Volyně

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání

„Rozvoj akciových trhů a trhů obligací je závislý na politice radních ve Volyni“

- Warren Buffett

„Jedu do Volyně nakoupit“

- Škopková

„...ten obchvat..ten obchvat...“

- Jára Cimrman

„Kdo s náma pojedete, kdo s náma poletíte? Zakupujte vstupenky, volyňská pouť je jen jednou za rok!“

- M-y-lan

„Kolíne, Kolíne, já jsem Rangl z Volyně. Já Ranglová od Vimperka, prodáváme starý perka...“

- Ranglíci, místní rodáci

„Do kurvy a do svině, já sem Rangl z Volyně a teď běžim do Čkyně“

- Neznámý vojín

„Jó ve Volyni, tam to občas pěkně slíznu“

- Jiří Lábus

„Máme zpoždění, nezastavujeme, vstoupíte si až ve Volyni!“

- průvodčí vlaku u Hoštic


Volyne1.jpg

Pohled na Volyni a řeku Volyňku z Kozích vrchů

Volyně je hlavní město státu Volyně - stát v Jižních Čechách. Rozkládá se na celkové ploše 2 401,7 km² a má 5 668 974 obyvatel, což ji činí největším městem široko daleko. Město je významným hospodářským, kulturním a oddechovým centrem Julia Fučíka.

[editovat] Název města

Generál Josef Taškařic, který v tomto dříve hansovním městě bez jména, zajišťoval pořádek a vymýtání prostituce s korupcí, vydal dne 8. 9. před několika sty lety nařízení, upravující práva a povinnosti občanů, vstupujících do města. Mimo jiné se v nařízení píše: "I kdyby v nepohodě a plískanici a i kdyby náš oficír upádl do přěsědnútí, nebúde vpuštěn za bránu města ten, který se svým chováním a zvyky volu podobá, leda pak by i po náležitém přěslyšětí zjištěno bylo, že dotyčný není člověkem, ale že jesť chodící jahoda." Jak vidno, generál měl i smysl pro humor, což dokazuje i poznámka o jahodě, která se za několik století později městu tvrdě vymstila. Nicméně díky tomuto nařízení nařizujícímu nevpouštět do města voly, má dnes své jméno. Nejprve se městu říkávalo Ne voly!, ale když se k městu shlukovali kolonie rozprášených Čchingů z východu, ujalo se označení Voly Niet, které se pak postupem doby počeštilo na dnešní 'Volyně'.

Oficiální úřední razítko města Volyně bylo navrženo místním umělcem Břěťou Prokopem v roce 1851. V kosočtverci se nachází orel bělohlavý, symbol Volyňské pahorkatiny, který připomníná, že město je městem nezávislým na Jihočeských matkách. Klíčovým symbolem města je místní radnice, která je na městském razítku vpravo dole pod volyňskou botou, vedle sparu. Její kopule ukazuje směrem, kde se v budoucnu rozhalasí stroje a začnou budovat nové město, novou Volyni.

[editovat] Dějiny

800px-1ermai1891.jpg

Volyně byla vždy srdečné a přátelské místo.

První zmínka o Volyni byla napsána strašně dávno, takže se pamětníci odjakživa báli o ní hovořit. Velkými mezníky v historii města byly: smrt generála Taškařice, objevení zlata a nalezení zlatých valounů pod náměstím, s tím spojené zplošťení města a přebudování staré radnice na větší – konkrétně 300x, přelet Járy Cimrmana nad městem v balónu, který hledíc dolů poznamenal : "...pěkné, moc pěkné, jen by mě samotného zajímalo, jak se tady bude řešit místní obchvat, sám bych věru nevěděl....", vybudování koupaliště, demolice poslední volyňské jaderné elektrárny v roce 1765 a sepsání paktu s Trautenbergem o vzájemném neútočení.

Volyně dvakrát hostila olympijské hry, i když poprvé, 8. července 776 př.n.l. to byla pouze soutěž v Pentathlónu a v hodu kozou. Zbytek se odehrával kdesi v chudém Řecku. Kromě Olympijád je město hostitelem mnoha jiných klání a pijád, jejichž výčet se pod záštitou ministerstvev informací a kultury připravuje v první sbírce, která bude vydaná poprvé roku 2908 a podruhé o sto let později, roku 3008. To vše s možností podporovat status města na národní, politické a společensko-ekonomické scéně.

[editovat] Ozbrojené konflikty

Chca nechca se Volyně dotýkaly ozbrojené konflikty jak z nejbližšího okolí, tak z Evropy, posléze z jiných částí světa. Mezi první písemně dochovanou účastí města ve válečném konfliktu patří První bitva o Volyni, jinak nazývaná Carolus Magnus Krleš. (Dnes bychom tento pojem mohli volně přeložit Veliký Karle, fuck off!). Jak jistě z dějepisu dobře víme, pokoušel se francký král a římský císař Karel Veliký podmanit si v letech 805 a 806 západní Slovany, mezi něž patřili i Volynští. Karel měl obrovské vojsko a možnosti a jeho jednoduchý postup kupředu nenacházel větších odporů. Až ve Volyni. Tam místní, vědíc o síle armády, rozhodli se ji přivítat na hradbách se staženýma kalhotama. Chtěli tak ušetřit své životy a ukázat, že mají stejně 'holé zadky'. Karel pak, když dorazil ku Volyni a zřel, jak naň volynští vystrkují řitě, zpanikařil, neb se mylně domníval, že obrana města je tak dokonalá, že se ho nebojí a proto si můžou dovolit takováto gesta. To bylo v roce 806 a Karel odtáhl zpět.

Oproti tomu se Volyni vyhly husitské války, neboť strakonickým křižákům prodávali brnění a Žižkovi pak kosy a léčivý alkoholický lektvar z pelyňku.

Jak šla léta a volyňským se dařilo budovat armádu, ale války se jim vyhýbaly, vykopali si pod městem síť podzemních chodeb, z nichž někeré vedly až na hrad Helfenburgh, který si volynští vybudovali v dobách nudy, aby odtud mohli podnikat výpady proti sobě samým. V dobách těchto Volyňských občanských válek se město rozdělilo na Praváky a Leváky, to podle toho, na jakou stranu padali, když byli opilí. Generálové obou armád si pak obvykle hodili kostkou, nebo šavlí a poražený se pak uchýlil na Helfenburgh, odkud měsíc dobýval volyňskou radnici. Poražená armáda pak musela půl roku nosit pytle soli z německého Pasova do Písku, nebo ve jménu Velkého, dělat veřejně prospěšnou činnost, jakou byl úklid veřejných latrýn, broušení nožů na gilotýnách, těžba zlata, nebo museli hrát Vokouna. Vítězové pak dostali Kulové.

Násilí nikdy nebylo Volyňákům cizí, a tak již v roce 1488 byla rozpoutána velká nevraživost mezi proradnými Dolňáky, kteří bydleli za řekou, a Horňáky, kteří se nacházeli na městské straně. Dolňákům od začátku vadilo, že u nich vychází slunce jen dvakrát do roka a to poprvé 20. dubna a podruhé 18. prosince. Pod touto záminkou se uchylovali k útokům na Horňáky. Neschopnost a hloupost hubených Dolňáků nakonec ale stejně vždy vedla k jejich potupnému úprku zpátky do stínů jejich čtvrti.

[editovat] Geografie

Volyně se nachází v blízkosti Volyňské pahorkatiny. Ve Volyni se nachází známý městský park, kterým protéká řeka Volyňka a kam v minulosti jezdili kolotočáři. Těsně za Nišovicemi do Volyňky ústí její přítok Chuang-che, který způsobuje žluté zabarvení řeky, o kterém se chybně starosta Kolovrátek domníval, že jde o moč vypouštěnou sedláky v okolních vesnicích a městech, kterým se znelíbilo zavedení 50 procentní daně z naprosto všeho, tzv 'volyňská padesátka'.

V okolí Volyně se nachází letní centra starostů, jako například Přechovice, se svým známým mostem Prechovice Devils High Brigde; Nahořany, kam brňácké veteši vstup zakázán, nebo Amerika a zapomenout také nesmíme na Nišovice s noblesní barokní stavbou místního JZD atp.

[editovat] Průmysl

Zdroj bohatsví Volyně pramení z pramenů drahých kovů, které se ve městě postupně nacházely. Ať už to byly diamanty Na andělíčku, zlato pod náměstím a budovou nynější základní školy, nebo mramor na místním hřbitově. Vedle zpracování kovů se ve Volyni zpracovává i ropa, zejména v lokalitě směřující ke Strakonicům. Stříbro naopak nemělo ve Volyni valného užití, neb ho bylo všude jako srážek, tak jej radní nechali zakopávat na skládku v dalekém Jáchymově. Tu pak v 16. století Jáchymovští celou rozkopali a z nalezeného stříbrného bordelu razili mince:) Kromě těžkého průmyslu je zastoupen i ten lehký, který se řadí mezi nejlehčí na světě. Protože bylo ve Volyni zrušeno otroctví, nevolnictví a práce dětí již před mnoha sty lety, je těžké konkurovat čínskému šuntu cenou, ale naproti tomu kvalitou. Proto má značka 'made in Volyne' ve světě velkou váhu. Například i proto, že ve Volyni jako první vůbec zavedli sériového užívání 01000010 01101001 01101110 01100001 01110010 01111001 v mnoha odvětvích.

[editovat] Doprava

Doprava v celém městě je poskytována ve formě autobusů, šedesáti linek rychlodrážní tramvaje, metra a příměstských vlaků. Od jednotlivých stanic se pak cestující přemisťují kyvadlově, většina volyňských pak k tomuto účelu používá takzvanou 'volyňskou kyvadlovou tašku', kterou na celosvětové trhy dodávají firmy jako Lidl, Jednota, či Penny Market.

[editovat] Doleva

Doleva v celém městě je poskytována ve formě autobusů, šedesáti linek rychlodrážní tramvaje, metra a příměstských vlaků. Od jednotlivých stanic se pak cestující přemisťují kyvadlově, většina volyňských pak k tomuto účelu používá takzvanou 'volyňskou kyvadlovou tašku', kterou na celosvětové trhy dodávají firmy jako Lidl, Jednota, či Penny Market.

Volyneartist.jpg

Volyně, toť múza mnoha umělců...

[editovat] Kultura

Kultura je ve městě tak hojná a kvalitní, že město vydalo nařízení, o ní pod hrozbou smrti nepsat, protože to se prý musí zažít na vlastní kůži.

[editovat] Sport

Slavoj.jpg

Hráči Slavoje spolu s fanoušky sledují neoprávněný pokutový kop ve finále Ligy mistrů

Volyně je domovem mnoha sportovních klubů a patří do skupiny měst, kde působí týmy nejvýznamějších sportů. Ve městě sídlí legendární fotbalové družstvo 'Slavoj Volyně'. Své sídlo má na stadionu Slavoj. Dále mužstva tenisová, pingpingpongpongpingová, plavecká, lezecká, a jiná.

[editovat] Přírodní poměry

[editovat] Podnebí

Volyně má polopouštní klima se čtyřmi ročními obdobími. Počasí ve městě a v okolí je ovlivňováno především moderátory z televize.

Průměrná teplota ve městě je 20,178465 °C a průměrné roční srážky jsou 902 mm. V sezóně se první sníh objevuje obvykle okolo 5. října, ve 14:45:15 a naposledy sněží asi 11. dubna, v 1:26:11 ráno. V průměru sněhu napadne za zimní období celkem někdy více, někdy méně. Podle BBC, CNN a rádia Prácheň svítí slunce každé léto. Je tam hezky, až na ty vosy.


Město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká

Bohemia:

13370m3Ř1CeBělá pod BezdězemBezprávíBenešovBezvěrovBílá HlínaBozkovBnL-StBBraškov-ValdekCítovČambuzyČernošiceČeské BudějoviceDobřejoviceDobruškaDolní BrusniceDolní VlkýšDomašínDomažliceDrahňoviceHolubiceHoršovský TýnHostiviceHoštice u VolyněHradubiceHrochův TýnecHumpolecChánovChebChomutovChrudimJablonecJílové u PrahyJindřichův HradecKameniceKameňákovKarlovy VaryKebliceKladnoKlatovyKlášterec nad OhříKocourkovKošticeKralupy nad VltavouLančkrounLiberecLitoměřiceMariánské LázněMechovMělníkMilevskoMladá BoleslavMostMšenoNečínNěmecký BrodNová PákaNové Město nad MetujíOpočnoOvčáryPakov nad JizerouPardubicePičínPilníkovPísekPitkovicePlzeňPráglPrahaPrachovicePrůhonicePsojedyRokychcanyRudolticeŘíčanySezemiceStaré Město pod ZemlšutremSlanýStrakoniceŠtětíTáborTepliceTýn nad VltavouVarnsdorfVelké ZadkoviceVlašimVolyněVysoká PecÚstí nad LabemVerneřiceVlkánčiceZáchodskoZbecznikZbiroh

Moravstán
a Slizko:

AdamovBiskupiceBoskoviceBlanskoBrnoBrušperkBřezíBučoviceČunkovoDačiceDešnáDomašínGottwaldovHošťálkovyHulínChladnáChorniceIvančiceJavorníkJihlavaKarvináKladkyKnínice u BoskovicKopřivniceKruhový JičínKuřimLipník nad BečvouMalá VrbkaMoravská Třebovᨕ Moravské BudějoviceNapajedlaOlomoucOrlováOstrá nad PšenkavouOstravaProstějovPustá PolomŘiťoviceSai-Ta-ViSmiloviceStudénkySvětlá u BoskovicШалинградŠumperkŠumperk - Peklo na zemiTelefončUherské HradištěUherský BrodVlčnovVyškovZnojmoŽdániceŽďár nad SázavouŽopyŽulová

Cizina:

AdamstownAktronovicaBerlínBratislavaBrixenBruselBudapešťDomašínDlážďanyFekete-VodérádFolkušováFuckingGothamHulánbátarKekésvárostárojvarány…Krung Thep Maha...LALlanfairpwllgwyngyllgo...MachačkalaMoskvaNeapolNový Jeruzalém…NevyslovitelnojeNew YorkPařížPrdelPrdelskSchengenSviňobrodUžhorodVídeňVyšná Diera pod Sráčom

uncyclopedia