Zkr.

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání

Zkr. je ust. zp. zkrác. sl. nebo sousl. Nejč. se zkr. použ. pro záp. často už. sl. či ust. spoj. nebo pro zkr. záp. vícesl. náz. inst. (jako jsou státy, úř., spol. a podniky), dok. (deklar., sml., zák.), odb. term., apod.

Dsc 0023-zkratka-pc599es-pole

Zkr. přes pole

[editovat] Hist.

Zkr. použ. už st. Římané, např. pro ozn. senátu a lidu římského. Ve středověk. rukopis. textech se zejm. kvůli úsp. použ. více druhů zkr., vč. kontrakce sl. (např. DNS = dominus, pán) nebo nahr. čast. předp. a příp. zvl. zn. Rukopis. zkr. se zabývá paleogr., pom. věda hist. studující hist. písma.

[editovat] Použ.

Hl. dův. vzniku zkr. bývá úsp. vyjadř. V praxi však vzn. i zkr., kt. zcela odporují slovotv., fonolog. i gramat. zvykl. jaz., takže jde o útv. neadapt. Někt. zkr. jsou spec. pro urč. jaz., jiné jsou použ. mezinár. V minulosti někt. evr. jaz. přebíraly lat. zkr. (např. etc. = et cetera), což se zč. zach. např. v angl. Mezinár. povahu mají např. kódy st. (CZ, PL, D, UK, UA), zkr. měn (CZK, EUR), ale i např. zkr., kt. se v někt. jiných jaz. použ. zpr. nepřeložené (USA, UITP).

Zkratka-masl

Myšl. zkr.

V el. neform. komunikaci (internet, SMS) vznik. spec. prvk. jaz. ekonom. na bázi angl. i dom. jaz. Někt. ang. zkr. jsou široce mezin. rozš. a ustál. (btw, lol), byly zazn. i spec. zkr. cz slovn. spoj. (AOTJ = a o to jde, woe = vole, ČKD = často klad. dotazy). Zkr. jsou mnohdy tvoř. s důvt. či jaz. humor. (např. FCI, cz frikul. – free, cool a in). Pro angl. zk. je typ. využ. podobn. výsl. angl. čísl. 2, 4 a 8 s někt. zákl. sl. či část. sl.

Zkr. mohou být homonym., mít více význ., např. UK a UK nebo UK.

Koleje-jelen

Zkr. přes žel. spoj.

[editovat] Zp. psaní

Tzv. čistě graf. zkr. se nejč. použ. u obec. sl. a sousl. a píší se mal. písm., popř. jsou velká písm. na zač. věty či vl. jm. zach/ dle zkrac. sl. a sousl. S výj. kontrakč. zkr. se obv. zakonč. tečkou. Pok. se zkr. použ. jako zn. (např. pro fyz. jedn. a velič.), píše se obv. bez tečky.

Slož. či slouč. zkr. se rozumí, pok. se poč. pís. nebo skup. písm. obou či více část., z nichž je zkr. utvoř., spoj. a píší dohr., jako by šlo o zkr. sl. jednonoho. V něk. příp. jde o slouč. více zk. téhož sl. (čs. = českosl., stč. = staroč., sevvých. = severovýc.) v jin. příp. jde o slouč. poč. písm. či skup. písm. z více po sobě násl. sl. Někt. zkr. jsou ustál. pouze v jedné pod. (tj., mj., tzn., tzv., atd., apod., atp., kupř., popř.) a odd. psaní se považ. za chybu, u jiných zkr. jsou vžité slouč. i neslouč. ver. a obě jsou považ. za spr. (čj. i č. j., čp. i č. p.).

Někdy se vícenás. zkr. píše ve staž. podob. bez mez. za tečkami (s.r.o., a.s., č.p.). pravop. a typogr. příručky obv. tento zp. hodnotí jako chyb., pok. se jím zabývají. Stand. jej vš. použ. např. OR ve zkr. práv. formy spol. jako souč. jej. názvu, a pisatelé pak musí volit, zda dají před. zachov. přesn. kodifik. náz., nebo obec. pravop.-typogr. pravidlu.

[editovat] Skloň.

Někt. typy zkr. (rámc. neboli kontrak., lexik.) se skloň. jako běž. sl..

U akronym. zkr. praxe znač. kolísá, zál. na jaz. přizpůsob. dané zkr., zvykl. i pref. uživatelů. Ani něk. autoři temat. přír. či monogr. nejsou ve svých doporuč. zcela konzist., Sedláček např. upozorňuje že Hrbáček by od zk. BROLN psal 7. pád BROLNem, zatímco UNESCO dopor. psát v 7. pádu Uneskem.

Dotaz „Pojed. MHD?“ lze číst buď cel. sl. („Pojetete měst. hromad. dopr.?“) nebo hlásk. („Pojed. emhád.?“)

Chcete-li se pobav. a ne se jen dozv. nové už. věci, podív. se na hesl. Zkr. na CZ Wikiped.
Nehopsající Wikipedie
uncyclopedia