Vyškov
Z Necyklopedie
| Vyškov | |
|---|---|
| |
| základní data | |
| statní zřízení: | {{{státní zřízení}}} |
| hlavní město: | {{{hlavní město}}} |
| jazyk: | {{{jazyk}}} |
| náboženství: | {{{náboženství}}} |
| mapa: | {{{mapa}}} |
| hymna: | {{{hymna}}} |
| obyvatel: | 21741 (všechno vojáci) |
| nadmořská výška: | tajné m |
| měna: | {{{měna}}} |
| prezident: | {{{prezident}}} |
„Merci Vyškovu“
- Napoleon o Vyškovu, zjevně dobře naladěný po oslavě vítězství u Slavkova- - stalo se součástí francouzštiny, lety však zkomoleno do dnešního Merci beaucoup - čti Mersi voku. Podobnost s "Vyškovu" jasně zřetelná
„Vyškov padl? Tak to mě celkem otrávilo.“
- Adolf Hitler o Vyškovu s prstem na spoušti a odhazující ampulku kyanidu
Vyškov je městečko velikosti dlážděné dědiny, na soutoku potoka Haná (dnes spíše Chcaná) a té druhé smradlavé stoky, co pramení někde za plotem rostěnického kolchozu (ne, zatím ještě nepatří Rossu Hedvíčkovi, ač by k tomu jméno mohlo svádět).
[editovat] Historie
Město je starší než karbon, silur, devon a perm dohromady. Lidé zde žijící jsou zajímavou směskou brněnských Němců, syrečkářů od Holomóca a ti nejkvalitnější jedinci jsou navíc stříknuti francouzskou krví - toto tzv. došlechtění proběhlo za dlouhých zimních večerů léta páně 1805 v rámci Projektu Austerlitz (rakousky Die Austerlitz Mlatte, francouzsky Mérdamé vchudé, rusky Kdě Geněral Slavkóv?).
Město (t.č. správní středisko vyškovské oblasti v Katolické AO) získalo svou nesmrtelnost dne 30. 4. 1945, kdy de facto rozhodlo o konci druhé světové války. Ten den byl Vyškov dejme tomu osvobozen Rudou armádou, v čehož přímém důsledku spáchal Adolf Hitler sebevraždu.
[editovat] Rossovy stopy
Vyškov mohl dále vstoupit do širšího podvědomí díky záměru Rosse Hedvíčka vybudovat zde metro - jakožto v druhém městě Moravistánu. Hedvíček, zhrzen odmítnutím jeho projektu nedalekým Brnem (v Brně už prostě jedno metro bylo) hodlal investovat výnosy ze svých amerických společností do vybudování velkolepého projektu Vykomet (Vyškov - Kojetín - metro). Toto metro mělo spojovat Vyškov (stanice "Rostislavova") s jeho rodným Kojetínem (stanice "Kojetín", kupodivu). Po vyhodnocení průzkumu veřejného mínění Hedvíček, šokován zjištěním, že lidé odmítají jezdit z "jedné řitě" (zřejmě míněn Vyškov, bez záruky) do "ještě větší řitě" (pravděpodobně Kojetín), alespoň vložil peníze do brněnského spolku bruslařů opírajících se o křivé dřevěné hole, dnes známým jako Kometa. Zde si všimněte, že oproti Vykometu jsou vypuštěna první dvě písmena - zjevná msta Vyškovu.
[editovat] Pozoruhodnosti
Další pozoruhodností je, že ve Vyškově se vaří pivo. Ještě pozoruhodnější je fakt, že toto pivo nebylo zařazeno do necyklopedické kategorie „nejhorší piva“, což dává alespoň minimální naději, že při čištění skvrny na koberci vyškovskou desítkou nezmizne koberec celý.
Několik desetiletí se Vyškovští chlubili, že jejich město je rodištěm Klementa Gottwalda. V poslední době se snaží přestírat, že se narodil v Dědicích. Je ovšem více než sporné, zda jim tento úhybný manévr může nějak pomoci. Obratem k lepšímu má být camouflage v podobě otevření prodejny Rossmann a mediální masáži zviditelňující podnik Rostex (bývalý Sandrik). Obé se zjevným úmyslem přebít kult Klémy kultem Rosse (ne toho ze seriálu Přátelé).
