Vršovice

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Nadrazi Vrsovice

Vršovické nádraží, chlouba socialistické generace. Ve dne stráženo houmelesáckou gardou

„Jednou v Záběhlicích na Růžovým ostrově nechtěla se mnou jít jedna taková maškara tančit, že prej mám voteklou hubu. Měl jsem pravda hubu vopuchlou, poněvadž jsem právě přišel z jedný taneční zábavy v Hostivaři, ale považ si tu urážku vod tý běhny. ,Tak tu máte taky jednu, velectěná slečno, řek jsem, aby vám to nebylo líto: Jak jsem jí tu jednu utrh, povalila celej stůl na zahradě i se sklenicema, za kterým seděla s tatínkem a s maminkou a s dvěma bratry. Ale nebál jsem se celýho Růžovýho ostrova. Byli tam známí z Vršovic a ty mně pomohli. Ztřískali jsme asi pět rodin i s dětma. Muselo to bejt slyšet až do Michle a potom to taky bylo v novinách o tej zahradní zábavě toho dobročinnýho spolku nějakejch rodáků ňákýho města.“
- Sapér Vodička


[editovat] Historie

Vršovice (Německy Hügeldorf, také Verschowitz viz. nádraží Nusl - Verschowitz za Protektorátu) byly dlouhé doby zapsané do historie pouze jako vesnice-pěstírna prasopsů pro širokou Pražskou veřejnost. Přesto mají dlouhou historii, podle pověsti je založil řecký spisovatel Aristofanés v roce 1023. Pověst ale patrně nebude zcela pravdivá, neboť tou dobou byl už cca 1500 let mrtev. Podle historiků založil Vršovice spíše poskok Mikuláš, který se v těchto tehdy opuštěných končinách zatoulal při sběru melounů na pobřeží Botiče (který se vlévá do Nilu). Protože netrefil domů, postavil na tomto místě kostelík a usadil se zde. Vršovice se brzy začaly rozrůstat a v roce 1434 čítaly podle Kryštofa Kolumba 3 chalupy, kostel a tvrz postavenou místními dětmi převážně z bambusu. Poté Vršovice několikrát padly v šestileté válce s Nuslemi (osudová bitva na Míčankách 1495), poté podlehly Strašnicům (1558) a posléze i několikatisícové vinohradské armádě se silným námořnictvem. V té době však vítězové neměli, co si z Vršovic odnést (Vršovicím se tehdy trefně říkalo "Sahara"), proto si i nadále vesnice zachovala svou autonomii. Největší pohroma přišla v době třicetileté války, kdy švédské vojsko při cestě ku Praze Vršovice téměř vyplenilo. Nejvíce to ovšem odnesly Mařka, Božena a místní dvě krávy. Po válce se ve Vršovicích přestaly pěstovat avokáda a citrusy a začal se zde hrát fotbal. V té době už měly nesmírně hustou síť putyk, neboť na jednoho obyvatele Vršovic v té době připadly statisticky 3 místní hospody. Vzestupu také pomohlo vybudování nádraží Nusle - Vršovice (1880), tramvaje (1.7.1899) a posléze i letiště a teleportovací stanice, která měla v prvních letech za úkol exportovat důchodce do Novosibirsku. Po osudovém vítězství vršovických chuligánů nad nuselskými dětmi byl název nádraží změněn na Praha - Vršovice. Vršovický velekněz po několikahodinovém mučení donutil císaře Františka Josefa I., aby povýšil Vršovice na město (1902). Přestože je po šestileté okupaci (1916 - 1922) anektovala Praha, pravděpodobně se nikdy nedočkají metra a turistů.

[editovat] Současnost

V dnešní době, se vyznačuje zejména počtem fotbalových chuligánů (tři chuligáni na dva metry čtvereční) a budovou ministerstva životního prostředí.

Zviratko2

Proslulý Vršovický Prasopes z Ďolíku

Chuligánské gangy okupují celou plochu Vršovic a vyznačují se prudkostí a nutkáním zmlátit vše co jen trochu vybočuje z řad zelené-bílé, či červené.

Seznam menšiny registrovaných gangů na území Vršovic:
Tornado Bojs, Piš-Piš klan, LPRS (Liga PROTI Rudé Spartě), LPJJS (Liga PROTI Jakékoliv jiné Spartě), LPVS (Liga PROTI všem Spartám), AŽL (Anti-Žižkovská liga), B (Bijci), ACB (Anti-cikánští Bijci), Borci, Lotři, AMS (Antimoravský Speciál), Kluci z Teska, Smradi z nádraži, LPSZN (Liga Proti Smradům z nádraží),SKUV ULTRAS, SK Slavia Prágl, Čehúni Prágl 1905, HC Slavia Cajzlograd

Všechny gangy jsou licencované na Svazu Chuligánů, s řádně zvoleným představenstvem, dozorčí radou, správní radou, ústřední kontrolní a revizní komisí, uklízečkou a správcem (mimořádně odporným starým důchodcem).

[editovat] Památky

Ve Vršovicích stále ještě stojí kostel sv. Mikuláše, traduje se, že jde o první dílo živých tvorů v naší galaxii. Dále zde stojí tzv. "Rangherka" (1848), původně továrna na výrobu prasopsů, později novorenesanční zámeček a radnice. Před pěti lety podlehla útoku neznámých kočovníků, pravděpodobně z Mongolska. Kdysi prý Vršovice lemovaly vinice, ale podle věrohodných zdrojů jsou to jen kecy. Sídlí zde dva fotbalové kluby, přičemž minimálně jeden bude v nejbližší době zrušen.

edit  Pražské čtvrti
Asie | Barrandov | Benice | Bílá hora | Braník | Břevnov | Čakovice | Ďáblice | Hloupětín | Holešovice | Hostivař | Hradčany | Hrdlořezy | Komořany | Jamrtál (Nusle) | Jižní město | Krč | Letňany | Lochkov | Malá Strana | Měcholupy | Michle | Modřany | Motol | Olšany | Pankrác | Prosek | Radlice | Řepy | Sídliště Novodvorská | Smíchov | Sobín | Staré Město | Strašnice | Velká Ohrada | Vinohrady | Vršovice | Záběhlice | Závist | Zličín | Žižkov | Žvahov | Praha 666
uncyclopedia