Zblo

Zblo je na tomto obrázku mnohem, mnohem, mnohem menší než pixel Vašeho monitoru.

Zblo je délková jednotka. Jedno zblo je definováno jako nejmenší možná vzdálenost, neboli $tik*(v-\infty)$, přičemž tik je nejmenší možný časový úsek (pro úplnost- tak je delší protože potvrzuje tik) a $v-\infty$ je nejmenší možná rychlost, která je ještě pohybem. Tyto tři veličiny na sobě závisí a dosud není zcela jisté, zda-li existují.

Historie zbla

Při vykopávkách s mladší doby kamenné byly objevena zuhelnatělá stébla, při výzkumech bylo zjištěno že tehdejší lidé je považovali za zbla, protože nic pro ně nemělo menší význam. S vývojem vědění se pojem zbla stále zmenšoval a poslední výzkumy na Necykloverzitě to dokazují. Ačkoli není mezi veřejností příliš známé, bylo objeveno, respektive předpokládáno již tisíce let před začátkem našeho letopočtu, jak dokládá stará egyptská báseň:

Zblo ch'tart wdhit
Tr'chetpt fert wdž
Sith'wtak zblo'drt
Warf ertw mhist'uf

Z Egypta přešla znalost zbla do starověkého Řecka, kde se jeho problematikou zabývali i slavní filosofové, jako třeba Platón či Sokrates, který po naprostém zmatení touto ošemetnou věcí raději spáchal sebevraždu. Po ovládnutí Řecka Římem upadlo zblo téměř v zapomnění, přetrvalo pouze v lidové slovesnosti, například v rčení nezůstalo tam ani zblo a jemu podobných. V té době byl považován atom za nejmenší zblo. Až v současnosti se problematika zbla dostává opět na povrch a stává se předmětem úvah vědeckých kroužků, na čemž nese největší zásluhy Vědecký tým Necyklopedie.

Moderní výzkumy

Jak už bylo uvedeno výše, v současnosti se problematika zbla dočkala svého oživení. Již záhy po otevření výzkumných laboratoří se objevilo několik zajímavých a závažných faktů:

• Zblo by se dalo definovat také jako derivace absolutní hodnoty druhé odmocniny ze součinu entropie na třetí a záporného logaritmu kvadratické funkce závislosti rychlosti na gravitačním zrychlení na čtvrtou (Milan Hatera).
• Zblo je nevědecká kacířská slátanina (JUDr. PhDr. MUDr. RNDr. Mgr. et Mgr., Bc. Henryk Lahola, DrSc., multi dr.h.c.).
• Zblo by mohlo umožnit cestování časem i nadsvětelnou rychlostí (Pičurin).
• Zblo by mohlo posloužit jako levný zdroj energie v elektrárenském průmyslu (Dr. Jožka Malý).
• Zblo nelze využít ani jako zdroj energie, ani jako pomůcku k cestování časem či nadsvětelnou rychlostí (RNDr. Doc. WTf. Oran Gutan DrSc. BlB).
• Zblo je v extrémních případech méně než nic (JUDr. Bc. Mr.Dalpsa).

Zblem se také zabýval fyzik Max Planck (Einsteinův kámoš) a podle jeho výpočtů je rovno přibližně přibližně 0.0000000000000000000000000000000000161625281 metrů. Tento odhad je ale očividně velice nadhodnocený a zblo je doopravdy mnohem menší. To můžeme také snadno odvodit z jeho egoistických snah přejmenovat zblo na "Planckovu délku"; pro jednotku pojmenovanou po sobě samozřejmě chtěl mít pokud možno co nejvyšší hodnotu.

• Při výzkumech na Necykloverzitě se podařilo při kvadratuře zbla teoreticky zjistit že ze zbla zbylo pouze zblo a tím se předběžně dokázalo že zblo je nejmenší částečka hmoty, praktický důkaz je však zatím neproveditelný. Po dokončení nového urychlovače kvašení u Vizovic jsou očekávány překvapivé výsledky.

Paradox zbla

Přední vědecké kapacity se zatím shodly na tom, že je zblo zatím zcela k ničemu, ale že se již brzy shodnou na dalších výzkumech, které by snad vedly k tomu, že by zblo k něčemu bylo. Praktickémmu využití prý brání především fakt, že zblo je jen teoretická veličina, kterou se doposud nepodařilo změřit v reálném světě, což ale podle mnoha vědců ani není možné. Tomuto teoretickému problému se začalo říkat Paradox zbla. Jde o to, že zblo, jakožto nejmenší možná délková jednotka, nemůže být přesně změřeno ničím jiným, než jen jiným zblem, protože veškerá pravítka a měřidla nemohou mít dostatečně malé dílky, když je zblo nejmenší možná naměřitelná vzdálenost. Současné výzkumy zatím ukázaly, že vždy je možno dosaženou délku na měřidle ještě více zmenšit. Co s tím, ukáže až čas.