Veverka barevnotělá

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Merge-arrows.png Tento článek se tematicky překrývá s článkem Bratranci Veverkové.

To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Veverka barevnotělá
Veverka barevnotělá.jpg
Veverka barevnotělá (samice)

Stupeň ohrožení
silně ohrožený
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: hlodavci (Rodentia)
Čeleď: veverkovití (Sciuridae)
Rod: veverka (Epixerus)
Druh: veverka barevnotělá (Epixerus coloratus)
Binomické jméno
Epixerus coloratus
Nebezpečný živočich

Veverka barevnotělá (Epixerus coloratus) je nejpozoruhudnější druh z čeledi veverkovití. Tento druh veverky je totiž dokonale přizpůsoben své přirozené krajině, nejen díky skvělému zbarvení, ale také umí skvěle létat (přesto nenáleží k poletuchám).

[editovat] Popis

Tento druh veverky je patrně nejmenší vůbec - měří totiž necelých 15 cm (vše je relativní - mravenec dvouhlaváč měří také tolik a přitom jde o největšího mravence). Její tělo je na zadní straně bohatě zbarveno (nejčastěji modře, žlutě a nebo červeně). Na zádech má jakási miniaturní křídla, která slouží převážně pro létání. Má také ocas, který je u samců dlouhý někdy až 30 cm, u samic se ale tato délka pohybuje kolem 12 cm.

Její zbarvení ze spodní strany je nejčastěji bílé (znovu se objevily i případy jiného zbarvení). Její velice dlouhé nohy, měřící až 6 cm, mají na konci zasuvné drápy (podobně jako u kočky). Její tlapky jsou naopak velice malé, a mají jen velmi nanápadné drápky.

[editovat] Výskyt a biotop

Utíkající.jpg

Strach před veverkou barevnotělou se vyznačoval i na mincích - tato mince zobrazuje muže utíkajícího na koni před hejnem nebezpečných veverek.

Tato veverka se vyskytuje na celém území Česka, na území Polska, a velice vzácně na území Německa a Anglie.

Její početnost je však velice nízká, kvůli častému lovu této malé veverčičky, pro její kožešinu. Dnes už se vyskytuje na celém světě jen kolem stovky veverčiček, a proto jsou zapsány do knihy přísně chráněných (a tudíž i ohrožených) živočichů.

Biotop této veverky je naprosto rozdílný, na rozdíl od ostatních veverek či veverkovitých - jsou to totiž rozsáhlé pustiny (les jen velice zřídka) a města (především popelnice).

Při strachu či vylekání začně neúprosně "ječet" a prskat jakousi zapáchající, někdy až horkou tekutinu. Případů napadení člověka je proto ohromné množství (nejvíce úrazů se právě stává při otevření popelnice - veverka se lekne a začíná být příšerně agresivní), není však vyjímkou, že se veverka vrhne po obličeji, toho kdo jí vyděsil, poté může servat celou kůži z oblasti hlavy.

[editovat] Potrava a historie

Potravou této veverky je nejčastěji maso - nepohrdne však ani rostlinnou stravou v menším množství. Na pustinách se také stále častěji objevují případy, kdy se stádo veverek (čítající až několik desítek kusů) vrhne na ohromného živočicha (např. pštrosa) a oberou ho na kost.

Pokud se jedná o případy tohoto druhu, je podkladů velký nedostatek. Patrně první doložené zmínky o tomto zvířeti pocházejí asi z 6. - 8. století z Anglie. O této veverce se však zmiňuje i Jára Cimrman ve svém díle "Variation of Plants and Animals Under Domestication", nebo George W. Bush.

uncyclopedia
V jiných jazycích