Voda
Z Necyklopedie
| Voda |
| Ty si preca Dihydrogenmonoxid, čo ma drží nad vodou Jožo Ráž, Elán |
|
|
Česká flotila |
|
Bezdrátová sprcha |
| Varování: Nečtěte dále, jste-li chemici, urazíte se, a nejste-li, nepochopíte. |
|
„Oheň voda vítr ví, samolepky lásky po kapsách. Deset tisíc přátel mít, jít v plátěnkách, když do života vcházím.“
| Tento článek se tematicky překrývá s článkem dihydrogenmonoxid. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
Voda (také H2O, kysličník vodný, oxid vodný, dihydrogen monoxid) je kapalná sloučenina složená z jedné třetiny z vodíku a ze dvou třetin z kyslíku. Další prvky nejsou přítomné, protože hliník se odstěhoval do Humpolce a polonium se stačilo rozpadnout. Je čirá, bez chuti a zápachu. Pozemský život se bez ní nemůže obejít a i někteří mimozemšťané jsou na ní zavislí.
Obsah |
[editovat] Druhy vody
[editovat] Tři podoby vodíku: tři podoby vody
Druhy čisté vody, bez dalších příměsí, závisí na třech podobách vodíku.
Obyčejná voda (kysličník monohydrogen vodný) je základní a nejčastější druh vody. Obsahuje vodík s jedním neutronem. Je možné ji obyčejně používat k vaření atd.
Těžká voda (kysličník dihydrogen vodný) je méně častý druh vody. Vodík má dva neutrony. Je mírně radioaktivní a na jazyce příjemně perlí. Méně příjemné je však následné prohnání střevního oběhu a obírání hrobaříky (někdy nastane smrt).
Dvakrát těžká voda (kysličník trihydrogen vodný) je vzácný druh vody, radioaktivní. Vodík má tři neutrony a nejen díky své hmotnosti udělá poctivou díru do ruky.
[editovat] Další druhy vody
Hydroxonium, oxonium, ((H3O)+) je vodný iont.
Vodka byla dříve zdrobnělinou vody, dnes se tak nazývá lihový nápoj, který se svými účinky velmi podobá těžké vodě. Provětrává střeva a občas přivodí smrt, ale na jazyku neperlí.
[editovat] Různá skupenství
Pevná voda si musí hodit mincí, aby se rozhodla, zda se z ní stane sníh nebo led. (Proto hned nezmrzne napuštěná v lahvičce od inkoustu, která stojí za oknem v teplotě pod 0 ˚C.) Když se nahromadí mnoho sněhu, v nižších vrstvách je jedno, zda padne panna nebo orel, ze sněhu se stane stlačením stejně led, nepřijde-li ovšem nějaká poblouzněná babka opojená pivem s fénem, aby roztála všechen pozemský sníh.
V kapalném stavu nemá voda příliš na výběr, má jen jednu podobu. Jediné zpestření může být chlorování nebo ozonování. V plynném stavu je tomu taktéž, tehdy se nazývá vodní pára. Není vidět, viditelná našedlá pára stoupající z konvic je jen mlha (horká vodní pára se v chladném vzduchu vysráží). K rozšíření tohoto bludu přispěla výrazně ODS v čele s Jiřím Paroubkem z rodu Paroubkovců.
Vodní plazma je zajímavá látka, hlavně proto, že v pozemském prostředí bez ohlášení vybuchuje. Její objev jinde ve Vesmíru opět otevřel v této podobě zcela nesmyslnou diskusi o mimozemšťanech vedenou Aštarem Šeranem.
Kondenzovaná voda se s úspěchem používá v suchých oblastech světa. Po zahuštění a vysušení lze používat i v nejteplejších a nejsuších pouštích, tzv. voda v prášku která má výhodu že se nevypařuje ani při 113°C. Z výhodou ji lze využívat k suchému praní s vynikajícimi výsledky - Černá zůstane černá a bílá zůstane bílá.
[editovat] Voda ve směsích
Mlha je různorodá směs vody a vzduchu. Snižuje viditelnost a vyrovnává ji počtem nehod.
Voda tvoří se všemženem třaskavou jedlou pěnu nazývanou všemženová pěna. Chutná prý jako banán. Při teplotách vyšších než 50 ˚C však dochází k silnému výbuchu.
Duha jsou nasvícené krůpějky vody obsažené ve vzduchu, které lámou a rozkládají
sluneční světlo. Má pošramocenou pověst bájným tvrzením, že je stále opilá. Až dnes se podařilo zjistit Vědeckému týmu Necyklopedie kde duha končí.
[editovat] Vlastnosti
[editovat] Kuchařské vlastnosti
Voda nemá žádnou chuť, přesto se jí v kuchaření hojně využívá. Téměř žádný pokrm se bez ní neobejde.
Velmi častá je přítomnost vody v polévkách. Nevyskytuje se jen v glutamáty odporně zahuštěných polévkách-nepolévkách některých společností. Ale i sáčkovou polévku je třeba zalít horkou vodou, aby se dala sníst. (Polévková drť není hodnocena příliš kladně, ačkoli...)
Samy potraviny v sobě zadržují mnoho vody. Například maso obsahuje až dvě pětiny (jmenovatel i čitatel jsou prvočísla, pozoruhodné...) a taková okurka až sedm desetin vody. Z pohledu krokodýlů je třeba říci, že lidské tělo je také ze sedmi desetin (daleko podivnější, sedm je prvočíslo a deset druhočíslo) voda. S vodou také přichází plíseň, proto se maso a okurky vysouší (podivné, zde žádné číslo není). O krokodýlech a žralocích však není nic podobného známo.
[editovat] Další vlastnosti
Od dob Anderse Celsia voda tuhne při 100 ˚C a kapalní při 0 ˚C, ale dříve měnila skupenství jak chtěla. [1] Vlastně, po Celsiovi se v jeho práci vrtal ještě Carl Linné, který jeho stupnici obrátil do dnešní podoby.
[editovat] Výskyt vody
Voda se ve velkém množství vyskytuje na Zemi, ať už v pevné, kapalné nebo plynné podobě. Na točnách jsou velké ledové čepičky, které poslední dobou ohrožuje celosvětové oteplování. (Chuck Norris byl jako viník této události vyloučen.) Moře a oceány skýtají velké zásoby kapalné vody. A v ovzduší je rozptýleno mnoho vodních par.
[editovat] Voda ve Vesmíru
Objev vody ve Vesmíru jinde než na Zemi je vždy vzrušující. Otevírá se s ním možnost mimozemského života, alespoň pro velmi omezené lidstvo, které si neuvědomuje, že život může mít tisíce nejrůznějších podob, které se mohou bez vody zcela obejít.
 Zemi kryje z více než dvou třetin voda. |
[editovat] Nástrahy
Jedna z nejčastějších nástrah vody je, že je vlhká. Zasažené místo je třeba opláchnout a neutralizovat.
Další nebezpečí je lom světla. Když rybáři loví ryby, mohou místo ryb zasáhnout sami sebe. Voda pak může získat sytě červený nádech a mají po tučňácích. Po zjištění odporné pravdy se dále voda barví do zelena.
Halogenovodíky, kyanovodík a sirovodík se po zavedení do vody stávají bezkyslíkatými kyselinami. Po potřísnění oděvu (kabelka z Mikulčí kůže je však proti kyselině bromovodíkové odolná) může oděv spolu s kůží zmizet a objeví se netušené tělní vnitřnosti.
[editovat] Nesmyslné tvrzení
- Kde je voda, tam je život.
- Správnější určitě je Kde je pivo tam je živo.
Odpradávna byla voda považovaná za základ veškerého života. Chybně však byla pokládaná i za nutnost života v celém Vesmíru, tedy i mimozemšťanů. Ale společnost Mattoni, prodejce minerálních vod, tvrdošíjně prosazuje v upoutávce na své výrobky, že se bez ní neobejde nikdo.Ovšem tisíce pivnic a vináren hovoří za vše, minerálen je zanedbatelné procento dá se říci přímo: ani co by se za zblo vešlo.
[editovat] Špička ledovce
- ... je jen špička ledovce!
Špička ledovce je jen špička ledovce. Daleko nebezpečnější je jeho zbytek.
[editovat] Smrtící voda
Voda může být sama o sobě smrtící, není-li jí dostatek, nebo je-li jí přebytek. Úžasné. Je možné uschnout na troud, nebo se přeplnit vodou a nakonec vás budou stejně obírat brouci nebo oheň.
Voda má také určité povrchové napětí, tvoří roztomilé krůpějky. Ale pro hmyz mohou být příliš velké krůpěje smrtící. [2]
Voda ještě není dýchatelná. Toho s oblibou využívají masožravé rostliny, které ve svých konvičkách uchovávají dešťovou vodu. V ní hmyz rychle utone. (Film Láčkovka věští smrt přesně ukazuje tento druh pasti.)
Voda nemá žádnou chuť, proto se dá zaměnit s mnoha dalšími kapalinami, například se Starobrnem. Stejně dobře lze dělat i vodné roztoky jedu (například oblíbeného arzenu nebo neotřelého polonia), který nebude zřetelný.
[editovat] Voda jako jeden ze čtyř živlů
Ve starověku a středověku byla voda považovaná za jeden ze čtyř živlů, což mohlo být pro lidi vyvracející toto tvrzení přinejmenším smrtící. Tehdy mohli lidé skončit například na hranici, v ohni, v dalším ze čtyř živlů.
[editovat] Instantní voda
Instantní voda je jeden z nejnovějších vynálezů Henryka Laholy, v současné době je k dostání pouze v Teleshoppingu.
„Je to tak snadné, stačí pouze přidat vodu! Jen u nás za pouhých 666 Českokorun“
Využítí tohoto vynálezu v budoucnosti je nejasné...
[editovat] Reference
- ↑ Na odlišných stupnicích byly naměřeny někdy různé údaje a někdy stejné, voda patrně trpěla rozpolceností kapaliny. Jednou dokonce tuhla při Π ˚C.
- ↑ http://kfilmu.net/filmy.php?sekce=informace&film=mravenec-z Mravenec Z je v jedné chvíli uvězněný v krůpěji rosy a pomůže mu až pád na zemi, která rozruší povrchové napětí.
