Vlaštovičník

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Vlaštovičník.jpg

Plody vlaštovičníku jsou chráněny neprodyšnou lesklou vrstvou, která připomíná fólii.

Zimování vlaštovičníku.jpg

Tento vlaštovičník se už do teplých krajin nedostane. Může totiž vzlétnou pouze jednou za rok.

Vlaštovičník je chráněný strom rostoucí v Evropě (vyjímaje Brno), Asii, Severní Americe a Africe. Dnešní věda ho ještě stále nedokáže zařadit do systému, jelikož nepočítá s tím, že by rostlina mohla plodit živočichy.

Vlaštovičník dosahuje výšky tří až čtyř metrů. Jeho kořeny mohou sahat do hloubky sedmi metrů (všimněte si, že je to prvočíslo). Plody vlaštovičníku, které se nazývají vlaštovky sobecné, dozrávají v průběhu jara. V době dozrávání jsou velké, ale poté, co se oddělí od mateřského stromu, se velmi rychle zmenší do velikosti klasických vlaštovek obecných. Vlaštovičník je schopný vyplodit až devět vlaštovek ročně. Všechny plody dozrávají na severní straně stromu.

[editovat] Rozmnožování

Vlaštovičník nemá květy. Způsobem rozmnožování se liší od ostatních stromů, které k rozmnožování využívají vlastní plody, obsahující semena. Vlaštovičník využívá svých vlastních plodů k tomu, aby vytvářely semena až v průběhu jejich života, tedy v době, kdy jsou mimo mateřský strom. Tato strategie je velmi účinná. Semena se rozšiřují pomocí kloak plodů. Šance, že z jednoho semena vlaštovičníku vyroste strom, je přesně 1:98641. Semena nápadně připomínají ptačí hovna.

[editovat] Přezimování

Na rozdíl od ostatních stromů nepřezimuje, ani neopadá, ale odlétá spolu se svými plody do teplých krajin. Vlaštovičník však nedokáže měnit směr letu a proto musí být chráněn. Předtím, než vlaštovičník vzlétne, musí jeho kořeny uschnout. Vodu si obstarává tak, že letí nízko nad hladinou moře a nasává vodní páru.

[editovat] Plody vlaštovičníku

Plody vlaštovičníku jsou velmi zvláštním a v přírodě zcela ojedinělým úkazem. Nejblíže mají k vlaštovkám obecným. Jejich chování je zcela identické a běžný pozorovatel nepozná rozdíl mezi těmito dvěma druhy. Největším rozdílem je, že vlaštovku sobecnou můžeme pozorovat i v noci, kdežto vlaštovka obecná v noci spí. Oba druhy na zimu odlétají do teplých krajin.

[editovat] Období života

Vlaštovka sobecná se dožívá tří let, vzácně i čtyř. Za tu dobu stihne průměrná vlaštovka sobecná úspěšně vytvořit dvě semena, ze kterých vyroste strom. Vlaštovka sobecná se rozmnožuje pouze díky vlaštovičníku, dvě vlaštovky sobecné se nemohou pářit. Mohou však být přátelé. Vlaštovky sobecné se nikdy nezabydlují dál než pět kilometrů od svého mateřského stromu. Pokud by tak učinily, během dvou dní by zemřely žalem.

[editovat] Potrava a příjem energie

Vlaštovka sobecná se stejně jako vlaštovka obecná živí hmyzem. Velkou výhodou oproti vlaštovce obecné je schopnost fotosyntézy. Chlorofyl se podle nedávných studií nachází v oku vlaštovky sobecné.

[editovat] Globální význam vlaštovičníku

Plody vlaštovičníku velice výrazně snižují množství škodlivého hmyzu. Odhaduje se, že nebýt vlaštovek sobecných, polovina dnešních vyšších rostlin by byla napadena škůdci. Také hrají nezanedbatelnou roli při zpomalování globálního oteplování. Vlaštovky sobecné totiž mávají křídly až 17x intenzivněji než průměrní ptáci.

[editovat] Poznámka

Všechny výše uvedené informace jsou založeny na dlouholetých studiích a pozorováních.

POZOR: Vlaštovičníky poznáváme dva; vlaštovičník a vlaštovičník. Zatímco vlaštovičník je strom, tak vlaštovičník je nižší rostlina. Větší právo na svůj název má vlaštovičník, ale přesto je stále předmětem debat, která z těchto existencí si svůj název smí ponechat. Už dnes se proslýchá, že jméno si pravděpodobně ponechá vlaštovičník.


Sarracenia flava.jpg
Rostliny
AcerAdelaide kratzmariBanánovníkBez černýBolševník velkolepýBrokoliceCelerCibule kuchyňskáCírkevČajovník čínskýČuhýřHopsinkyJílovec MaďarJmelíKaktus polárníKlausovec obrovskýKlementýnkaKokoticeKonopí setéLilek bramborLípaLopata pracovníMák setýMasožravé rostlinyOkurka setáPleskatec zavlhlýPýr zkroucenýSlunečnice ročníSmrk velkýŠalinovníkTrnka obecnáTřešeňTrdelníkTučňákVlas člověčíVlaštovičníkVrbaZelí
uncyclopedia