Ulevovací výrazy

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání

Ulevovací výrazy jsou výrazy, které stimulují pocit úlevy, když je subjekt vyřkne.

[editovat] Úvod

Český jazyk jest jedním z nejzáhadnějších jazyků pod sluncem, nepočítaje samozřejmě ohavnosti jakož maďarština, finština, čínština apod. A slovní zásoba této krásné mluvy je velmi rozrostlá a zasahuje do mnoha oborů. Jako u všech jazyků můžeme i v češtině slovní zásobu rozdělit na několikero skupin.

Inu, my se budeme zabývat skupinou tzv. ulevovacích výrazů. Je to skupina v gigantickém českém jazyce nejzastoupenější, antož každý desátý Čech doň přispěje alespoň jedním výrazem.

Ale co to vlastně ty ulevovací výrazy jsou? Zkrátka řečeno jsou to výrazy, které mají zvláštní psychologický efekt jak na osobu, která je vyřkne, tak na osobu, která je uslyší. U osoby, kteráž jest ta, která je řekne, to bývá většinou pocit zklidnění, uvolnění, ventilace záporných pocitů, a nebo jen jakýsi nepopsatelný vjem, který tato slova vždy stimulují. U osoby, která je poslouchá, se to různí. Jsou lidé, kteří vás za užití ulevovacího výrazu seřvou, zmlátí, zbičují a hlásí, že tyto výrazy považují za špatné a společensky nepřijatelné, aniž si uvědomují, že do jejich výroku jen tak mimoděk na estetické zkrášlení asi tři taková slova vložili.

Ulevovacími výrazy v různých jazycích se zabývá smutologie, ulevovacími výrazy v češtině se zabývá auxilosermologie.

[editovat] Rozdělení ulevovacích výrazů

Ulevovací výrazy se dělí na Podstatná jména a přístavky, Přívlastky a Ulevovací věty.

[editovat] Podstatná jména a přístavky

Zde je krátký výčet nejužívanějších ulevovacích spadajících do skupiny první:

análník, antinepičus, Babiš, blbec, blboun, blboun nejapný, číča, brčál, čurák, čuramedán, debil, debžot, dement, dementos, esmesmrádlo, fakr, frčák, Hadí čurák, hajzel, hajzl, hovado, hovnivál, hovnocuc, hovňajs, idiot, ichtyl, imbecil, jebal, ještěr, joško, Kačer Vošoust, kanálník, kapr, kokot, kokoťák, komouš, komunista, kretén, krokot, kroprdýl, krypl, kryplín, kryplinín, kunda, kundibád, kurva, kurvíča, kurvedel, kvazar, Kvído Fešák, lachtan, ledašuk, Lojza Vyližprdel, magor, mamrd, maximální vymrd, nedomrdanej sajrajt, píča, Piča z ryby, pičbrk, pičifuk, pičislav, pička, pižmoň, prcal pandu, prdelksicht, qazar, prahajzl, prahovno, qazar, retard, roztočpiča, sajrajt, salát, sardel, smrad, soudruh, sráč, srajda, srajdák, subpiča, subretard, sypyča, šitmen, šittard, trahap, tapiča, tenkokot, tenký kokot, trýznitel, Uršula, usálamiúd, vejmrd, vymrd, wymrd, xyndl, zamrdanec, zasrajďák, Zeman, zmrd

[editovat] Přívlastky

Neméně zastoupenou skupinou jest tzv. ulevovací přívlastky. Většinou bývají aplikovány na ulevovací podstatná jména a přístavky pro zvlášť ventilující efekt. Opět je zde krátký výčet:

blbej, čuráckej, debilní, hovno připomínající, ichtylskej, idiotskej, imbecilní, jebalský, kokotský, kryplovský, mrdní, nasranej, posranej, prosranej, připosranej, rozesranej, sračkovskej, usranej, vysranej, zasranej, zakurvenej, zkurvenej

[editovat] Ulevovací věty

Ulevovací věty jsou ustálenými výrazy, které jsou užívána podobně jako rčení a přísloví – lze je říci tehdy, když je vhodná chvíle.

„Což nemá pičus piču?“

„Debil debilní, debilovskej debiluje a zdebilní snad celej svět.“

„Jdi do prdele.“

„Nečum.“

„Leda hovno.“

„Hovno.“

„Ty víš hovno.“

„Ale hovno.“

„Leda starej hovniválec.“

„Ten kokot stará!“

„Pičbrk jeden vyjebaná!“

„Nasrat.“

„Neser.“

„No to mě poser!“

„To byl záser!“

„Neser se do toho.“

„Hynek zase vysral nějaký nástroj.“

„Myslíš na píčoviny.“

„Nemel hovna.“

„Sere karamel.“

„Srát.“

„Vyseru se na to.“

„Seru na to!“

„Spierdalaj! Kurwa!“

„Pašol na chuj“

„To je na chuj“

„Drž hubu a žer“

„Kam si zamrdal ten ovladač?“

„Bodejž by tě hovado.“

„To bych, jářku, naříkal, kdyby mi někdo utrhl čuráka.“

„Mrdka z krtka!“

„Do psí kundy!“

„Piča v piči pičo.“

„Do pičního laloku!“

uncyclopedia