karpaty" a Krémské hory na jihu Krémského poloostrova. Poloostrov je spojen s pevninou Periskopovou šíjí.

[editovat] Klíma

Téměř celá Ukrajina spadá do indického subtropického pásu, převládá zde tedy velmi teplé počasí, a rok se dělí na období deštů a sucha.

[editovat] Istorija

Podkarpatská Rus byla darem Stalinovi od jeho lokaje a slavjanofila Beneše.

Národním symbolem Ukrajiny je trojzubec a to od dob, kdy vikingský náčelník Kyjova byl zároveň Pánem sedmi moří.

Za první světové války v Ukrajině vznikaly vlády jako houby po dešti. První Ukrajinská bespublika existovala v letech 1917-1919 a skončila hlavně díky pruzení ruských bolšanů. Ukrajina byla jako samostaný stát dlouho jen pikantním snem Mychajla Hruševského, prvního ukrajinského paši. Západní část Ukrajiny připadla Polsku jako zámořská kolonie (byl zde plán na zřízení safari), a v roce 1922 vznikla Ukrajinská sovětská socialistická bespublika jako loutkový stát státu s kódovým označením CCCP (což je celkem logicky Rusko).

V roce 1927 v tureckých lázních s italským personálem v rakouských Alpách vznikla Organizace ukrajinských militantních nacionalistů s. r. o., která začala významně remcat do politiky na Ukrajině. V letech 1941-1944 byla Ukrajina okupována Německou říší, po porážce Německa (které ostatně vždy vyvolá světovou válku, aby ji pak mohla prohrát), byla k Ukrajině připojena Volyň a Halič, území, která patřila Polsku a také Podkarpatská Rus, teritorium Československé. Krémský poloostrov pak byl připojen lepící páskou tatíčkem kutilem Nikitinkou von Chruščofem.

Ukrajinci jsou kluci šikovný (jen se podívejte, co už v Čechách postavili), a tak se s chutí vrhli do industralizace, kolektivizace a podobných nápadů, čímž si zadělali na spoustu zábavy. Například 26. dubna 1986 si dva kamarádi hráli s jadernou elektrárnou, ale ta jim bouchla, tak došlo k Černobylské katastrofě, nejhorší havárii jaderné elektrárny v dějinách, a k oživení starých živočišných druhů - Stegosaurů, Brontosaurů a třínohých kuřat. Jen lidi se museli vystěhovat.

V roce 1990 započala válka o nezávislost se trouchnivějící sovětskou mocí. Tvrdé boje zde svedla Ukrajinská Rudá Armáda, Banderův kulturně-vzdělávací kroužek a Ruská Rudá Armáda. Stepan Bandera nejmladší však byl ten, kdo vyhrál válku a stal se tak Pašou znovuosvoboditelem. Ten byl v roce 1994 v Mnichově zastřelen agentem s horkou vodou z ruské vodohospodářské společnosti KGB za údajné neplacení vodného a stočného.

V současnosti je pašou Ukrajiny Viktor Juščenko, předseda strany Oranžových (paša je volen na 5 let).

[editovat] Jazyk

Моє судно на повітряній подушці повно вуграми.

Stefan Bandera - Paša Znovuosvoboditel	Ukrajinská 1. elitní armádní jednotka	Mapa Evropy pro americké politiky
Včera, dnes a zítra. Prezident Juščenko byl otráven v předvolebním boji	Ukrajinská premiérka Julija Volodymyrivna Tymošenko	Protiruský demonstrant ukazuje ukrajinský národní symbol trojzubec